Ruský režim utopil demokracii v záchodě, tvrdil u příležitosti výročí Majdanu Porošenko

Před třemi lety propukly kyjevské demonstrace na protest proti vládnímu rozhodnutí nepodepsat dohodu o přidružení země k Evropské unii, které nakonec vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Jeho prozápadní nástupce Porošenko při této příležitosti kritizoval „ruský autoritářský režim, který demokracii ve vlastní zemi utopil v záchodě". Parafrázoval přitom výrok Vladimira Putina, který v září 1999 jako ruský premiér vyhrožoval čečenským teroristům, že "bude-li třeba, sejmeme je třeba na záchodě". Putinův výrok se velmi rychle ujal v hovorové ruštině.

Porošenko se současně hájil, že sám dal přednost posílení demokracie a poevropštění Ukrajiny před vyhlášením válečného stavu, který by mu sice dal více moci, ale rozbil by rovnováhu moci a omezil svobodu slova. Situace mezitím dospěla tak daleko, že evropské země by se podle Porošenka mohly od Ukrajinců učit, jak bojovat za evropské hodnoty. "Revoluce načrtla jasnou hranici, která odděluje náš ukrajinský evropský svět od ruského světa," prohlásil.

Sbližování s Evropou se podle něj ale "bohužel dosud nedotklo životní úrovně Ukrajinců - a to je jediná oblast, ve které jsme se za tři roky nepřiblížili evropským normám". Podle něj za to může válka s proruskými separatisty. Slíbil také, že ekonomické reformy brzy přinesou své plody.

Většina akcí k výročí se odehrála v klidu, ale pochod radikálních nacionalistů centrem Kyjeva provázely i potyčky s policií. Demonstranti rozbili okna v kanceláři jednoho proruského politika a v kyjevské pobočce ruské spořitelny.

Na svržení proruského prezidenta Janukovyče v únoru 2014 zareagovalo Rusko rozdmýcháním povstání v ruskojazyčném Donbasu na východě země a anexí Krymu. Konflikt si vyžádal více než 9600 mrtvých. Kyjev a Západ obvinňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva stále odmítá, i když připouští nasazení "dobrovolníků".