Rusko má zásadní problém, o němž se nemluví. Expert poukázal na závažná fakta

Jak zdravé je ve skutečnosti Rusko? Tak zní otázka, kterou klade Ilan Berman, expert na východní geopolitický prostor působící v think tanku American Foreign Policy Council. V komentáři pro server Moscow Times zpochybňuje oficiální výklad, který během uplynulých let jasně a konsistentně razila vláda Vladimira Putina, že země díky rozhodnému vedení efektivně vyřešila své demografické problémy, které ji zužovaly od dob Sovětského svazu.

Problémy trvají a stupňují se

Bližší pohled na stav ruského obyvatelstva podle experta odhalí zcela odlišný obraz věcí. S ohledem na trvalé a hluboké negativní trendy ruská populace vykazuje značný úbytek, který může mít potenciálně katastrofální dopady na zemi a její postavení ve světě, varuje Berman.   

Stávající demografické problémy Ruska mají kořeny v širokém spektru sociálních a kulturních faktorů, z nichž se mnoho datuje do sovětské éry, přičemž pokračují v nezměněné míře, deklaruje odborník. Sám identifikoval tři nejdůležitější.

"Předně je to úmrtnost," konstatuje Berman. Poukazuje, že během studené války se objevil značný rozdíl mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v míře úmrtnosti. Ten se sice dočasně zúžil v 80. letech s postupem perestrojky a její pozornosti věnované veřejnému zdraví, avšak po kolapsu Sovětského svazu se průměrný očekávaný věk dožití u Rusů opět propadl a na této úrovni také zůstal, vysvětluje expert. Dodává, že v roce 2005 patřilo Rusku v tomto ohledu až 122. místo, což ho řadí mezi nejhorší třetinu zemí světa, značně vzdálených těm průmyslově vyspělým.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.           

Dnešní situace Ruska je v tomto směru stále katastrofálnější, pokračuje analytik. Odkazuje na odhady OSN, podle nichž Rusko nyní v žebříčku naději dožití okupuje až 126. pozici a průměrná délka života pod 70 let ho staví do jedné řady se Severní Koreou (69,91 roku) a až za oceánské království Tonga (72,6).

Druhým problémem je podle Bermana trvající kultura potratů. "Během komunistické vlády byly potraty jedinou praktickou metodou kontroly porodnosti sovětských občanů a v pozdějších fázích studené války se rozsáhle využívaly," vysvětluje odborník. Doplňuje, že v posledních dnech SSSR počty potratů rapidně klesaly, jelikož sovětské a následně ruské úřady si více uvědomovaly negativní efekty interrupcí, především rozsáhlou neplodnost žen, a k jejich povolování zaujaly více restriktivní postoj.

V roce 2006 se však poprvé tento trend otočil a nyní na každých 100 narozených dětí připadá v Rusku 95 potratů, konstatuje expert. Dodává, že země tak nyní okupuje přední příčky v míře potratů, přičemž podle oficiálních statistik jich loni proběhlo 930 tisíc, tedy průměrně 106 za hodinu.     

"Oficiální odhady však nepostihují skutečný rozsah ruského potratového fenoménu," pokračuje Berman. Uvádí, že dle expertů může být skutečné číslo interrupcí provedených každoročně v Rusku až trojnásobné oproti oficiálním statistikám, jelikož mnoho zákroků se realizuje neoficiálně, mimo zdravotnický systém. Pokud tomu tak skutečně je, potratová kultura stojí Rusko každý rok celé procento jeho celkové populace, podotýká odborník.          

Rostoucí emigrace Třetím trendem je pak známý fenomén emigrace, píše analytik. Připomíná, že během studené války sovětská moc v intervalech opakovala vlny politicky a nábožensky motivovaných represí. "Přesto tempo, kterým lidé dnes opouštějí Rusko, je pozoruhodné - a hluboce znepokojivé," deklaruje Berman. Odkazuje na odhady z roku 2011, podle nichž každoročně emigruje 100-150 tisíc Rusů, což výrazně přispívá k negativnímu demografickému trendu.   Dnes je situace v tomto směruj ještě mnohem horší, varuje expert. Cituje profesorku Judy Twiggovou z Virginia Commonwealth University, podle níž ruské vládní statistiky ukazují na prudký nárůst emigrace během uplynulých čtyř let - jestliže v roce 2012 emigrovalo 123 tisíc Rusů, o rok později se k tomuto kroku odhodlalo o 63 tisíc více a tento trend akceleroval po anexi Krymu v roce 2014, kdy emigrovalo 309 tisíc ruských občanů a loni jich bylo ještě více.

"Příčny jsou jak ekonomické, tak politické," uvádí Berman. Deklaruje, že v posledních letech se kvůli souběhu faktorů - od sankcí uvalených Západem na Rusko kvůli Ukrajině, po nízké světové ceny ropy - zhoršila ekonomická situace, což vedlo k podstatnému snížení prosperity pro běžné Rusy a posílilo důvody k emigraci. Také sílící ruské klima autoritářství nutí ty nejlepší a nejbystřejší obyvatele usilovat o odchod, tvrdí expert.   

Kreml o těchto trendech zřejmě ví, ale seriózněji je neřeší, soudí odborník. Konstatuje, že navzdory nedávným iniciativám zacíleným na zmírnění negativního populačního vývoje, například značně propagované Putinově kampani za posílení porodnosti,  zůstává ucelená demografická strategie ruské vlády pouze podobě konceptu. Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině v roce 2014 se navíc zhoršuje stav ruského hospodářství, které je více orientováno vojensky, což činí možnost federálních investic na zvrácení populačního úbytku ještě nepravděpodobnější, připomíná Berman.

"Výsledek nemůže být než zhoubný," varuje analytik. Deklaruje, že ruská vláda se pokouší před světem prezentovat obraz obnovené velikosti země, avšak zhoršující se demografická situace Ruska naznačuje, že domácí realita dříve, či později začne podkopávat globální ambice Kremlu. Jde také o přesvědčivý argument, že ruský návrat ke statutu velmoci musí začít doma, uzavírá expert.         

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

včera

včera

včera

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

včera

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

včera

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

včera

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

včera

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

včera

Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud

Poslanec Filip Turek zvolený za hnutí Motoristé se musí veřejně omluvit ekologické organizaci Hnutí Duha za své dřívější výroky o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí politik podle soudního verdiktu publikovat na své sociální síti. Uvedla to Česká televize.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy