Gorbačov o situaci v Rusku: Další krok je na Putinovi. Co musí udělat?

Moskva – Ruský prezident Vladimír Putin patří mezi osobnosti, které rozdělují celý svět – jedna část ho miluje, druhá ho nenávidí. Jak nyní informuje americký deník TIME, Michail Gorbačov, bývalý ruský prezident a držitel Nobelovy ceny za mír, ve své nové knize s názvem „Nové Rusko“ zkoumá současnou politickou situaci v Rusku.

Sílící protesty

Gorbačov se domnívá, že současný ruský režim konzervatismus vydává za zázračný lék na všechny problémy a doufá, že „se lidé ve snaze udržet klid a mír smíří se stagnací".

„Ale to se mýlí. Čím dál tím více jsem přesvědčen, že jen hrají o čas a snaží se udržet si moc jen kvůli ní samotné. Zuby nehty se drží výhod, kterých si menšina za současné situace užívá," tvrdí.

„Ale lidé nejsou slepí a jejich trpělivost není věčná," podotýká dále Gorbačov a připomíná protesty na moskevském Bolotném náměstí a Sacharovově třídě, kde lidé protestovali za změnu. Pokud změna nepřijde, podle Gorbačova se protesty budou nejen opakovat, ale dojde také k jejich vyostření.

„To je nebezpečné a je třeba se tomu vyhnout. Rusko opravdu nepotřebuje více nepokojů. Potřebuje změnu – takovou, která otevře cestu skutečné obnově společnosti a zlepšení lidských životů."

Demokracie v Rusku

Gorbačov dále upozorňuje, že se ruská vláda a ruská společnost ocitly před „historickou volbou". Obě strany by si podle něj měly uvědomit, že problémy Ruska je možné vyřešit pouze vzájemnou demokratickou interakcí. „Propast mezi lidmi a vládou už nemůže být tolerována."

První krok podle něj musí učinit úřady. Varuje ale před dalším omezováním lidských práv a svobod a útoky na média. Připomíná také, že hned od začátku nesouhlasil s kandidaturou Vladimíra Putina, která vedla k jeho třetímu období v pozici ruského prezidenta. „Pravidelná výměna politického zřízení je klíčová a Putin mohl jít příkladem," uvádí.

Dodává, že kvůli těmto prohlášením se na něj v Rusku snesla vlna kritiky - „jako kdybych řekl něco ‚protiruského'. První měsíce roku 2012 mě přesvědčily, že státní úřady jsou neschopné a bojí se vést upřímnou volební kampaň," podotýká Gorbačov.

Zdůrazňuje, že Rusko se musí osvobodit od stalinismu a strachu, který lidé ze státu mají. „Ten strach nás nikdy zcela neopustil a nyní je zpět," varuje a dodává, že dokud se tak nestane, nebude Rusko moci být demokratickou zemí.

Omezení moci lidí

Ruská politická elita se podle něj snaží omezit účast běžných lidí na politickém procesu. Domnívá se, že hlavní prioritou by mělo být uznání, že „v rámci současné legislativy není možné uspořádat skutečně demokratické volby a zajistit skutečnou účast lidí na politickém procesu." Tento krok by podle něj měl učinit právě prezident.

„Nakonec je to na nás, Rusech, abychom rozhodli, zda se naše země bude dále vyvíjet směrem ke skutečnému zapojení lidí do veřejných záležitostí, nebo zda přetrvá model paternistického byrokratického poručnictví. Jsem přesvědčen, že Rusko si zaslouží první možnost," uvádí Gorbačov. Stability by Rusko podle něj mělo dosáhnout výhradně skrze demokracii.

„Musíme si uvědomit, že čelíme množství sociálních problémů, které určí budoucnost Ruska – jde o situaci ve školství, zdravotnictví a dalších oblastech. Pokud na tyto problémy nenajdeme řešení, Rusko se nebude moci modernizovat. Potřebujeme jiný program, než je ten, který prosazuje Putin."

„Putin brání v pokroku"

Ohledně Putina Gorbačov následně uvádí, že ho respektuje jako politického lídra a jako osobu, ale domnívá se, že jeho současná politika brání v pokroku. „Rusko je tlačeno zpět do éry Brežněva," varuje.

Gorbačov následně dodává, že je proto potřeba, aby došlo k obměně politické elity a nastavení demokratických podmínek a svobodných voleb. „Ti, kteří jsou za současnou situaci v Rusku zodpovědní, nejsou schopni iniciovat reálné změny, protože se bojí, že by to podkopalo jejich vlastní moc," varuje.

Připomíná, že Rusové jsou talentovaní lidé, kteří jsou za normálních podmínek schopni „obrovského úspěchu". „A co je potřeba, aby se talent a schopnosti našich lidí plně využily? Odpověď je evidentní: musíme zlepšit vztahy ve společnosti a musíme zlepšit politický systém."

„Potřebujeme silnou prezidentskou autoritu. V Rusku je klíčové, aby lidé měli v prezidenta důvěru. Ano, Rusko potřebuje silného lídra, ale ne Führera, ne Stalina," dodává.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 
Ilustrační fotografie. Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.

Více souvisejících

Michail Gorbačov Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy