Vážný střet autoritářů? Tohle prý chystá Putin na Lukašenka

Zástupné důvody

Ředitel ruské FSB Alexandr Bortnikov nařídil 26. ledna zavedení zón kontroly na hranicích s Běloruskem v regionech Brjansk, Smolensk a Pskov, nastiňuje odborník. Dodává, že Bortnikov instruoval hraniční stráž, aby monitorovala osoby a automobily a na příjezdech k hranici postavila varovné značky, přičemž rozkaz vstoupil v platnost 5. února.

"Minsk odpověděl překvapeně a nahněvaně," poukazuje expert. Připomíná slova mluvčí běloruského ministerstva vnitra Marie Vanšinové, podle nichž ruská strana svůj krok s Běloruskem nekonzultovala a mnozí mohou nabýt dojmu, že krok znamená předehru pro zavedení plných hraničních kontrol.

Psali jsme: Zabiják Putin? Trump vyvolal bouři: Amerika výjimečná, nechováme se stejně jako Rusové, zuří republikáni Trump šokuje: Putin že je vrah? Naše země také není tak nevinná. A pak spustil o volebním podvodu  

Zásadní otázka podle Marplese zní, jaké jsou důvody pro ruské rozhodnutí a jaké budou jeho dopady. Oficiální teze zní, že na hranicích bují pašování a zločin, což ostatně přiznává i Bělorusko, konstatuje historik. Doplňuje, že prezident Alexandr Lukašenko v září 2014 podepsal dekret zavádějící hraniční kontrolní zóny a tvrdil, že obě strany by měly spolupracovat při zamezení nelegální migraci a pašování drog.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Existují však pravděpodobně jiné důvody pro ruskou akci," domnívá se profesor. Poukazuje, že krok Kremlu rychle následoval běloruské prohlášení z 9. ledna o rozšíření bezvízového režimu pro 80 zemí, v důsledku čehož mohou občané těchto států vstoupit na území Běloruska skrze Mezinárodní letiště v Minsku a zůstat po pět dní.

Opatření má nyní nabýt platnosti a potenciálně otevírá ruské hranice tisícovkám návštěvníků, vysvětluje Marples. Dodává, že Rusové a Bělorusové žijí od poloviny 90. let ve společné unii, a tak vlaky z Minsku do Moskvy nestaví na hranicích, byť není příliš pravděpodobné, že by si občané západních zemí dovolili podniknout tuto cestu bezpotřebného víza.

Psali jsme: Kerry a Albrightová podávají hromadnou žalobu proti Trumpovi USA nebudou platit vše. Trump vyzval ke zvýšení příspěvků spojenců do NATO  

"Ale státní unie, jako další Ruskem vedené orgány, v nichž Bělorusko participuje, nebyly nikdy příliš efektivní," pokračuje odborník. Podotýká, že v posledních letech vedli Lukašenko a jeho ruský protějšek Putin spory v mnoha otázkách - zákazu běloruských mléčných výrobků, cen ropy a plynu, vybudování nové ruské letecké základny či uznání odštěpeneckých regionů v Gruzii a na Ukrajině.

Ruce pryč od EU     

Lukašenko nedávno podnikl kroky, které mají přivést jeho zemi blíže EU, konstatuje expert s odkazem na propouštění politických vězňů či pořádání prezidentských voleb bez násilných zásahů, na základě čehož EU v únoru 2016 uvolnila většinu sankcí uvalených na Bělorusko. "Ruská média v reakci začala Lukašenka líčit kousavě a nepřátelsky, především agentury jako Regnum a RT," poukazuje Marples. Připomíná, že Regnum zveřejnila článek naznačující bez jakýchkoliv důkazů, že Bělorusko chce vystoupit z Euroasijské unie a Smlouvě o kolektivní bezpečnosti.     

Taková propaganda dokonce přiměla Lukašenkova kritika, koordinátora Běloruské občanské kampaně Dmitrije Bodnarenka, k prohlášení, že nové hraniční kontroly mají odříznout běloruského prezidenta od "černých peněz", což je součástí plánu na jeho odstranění z úřadu, připomíná historik. Odkazuje ne Bodnarenkovu domněnku, že krok může spolu s omezováním dodávek ruské ropy nakonec Lukašenkovi znemožnit vyplácet zaměstnancům mzdy a důchody a zároveň přiživuje obraz Běloruska jako nepřítele ruského národa.

Psali jsme: Merkelová je kandidátkou CDU/CSU na kancléřku, Seehofer ji podpořil Trumpův postoj k Merkelové? Analýza zjistila, jak to je  

Bodnarenko jde však ve svých úvahách příliš daleko, míní odborník. Vysvětluje, že nové kontrolní zóny mají spíše sloužit jako varování běloruskému vedení, aby se umírnilo, přestalo flirtovat s Evropou a jednalo více aktivně v žádostech Ruska o rozšíření jeho vojenských základen v zemi. "Ve skutečnosti jsou Lukašenko a Putin spřízněné duše, které využívají stejné metody, aby si udržely autoritu," zdůrazňuje profesor. Dodává, že Bělorusko nemá velké mocenské ambice, a přesto se mu dosud úspěšně dařilo vytvářet a bránit autoritářský stát, který přežil čtvrtstoletí.     

Putinovo Rusko dovolilo Lukašenkovi jistou nezávislost a svobodu jednání, pokud si bude vědom, že nesmí zajít příliš daleko, míní Marples. Uzavírá tak konstatováním, že nová hraniční zóna znamená pro Minsk dvě důtky: První dostal za své "ukvapené" rozhodnutí umožnit západním zemím bezvízový režim, druhou pak za to, že nedokázal silněji podpořit ruské postoje k ukrajinskému konfliktu.