Moskva - Vražda saúdského novináře Džamála Chášakdžího vyvolala vlnu reakcí po celém světě. Německo už odmítlo poskytnout Saúdské Arábii dodávku zbraní a i velký zastánce Saúdské Arábie, americký prezident Donald Trump, se vyjádřil nezvykle velmi kriticky na adresu důležitého spojence USA na Blízkém východě. Nicméně, jeden stát je až podezřele tichý. Tím státem je Rusko.
Rusko a Saúdská Arábie v mnoha politických i ekonomických oblastech jsou přirozenými konkurenty. V syrském konfliktu Rusko stojí na straně Íránu a Bašára al-Asáda, dvou sil považovaných Saúdskou Arábií za úhlavní nepřátele. Klíčovým spojencem Saúdské Arábie jsou zase USA, které představují hlavního mocenského protivníka Ruska.
Nicméně, Rusko v poslední době se usilovně pokouší posílit dříve poněkud přehlížené vztahy se saúdským královstvím v rámci své blízkovýchodní strategie spočívající ve víceúrovňové komunikaci s všemi podstatnými subjekty na Blízkém východě. Rusko se pokouší nahradit USA jako hlavního strůjce osudu regionu, aniž by ale příliš zabředlo do složité sítě vztahů mezi blízkovýchodními hráči a postavilo by se jen na jednu stranu. Chce mít více možností k jednání.
Nynější vřelejší vazby mezi Saúdskou Arábií a Ruskem jsou tak dílem politického pragmatismu. Saúdská Arábie si uvědomuje, že tím, jak Rusko získává větší vliv na Blízkém východě, je nutné mít s ním přinejmenším otevřené komunikační kanály.
Současné napětí mezi USA a Saúdskou Arábií Rusku v mnohém vyhovuje. „Putin vidí, že saudsko-západní vztahy jsou v úpadku a je připraven toho využít,“ řekl britskému deníku The Independent Mark N Katz, profesor politologie z Univerzity Georgea Masona. Podle Katze je Rusku jasné, že Saúdská Arábie se nedotrhne od USA, přesto chce z vytěžit co nejvíce může z možné deziluze Saúdské Arábie ohledně jednání USA.
Ruská televizní stanice RT financovaná Kremlem uveřejnila názor analytika Ayhama Kamela, vedoucího výzkumného týmu zaměřeného na Blízký východ a Severní Afriku analytické skupiny Eurasia Group, který v rozhovoru CNBC uvádí, že pokud USA zavede na Saúdskou Arábii sankce, ta se pravděpodobně otočí více směrem k Číně a Rusko. RT připomíná, že Rusko a Saúdská Arábie prosadily na setkání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvýšení denní těžby ropy a že Rusko plánuje Saúdské Arábii své obranné systémy S-400.
Na tzv. „David v poušti“, saúdskou investiční konferenci Future Investment Initiative (FII) v Rijádu vyslali Rusové největší obchodní delegaci. Mnohé firmy přitom delegaci vzhledem ke kauze zavražděného novináře bojkotovali. Výkonný ředitel Ruského přímého investičního fondu (RDIF), Kirill Dmitrijev, chválil Saúdskou Arábii jako „skvělého partnera pro nás“ a sdělil, že „modernizace a transformace v Saúdské Arábii je opravdu historická.“
Tyto fakta naznačují, že Rusko si velice považuje obchodních vztahů se Saúdskou Arábií a nehodlá přistupovat ke krokům, které by je narušily. Ruský prezident Vladimir Putin minulý čtvrtek uvedl, že Rusko nemá dostatek verifikovaných informací o Chášukdžíkově případu, aby mohlo ospravedlnit přistoupení ke krokům, které by poškodily vztahy se Sáudskou Arábií.
Mnohá tzv. proruská média srovnávala Chášukdžíkův případ s případem otráveného dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle nich se na obou ukazuje pokryteckost Západu, že zatímco Rusko bylo potrestáno sankcemi, Saúdská Arábie se zdá kvůli vazbám na USA vyváznout bez trestu. RT citovala Putina, který se vyjádřil v podobném duchu s tím, že zatímco v Skripalově případě „neexistují žádné důkazy, ale jsou podniknuty kroky“, u Saúdské Arábie „ došlo v Istanbulu k vraždě, ale nejsou podniknuty žádné kroky.“ Podle Putina je potřeba přijít s jednotným přístupem k podobným případům.
Britský list The Independent tvrdí, že ruské mlčení ohledně vraždy saúdského novináře nevychází jen z pragmatických ekonomických úvah, ale je i dáno ruskou vlastní temnou historií, co se týče vražd novinářů. Rusko opakovaně čelí kritice, že dopouští a případně se i podílí na vraždách novinářů. Podle statistik Výboru na ochranu novinářů bylo v Rusku od roku 1992 zavražděno 58 novinářů, přičemž vládní úředníci měli být zapojeni minimálně v 13 z těchto případů.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko , Vladimír Putin , Saúdská Arábie , Džamál Chášakdží (novinář)
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 1 hodinou
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
Zdroj: Libor Novák