Za Putina se stydím. Bývalý sovětský prezident Gorbačov si vzal na paškál ruské elity a takto to dopadlo

Moskva – Bývalý sovětský prezident Michal Gorbačov v rozhovoru pro Radio Svoboda ostře pustil do stávajícího ruského prezidenta Vladimira Putina i premiéra Dmitrije Medveděva. Na zprávu upozornil server EUobserver.

Poslední hlava Sovětského svazu uvedla, že Putin vládne „pevnou rukou" za pomoci nebezpečných frakcí, které se v zemi snaží posílit korupční prostředí. Gorbačov se také domnívá, že pokud by v zemi přoběhly svobodné volby, vznikla by mnohem silnější opozice. „Dominance bezpečnostních sil je nepřijatelná," myslí si.

Gorbačov je na Západě pozitivně hodnocen především jako ten, který umožnil mírové rozpuštění Sovětského svazu. V roce 1990 získal Nobelovu cenu za mír. V Rusku ale už tak populární není. Toto je však podle serveru EUobserver vůbec poprvé, kdy tak ostře kritizuje současné ruské vůdce.

Putin podle něj vládne za pomoci svých „osobních přátel", tedy s „kamarády ze stejné ulice, se kterými hrál fotbal". „Takový styl osobních vztahů je pro mě nepřijatelný," řekl v rozhovoru pro Radio Svoboda. „To je důvod, proč ho nikdy nezradí. To vy jste podvedeni," varoval ruskou veřejnost.

Putin podle Gorbačova Rusy zradil tím, že ve svých rukou pod záminkou zavedení reforem drží většinu státního majetku. Místo reforem však prý spíše podporuje korupční prostředí. Po celém světě je podle něj možné pozorovat návrat k diktatuře a autoritářským režimům.

A to platí i pro Rusko, myslí si Gorbačov a dodává, že ruské instituce poskytují podmínky pro nadvládu jejich svévolnost a zneužívání. „Naši vůdci rádo vládnou 'tvrdou rukou'," uvedl exprezident. Uvedl také, že dle jeho názoru nebyl žádný ruský vůdce od roku 1990 zvolen v řádných volbách, Ty podle něj jsou mnohem méně svobodné než v éře Sovětského svazu.

Poukazuje například na prezidentské volby v roce 1996. tehdy podle něj vyhrál Gennadij Zjuganov. I přesto se prezidentem stal Boris Jelcin. „Zjuganov věděl, že volby vyhrál, ale měl strach," tvrdí Gorbačov. Moderátorka na to namítla, že pokud by v té době kandidoval Putin, vyhrál by. V tom případě by podle Gorbačova byly volby spravedlivé a Rusko by tedy mělo mnohem silnější opozici. A situace v zemi by byla zcela odlišná a „zdravější".

Připustil také, že Rusko má sklony k autoritářství, přesto záleží na osobnosti člověka, který zemi vede, a na jeho zkušenostech. „Putin a Medveděv mají jiné zkušenosti. Zemi vládnou tvrdou rukou. Vládnou strachem," myslí si bývalý prezident. Citoval také slova bezpečnostníhů úředníka Viktora Čerkesova, podle kterého má současné ruské vedení mnoho z rysů čekistů. Poukazoval tak na sovětskou tajnou policii Čeka, předchůdce KGB.

„Málem jsem se k nim přidal. Po univerzitě jsem byl pozván, abych se k nim připojil," řekl Gorvačov o KGB. Nakonec to ale odmítl. „Nadřazenost bezpečnostních struktur, jejich nadměrné výsady při rozhodování v politických otázkách a v zasahování do života lidí, to vše je nepřijatelné, je to přes čáru," má jasno bývalý vůdce SSSR.

Jeho země prý nejvíce ze všeho potřebuje nový volební systém, který by dal lidem skutečnou možnost o něčem rozhodnout. Zavrhl také systém, ve kterém je jednou za prezidenta zvolen Putin a podruhé Medveděv. „Stydím se za ně. Jednají nemístným způsobem. Jako kdyby tady nebyla žádná společnost ani ústava, žádný volební systém. Všichni se rozhodují mezi těmi dvěma. Ale kde jsme my? Kde je těch 140 milionů lidí? To se mi nelíbí. Ti dva ale věří, že jsou zachránci své vlasti," dodal Gorbačov.

Související

Rusko, Kreml Původní zpráva

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.
Chemické zbraně Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Více souvisejících

Michail Gorbačov Vladimír Putin Dmitrij Medveděv

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 2 hodinami

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

před 3 hodinami

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

před 9 hodinami

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

před 10 hodinami

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

před 11 hodinami

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

před 12 hodinami

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy