Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Severoatlantická aliance zahájila v únoru novou vojenskou misi nazvanou Arctic Sentry. Jejím hlavním cílem je upevnit vojenské pozice v oblastech dalekého severu. Zvýšená pozornost NATO věnovaná tomuto regionu přichází v době vyostřených vztahů s Moskvou. Dění se zároveň odehrává na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o odkoupení Grónska.

Ruská federace disponuje v arktické oblasti rozsáhlou námořní flotilou, jejíž součástí jsou i ponorky s jaderným arzenálem. Moskva považuje tento severní region za svou výhradní sféru zájmů. V této oblasti rovněž aktivně rozvíjí klíčovou námořní trasu, která slouží ke spojení s asijskými národy. V posledních letech v polární oblasti bohaté na nerostné suroviny zvyšuje svou aktivitu také Čína, převážně v partnerství s Moskvou.

Moskva již dříve proti spuštění mise Arctic Sentry oficiálně protestovala. Šéf ruské diplomacie ve svém článku označil vojenská cvičení aliance na severu za jednoznačně agresivní. Podle jeho vyjádření představuje taková vojenská činnost přímé ohrožení bezpečnosti Ruska. Zvyšuje se tím podle něj riziko incidentů, které by mohly rozpoutat ozbrojenou konfrontaci s potenciálně katastrofálními následky.

Ruská federace má v Arktidě největší vojenskou přítomnost a nejrozsáhlejší vojenskou infrastrukturu. Na bezpečnostní situaci však reagují i sousední státy. Norsko tento měsíc rozšířilo svou nedávno vytvořenou vojenskou brigádu se sídlem v polární oblasti. Jedná se o nejnovější krok členské země NATO zaměřený na posílení obranné přítomnosti v reakci na válku na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v roce 2022.

Moskva již v minulosti opakovaně odmítla tvrzení, že by sama představovala hrozbu pro Severoatlantickou alianci. Podle ruských představitelů jsou to naopak kroky západních zemí, které zvyšují napětí v celém regionu. Prohlášení ruského ministra diplomacie tak odráží dlouhodobé výhrady Moskvy k rozšiřování vojenských aktivit NATO v blízkosti ruských hranic.