Potrestání viníků za sestřel letu MH17? Profesor nastínil možnosti

"Téměř před rokem byl nad územím drženém povstalci na východě Ukrajiny sestřelen let MH17 společnosti Malaysia Airlines z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, přičemž bylo zabito všech 298 lidí na palubě - více než dvě třetiny z nich tvořili holandští občané. Ačkoliv závěry oficiálního vyšetřování tragédie budou zveřejněny až v říjnu, poslední kroky nizozemských představitelů požadující mezinárodní soud pod záštitou OSN rozproudily mezinárodněprávní debatu o spravedlnosti za oběti," konstatuje Mark Lawrence Schrad. Profesor politologie na Villanova University v komentáři pro server Moscow Times rozebral právní rámec a šance případného mezinárodního tribunálu.

Rusko může soud sabotovat

"Nizozemští vyšetřovatelé údajně zúžili svou pozornost na teorii, že MH17 sestřelila raketa buk ruské výroby vypálená z území ovládaném proruskými rebely, což naznačuje, že lidé odpovědní za tento zločin mohou pocházet z Ukrajiny, Ruska, či obou zemí. Ačkoliv posouzení odpovědnosti a viny bude obtížné, žádná země nedokáže lépe využít celou škálu mezinárodněprávních nástrojů než Nizozemsko. Koneckonců Hugo Grotius, otec mezinárodního práva, byl Holanďan a Haag je synonymem pro mezinárodní spravedlnost, jelikož zde sídlí mezinárodní soudy a tribunály," připomíná profesor.   

"Je tudíž nepochybně důležité být na pozoru, když nizozemští představitelé tvrdí, že nejlepší možností, jak usnadnit spolupráci všech zainteresovaných zemí, by byl jednorázový soud OSN. Buďme si jistí, že běžné právní možnosti jsou značně problematické. Z pohledu územní jurisdikce by se měla ukrajinská vláda pokusit obvinit jednotlivce v rámci své domácí justice - ačkoliv takový postup by komplikoval domnělý nedostatek nestrannosti. Podobně si jurisdikci mohou nárokovat Nizozemsko, Malajsie, Austrálie a další, s cílem pokusit se potrestat vraždu svých občanů v rámci své vlastní justice na základě národnostního principu - což se podobně jako v ukrajinský scénář zřejmě nepovede kvůli potížím s extradicí. Navíc domácí soudy jsou omezené na domácí zločiny, jako jsou například vražda či zabití, spíše než na mnohem rozsáhlejší zločiny dle mezinárodního práva, jako jsou válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti," uvádí politolog.

"V tomto ohledu se nabízí Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu - byl ustanoven přímo za účelem vypořádání se s jednotlivci odviněnými z takových hyenických mezinárodních provinění. Rusko ani Ukrajina však zatím neratifikovaly římský statut, který soud zřídil, tudíž ani nespadají pod jeho jurisdikci. A z pozice jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN může Rusko použít své veto k zabránění jakémukoliv postoupení případu vyšetřovatelům ICC," míní expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Jak Ukrajina, tak především Rusko ale spadají do jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva, kam mohou případy podávat poškozené státy či rodinní příslušníci poškozených. Nyní jsou však ruské vztahy s Evropským soudem pro lidská práva napjaté k prasknutí. Při zhruba 20 tisících případů, které se aktuálně proti Rusku vedou, může být jeho spolupráce při nejlepším sporadická a země nedávno pohrozila, že opustí tento soud, který pro oběti porušování lidských práv v Rusku představuje klíčovou cestu k nápravě," dodává Schrad.  

Americký příklad

"Tudíž jednorázový mezinárodní tribunál se sídlem v Nizozemsku by představoval v pravdě nejlepší možnost - zřejmě by se podařilo překonat i Ruskem naznačované nepřátelství vůči této myšlence. Ačkoliv v mezinárodním právu neexistují žádná standardní sdílená rozhodnutí (závazné precedenty) - to znamená, že každý přečin musí být posouzen na základě vlastních okolností - zdá se, že Nizozemci se snaží zopakovat svou reakci na případ letu Pan Am 103, který v roce 1988 teroristická nálož vyhodila do vzduchu nad skotským Lockerbie na cestě z Londýna do New Yorku. Po rozsáhlých mezinárodních jednáních s libyjským vůdcem Muamarrem Kaddáfím Libye souhlasila s vydáním dvou obviněných teroristů a jednorázovým tribunálem na opuštěné americké vojenské základně v nizozemském Camp Zeist," vysvětluje politolog.    

"Tehdy, v roce 2000, v rámci neočekávaného vývoje mezinárodního práva existovaly obavy z pořádání skotského soudu vymáhajícího skotské zákony na území Nizozemska za účelem odsouzení dvou Libyjců za dvěstěsedmdesátinásobnou vraždu. Paralely mezi Pam Am 103 a MH17 jsou jasné, ale Putinovo Rusko není Kaddáfího Libye. Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má Rusko k dispozici mnohem větší diplomatické páky, aby zabránilo extradici a zahájení právních akcí, přičemž jeho schopnost přestát a vzdorovat mezinárodním sankcím již byla demonstrována. Navíc vydávání ruských občanů zakazuje ruská ústava a trestní zákoník. Především v aktuální atmosféře západo-východního nepřátelství se možnost ruského souhlasu a účasti v mezinárodním tribunálu, který by posloužil k obvinění Putinovy vlády a jejího zapojení do krvavého konfliktu na východě Ukrajiny, zdá přinejlepším vzdálená," myslí si Schrad.      

"Existuje jeden uzavřený případ, který stojí za to brát v potaz při snaze vyhnout se ožehavému problému s extradicí. V květnu 1988, jen pět měsíců před Pan Am 103 a měsíc před koncem irácko-íránské války, americká střela země-vzduch z lodi USS Vincennes v Perském zálivu omylem sestřelila let Iran Air 655 z Teheránu do Dubaje, přičemž zabila všech 290 lidí na palubě. Je to případ, kdy stálý člen Rady bezpečnost z nedbalosti přispěl ke zřícení civilního letadla nad sporným územím v průběhu mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Írán kvůli tragédii žaloval Spojené státy u Mezinárodního soudního dvora (opět v Haagu). Jelikož soudní průběh stále více zdůrazňoval americkou roli v tragédii, Spojené státy v roce 1996 uzavřely dohodu s Íránem a rodinám obětí dobrovolně vyplatily 61,8 milionu dolarů. Ačkoliv vyjadřovaly 'hlubokou lítost' nad 'strašlivou lidskou tragédií', Spojené státy nikdy nepřiznaly právní vinu za sestřelení letadla a žádný americký voják nikdy nebyl obviněn ze zločinu, ani si nic neodseděl," konstatuje komentář.  

"Jak tyto případy ukazují, ačkoliv se v průběhu let rozšířilo mnoho legálních prostředků, boj o prosazení mezinárodní spravedlnosti se vede do kopce. Žádné urovnání nepřivede oběti letu MH17 zpět k životu, ale doufejme, že snaha nizozemských vyšetřovatelů a prokurátorů definovat jednotlivce, trestní odpovědnost a jejich následné stíhání přispějí k rozvoji občanské a trestní odpovědnosti v rámci samotného mezinárodního práva," vyjadřuje závěrem naději profesor.  

Související

Více souvisejících

Ukrajina Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy