Totální izolace Ruska? Americký diplomat důrazně varuje

Sankce žádají péči

Washington odpověděl tím, že na Rusko uvalil sankce, uzavřel ruské konzuláty v San Francisku a Seattlu a zabavil rekreační objekty v Marylandu a New Yorku, které údajně režim ruského prezidenta Vladimira Putina užíval ke špionážním účelům, nastiňuje ex-diplomat. Dodává, že tento týden Spojené státy představily nové sankce, přičemž další jsou očekávány v budoucnu.

„Výběr sankcí vyžaduje péči. Jejich cílem by mělo být potrestat Rusko za jeho nepřístojnosti, například omezením přístupu k západním financím a energetickým technologiím, nikoliv izolovat Rusy, například omezením aktivit typu mezilidské vazby či politický dialog se Západem,“ píše Courtney. Zdůrazňuje, že Rusko je příliš důležité, než aby bylo izolováno, a američtí spojenci by proti takové tendenci vystoupili.

Rusko je největší exportér surovin a obilovin, druhý největší exportér ropy a třetí největší exportér uhlí na světě, největším a nejlevnějším dodavatelem plynu do Evropy, vedou přes něj letecké koridory mezi Evropou a Čínou a zároveň jde o jadernou supervelmoc, podotýká bývalý velvyslanec. Tvrdí, že dlouhodobou západní strategií je prohloubit ruské zapojení do mezinárodního systému, což je správné, jelikož Moskva bude pravděpodobněji spolupracovat, pokud bude mít v tomto systému vyšší sázky.

Courtney odkazuje na generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, podle něhož není důvod Rusko za jeho nepřístojnosti izolovat; naopak, pokud existuje napětí, je o to důležitější jednat. V posledních letech ostatně došlo k určitému pokroku, uvádí vysloužilý diplomat. Připomíná, že Rusko například od svého přijetí do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2011 dodržuje její pravidla, ač to je pro něj často bolestivé - nedávno WTO rozhodla v neprospěch Ruska ve sporu ohledně evropského trhu s plynem a Rusko muselo též přislíbit, že provede změny ve svém automobilovém průmyslu v souladu s nařízeními WTO.  

Mezinárodní měnový fond také oceňuje silný ruský makroekonomický rámec, byť poukazuje na produktivitu oslabující strukturální bariéry jako rozsáhlé státní zásahy do ekonomiky, nedostatečná infrastruktura a stárnoucí populace, konstatuje Courtney. Dodává, že Moskva také ohrozila své vazby na Teherán, když v roce 2015 spolupracovala s ostatními velmocemi na uzavření dohody o íránském jaderném programu.

Protiruský zákon z pekla

„Tento pozitivní vývoj však v mnoha případech zastiňují (ruské) nepřístojnosti,“ pokračuje ex-velvyslanec. Poukazuje, že od Washingtonu se očekávají další sankce v odvetě za březnové nasazení nervového plynu proti bývalému ruskému dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři na území Británie, z něhož britské úřady viní právě Moskvu, ačkoliv ta odpovědnost opakovaně odmítla.

Opatření Washingtonu proti Moskvě budou obsahovat i zpřísnění vývozu amerických technologií do Ruska - a pokud Rusko do 90 dnů nepředloží dostatečné garance o své aktivitě v oblasti chemických zbraní, USA zřejmě uvalí další sankce na základě zákona o eliminaci a kontrole chemických a biologických zbraní z roku 1991, vysvětluje Courtney. Dodává, že američtí kongresmani napříč spektrem zvažují také „pekelný“ sankční zákon, který by Američanům zakázal nákup ruských státních dluhopisů, sankcionoval ruské banky a omezil americké i další zahraniční investice do státních ruských energetických projektů.    

Jak Washington zvažuje možnosti, měl by pamatovat, že sankce jsou nejefektivnější, pokud nabízejí odměnu za dobré chování a Moskva musí chápat, že sankce povolí či odezní, pokud Rusko zastaví své podvratné aktivity, ale v opačném případě budou pokračovat, nabádá bývalý diplomat. Doporučuje, aby se USA vyvarovaly akcí, které odříznou Rusko od zbytku světa – zákon o chemických a biologických zbraní totiž umožňuje například zakázat Aeroflotu lety do Spojených států, což by ale znemožnilo ruským studentům, turistům a obchodníkům poznávat tuto zemi a navazovat styky v méně citlivých oblastech.

USA mohou rovněž přerušit s Moskvou diplomatické styky – stalo by se tak poprvé od roku 1933 kdy je navázal prezident Franklin Roosevelt –, ale taková reakce na otrávení Skripala by nebyla adekvátní, navíc by posílila riziko nedorozumění, ba dokonce vojenského střetu, varuje někdejší velvyslanec. Připomíná, že ani na počátku 80. let se americký prezident Ronald Reagan nesnažil izolovat SSSR, sovětské válce v Afghánistánu, zastrašování Polska a sovětskému sestřelu jihokorejského civilního letounu na lince New York- Soul navzdory.

Reagan SSSR trestal za jeho činy, ale navrhoval také jednání o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu a omezení těch s dlouhým dosahem, čímž položil základ pro sovětského reformátora Michaila Gorbačova, který o několik let později patřičné smlouvy podepsal a omezil tak nukleární hrozbu, tvrdí Courtney. „Izolovat Moskvu nedává dnes větší smysl než v tehdejší napjaté době,“ zdůrazňuje ex-diplomat.