Konec demokracie v Rusku? Putin dosáhl svého, zní z USA

Kruh se uzavřel

Putinova strana Jednotné Rusko zvítězila bez většího počtu viditelných volebních podvodů a navzdory stagnující ekonomice, západním sankcím či nespokojenosti části společnosti s vládním potlačováním občanských svobod, zdůrazňuje newyorský list. Pokládá proto otázku, co z toho vyplývá.

"Vyplývá z toho žalostný stupeň toho, jak se Putinovi a jeho kremelským kruhům podařilo konsolidovat svou plnou kontrolu nad ruskou politikou," zoufá si v odpovědi New York Times. Konstatuje, že pětadvacet let po kolapsu Sovětského svazu Rusko očividně dokončilo pomyslný kruh a vrátilo se k pseudo-parlamentu, jehož jedinou funkcí je poskytovat zdání legitimity autoritářskému vládci.   

Postsovětská ruská ústava již tak dává větší pravomoci prezidentovi a vládě než legislativnímu sboru, ale Duma doposud zůstávala platformou pro opozici, kde mohla zpochybňovat a kritizovat politiku Kremlu, pokračuje úvodník. Dodává, že i tato funkce nyní v praxi končí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je pravdou, že po téměř sedmnácti letech u moci - ať již jako prezident či předseda vlády - si Putin udržuje zarážející míru veřejné podpory pohybující se okolo 80 procent, připouští vlivný server. Připomíná, že tato skutečnost částečně odráží Putinovy demagogické výstupy proti Spojeným státům, které kremelský vládce obviňuje ze zosnování veškerých ruských strastí a snaží se obnovit imperiální ruskou velikost.

"Mnohem větší pravdou však je, že Putinovi političtí oponenti jsou systematicky vězněni, vyháněni do exilu, šikanováni, vydíráni a občas - jako v případě opozičního vůdce Borise Němcova - zabíjeni," kritizuje New York Times.  

Podle amerického serveru je také smutným faktem, že těch pár opozičních postav, které ve volbách kandidovaly, se nejen nedokázalo sjednotit do uceleného bloku, ale nedostalo ani žádný prostor v televizi, jejich sponzoři byli zastrašováni a jejich kampaň narušována výtržníky a provokatéry.

Ruský pokus o demokratizaci opět selhal

Pouhé dva týdny před volbami přední ruské nezávislé centrum pro výzkum veřejného mínění Levada, které přineslo zprávy o propadech popularity Jednotného Ruska, bylo označeno za "cizího agenta", což je dle komentáře termín využívaný Putinem od roku 2012 k podkopávání nevládních občansko-společenských skupin, přičemž tato taktika slaví devastující úspěch.    

Z poslanců předchozí Dumy, kteří si dovolili zpochybňovat Putinovu politiku, nedošlo ke zvolení například Ilji Ponomarjova - který jako jeden z mála hlasoval proti anexi Krymského poloostrova a nyní žije v exilu, kam se raději dobrovolně uchýlil - či Dmitrije Gudkova, podotýká prestižní deník.   

"Pokud existoval způsob, jakým voliči mohli vyjádřit nesouhlas, šlo o neúčast ve volbách," pokračuje úvodník. V té souvislosti poukazuje, že účast pouhých 47,8 procent je historicky nejnižší v postsovětském Rusku a jedná se o velký propad oproti 60 procentům v roce 2011.

Především ve velkých městských oblastech byla účast mizivá, zdůrazňuje americký server. Jako příklad uvádí metropoli Moskvu, kde k urnám nedorazilo více než pouhých 30 procent oprávněných voličů, což ostře kontrastuje s více než padesátiprocentní účastí před pěti lety.     

"Putin se může v roce 2018 bez překážek ucházet o další šestiletý prezidentský mandát, pokud se tak rozhodne," konstatuje New York Times s tím, že do té doby je jeho moc zdánlivě zabezpečena. Vše, co ruské parlamentní volby ve skutečnosti ukázaly, je zjištění, že pokus Rusů vytvořit si skutečnou demokracii byl opět rozdrcen, smeten, či jednoduše alespoň na nějakou dobu opuštěn, uzavírá komentář.