Moskva – Ruský prezident Vladimír Putin patří mezi osobnosti, které rozdělují celý svět – jedna část ho miluje, druhá ho nenávidí. Jak nyní informuje americký deník TIME, Michail Gorbačov, bývalý ruský prezident a držitel Nobelovy ceny za mír, ve své nové knize s názvem „Nové Rusko“ zkoumá současnou politickou situaci v Rusku.
Sílící protesty
Gorbačov se domnívá, že současný ruský režim konzervatismus vydává za zázračný lék na všechny problémy a doufá, že „se lidé ve snaze udržet klid a mír smíří se stagnací".
„Ale to se mýlí. Čím dál tím více jsem přesvědčen, že jen hrají o čas a snaží se udržet si moc jen kvůli ní samotné. Zuby nehty se drží výhod, kterých si menšina za současné situace užívá," tvrdí.
„Ale lidé nejsou slepí a jejich trpělivost není věčná," podotýká dále Gorbačov a připomíná protesty na moskevském Bolotném náměstí a Sacharovově třídě, kde lidé protestovali za změnu. Pokud změna nepřijde, podle Gorbačova se protesty budou nejen opakovat, ale dojde také k jejich vyostření.
„To je nebezpečné a je třeba se tomu vyhnout. Rusko opravdu nepotřebuje více nepokojů. Potřebuje změnu – takovou, která otevře cestu skutečné obnově společnosti a zlepšení lidských životů."
Demokracie v Rusku
Gorbačov dále upozorňuje, že se ruská vláda a ruská společnost ocitly před „historickou volbou". Obě strany by si podle něj měly uvědomit, že problémy Ruska je možné vyřešit pouze vzájemnou demokratickou interakcí. „Propast mezi lidmi a vládou už nemůže být tolerována."
První krok podle něj musí učinit úřady. Varuje ale před dalším omezováním lidských práv a svobod a útoky na média. Připomíná také, že hned od začátku nesouhlasil s kandidaturou Vladimíra Putina, která vedla k jeho třetímu období v pozici ruského prezidenta. „Pravidelná výměna politického zřízení je klíčová a Putin mohl jít příkladem," uvádí.
Dodává, že kvůli těmto prohlášením se na něj v Rusku snesla vlna kritiky - „jako kdybych řekl něco ‚protiruského'. První měsíce roku 2012 mě přesvědčily, že státní úřady jsou neschopné a bojí se vést upřímnou volební kampaň," podotýká Gorbačov.
Zdůrazňuje, že Rusko se musí osvobodit od stalinismu a strachu, který lidé ze státu mají. „Ten strach nás nikdy zcela neopustil a nyní je zpět," varuje a dodává, že dokud se tak nestane, nebude Rusko moci být demokratickou zemí.
Omezení moci lidí
Ruská politická elita se podle něj snaží omezit účast běžných lidí na politickém procesu. Domnívá se, že hlavní prioritou by mělo být uznání, že „v rámci současné legislativy není možné uspořádat skutečně demokratické volby a zajistit skutečnou účast lidí na politickém procesu." Tento krok by podle něj měl učinit právě prezident.
„Nakonec je to na nás, Rusech, abychom rozhodli, zda se naše země bude dále vyvíjet směrem ke skutečnému zapojení lidí do veřejných záležitostí, nebo zda přetrvá model paternistického byrokratického poručnictví. Jsem přesvědčen, že Rusko si zaslouží první možnost," uvádí Gorbačov. Stability by Rusko podle něj mělo dosáhnout výhradně skrze demokracii.
„Musíme si uvědomit, že čelíme množství sociálních problémů, které určí budoucnost Ruska – jde o situaci ve školství, zdravotnictví a dalších oblastech. Pokud na tyto problémy nenajdeme řešení, Rusko se nebude moci modernizovat. Potřebujeme jiný program, než je ten, který prosazuje Putin."
„Putin brání v pokroku"
Ohledně Putina Gorbačov následně uvádí, že ho respektuje jako politického lídra a jako osobu, ale domnívá se, že jeho současná politika brání v pokroku. „Rusko je tlačeno zpět do éry Brežněva," varuje.
Gorbačov následně dodává, že je proto potřeba, aby došlo k obměně politické elity a nastavení demokratických podmínek a svobodných voleb. „Ti, kteří jsou za současnou situaci v Rusku zodpovědní, nejsou schopni iniciovat reálné změny, protože se bojí, že by to podkopalo jejich vlastní moc," varuje.
Připomíná, že Rusové jsou talentovaní lidé, kteří jsou za normálních podmínek schopni „obrovského úspěchu". „A co je potřeba, aby se talent a schopnosti našich lidí plně využily? Odpověď je evidentní: musíme zlepšit vztahy ve společnosti a musíme zlepšit politický systém."
„Potřebujeme silnou prezidentskou autoritu. V Rusku je klíčové, aby lidé měli v prezidenta důvěru. Ano, Rusko potřebuje silného lídra, ale ne Führera, ne Stalina," dodává.
Související
"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety
RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné
Michail Gorbačov , Rusko , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák