Putin je pouhým symbolem? Odborník naznačil, co čeká Rusko

Ruská schizofrenie

Ač to může působit paradoxně, Navalného největším soupeřem je Federace nezávislých odborů Ruska ovládaná stejnými mocenskými strukturami, které se snaží prosadit nepopulární krok, vysvětluje odborník. Dodává, že jinde by situace mohla být brána jako politická schizofrenie, nikoliv však v Rusku.

Poté, co avizoval nepopulární záměr - poslední průzkum ukazuje, že přes 80% občanů odmítá změny důchodového systému -, je ruský stát připraven mírnit svůj původní plán podle míry nespokojenosti obyvatel, konstatuje analytik. Poukazuje, že ruské úřady tak zmobilizovaly jindy spící odbory, aby vedly protesty, což státu umožní posoudit sílu odporu.  

"Pro vládu je prioritou číslo jedna, aby obliba prezidenta Vladimira Putina neutrpěla a aby nemusel za nic z toho převzít odpovědnost," vysvětluje Kolesnikov. Za nejpravděpodobnější považuje scénář, že Putin do sporu vstoupí jako poslední a nabídne lidem kompromis v podobě zmírnění současného plánu.

Zvyšování důchodového věku na 65 let pro muže, oproti stávajícím 60 letům, do roku 2028 a na 63 let pro ženy, oproti současným 55 letům, do roku 2034 není podle experta skutečnou reformou, ale pouhým pokusem sladit důchodový systém s demografickým trendem stárnutí ruské populace, nehledě na skutečnost, že v žádné jiné zemi s podobným výkonem ekonomiky nechodí obyvatelé do penze tak brzy.

Návrh odráží snahu ušetřit státní peníze, avšak problém spočívá v tom, že šťastný dlouhý život po odchodu do důchodu vyžaduje dobrý zdravotní stav a navrhovaná hranice je v ruském prostředí věkem skutečně vysokým, podotýká analytik. Doplňuje, že starší Rusové pevným zdravím zrovna neoplývají a průměrná délka života po odchodu do důchodu je v zemi dle různých odhadů jen mírně přes 10 let.      

Navíc, aby lidé pracovali déle, potřebují vzdělání a možnost měnit profese, zdůrazňuje Kolesnikov. Připomíná, že v Rusku není tradice celoživotního vzdělávání a navzdory oficiálně nízké míře nezaměstnanosti je pro mnoho Rusů těžké nejít si práci za normální plat, jakmile spadají do věkové skupiny 45-50 let.

"Nehledě na to, že jde o ty samé lidi u moci, kteří zrušili skutečnou penzijní reformu, kterou zahájili - přechod od přerozdělovacího systému k fondům -, když údajně tyto fondy zamrazili," pokračuje odborník. Doplňuje, že dané prostředky ve skutečnosti padly na anexi Krymu.

Nedůvěra vůči státu trvá

Hněvu Rusů, který návrh vyvolal, se pochopitelně chopili politici - včetně některých zákonodárců předstírajících ve skutečnosti řízenou nespokojenost -, opoziční strany, odbory - které jsou podle průzkumů extrémně neoblíbené - i opoziční aktivisté, uvádí Kolesnikov. Konstatuje, že Navalnyj si v žádném případě nenechá tuto příležitost uniknout, avšak má zákaz vystupování ve státních médiích a nemůže se účastnit voleb kvůli velice spornému trestnímu odsouzení.

Navalnyj, jako každý politik, využívá veškeré šance, které se naskytnou, poukazuje expert. Za důležité považuje, zda se opoziční lídr stane vůdcem protestů, či pouze jejich součástí. Ačkoliv je totiž většina Rusů návrhem reformy pobouřena, zdaleka ne všichni jsou Navalného příznivci, poukazuje analytik. Domnívá se, že pro z pohledu Navalného by ve skutečnosti dávalo větší smysl vystoupit proti jinému vládnímu návrhu zvýšit DPH, jelikož toto opatření zasáhne ekonomicky aktivní Rusy, a to jak podnikatele, tak zákazníky.

Protesty proti zvýšení DPH by umožnily přilákat mladší a vzdělanější segment ruské populace, který má tendenci Navalnému věřit, míní Kolesnikov. Spekuluje, že Navalnyj může operovat s představou, že takový krok by zúžil jeho protestně naladěné publikum.      

Zásadním není podle odborníka ani tak skutečný obsah reforem, ale skutečnost, že v Rusku se s nedůvěrou hledí na jakoukoliv iniciativu státu. "Ano, většina lidí podporuje Putina (ale v posledních týdnech v menší míře) jako symbol velikosti rovnající se ruské vlajce, ale to nezvyšuje míru důvěry ve stát. Rusové věří, že jejich politici je při každé příležitosti podvedou," píše analytik.

Je to tento zásadní nedostatek důvěry ve stát, čeho se Navalnij snaží využít, vysvětluje Kolesnikov. Dodává, že jako čelní opoziční představitel na to má mnohem větší právo než dobře kontrolované odpory a politické strany, které protesty pouze předstírají.