Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně oznámila konečnou výši plánovaného zadlužení až v samém závěru svého vystoupení, během něhož podrobně popisovala jednotlivé výdaje a podpory. Šéfka státní pokladny již dříve avizovala prohloubení schodku z letošních plánovaných 310 miliard korun, přičemž garantovala, že nepřesáhne hranici 400 miliard. Samotný čistý nárůst investic má podle jejích slov přesáhnout 100 miliard korun, což je vyšší částka než samotné navýšení schodku.

Vláda obhajuje plánovaný schodek tvrzením, že získá prostředky na investice nezbytné pro nastartování hospodářství. Alena Schillerová prohlásila, že přechodné zvýšení deficitu nemá v současnosti vůbec žádnou alternativu. Ministryně financí v této souvislosti podrobila ostré kritice předchozí kabinet premiéra Petra Fialy, který podle ní zanechal zemi ve zbědovaném stavu. Stát se tak vyrovnává s prohlubujícím se zadlužením i výrazně vyššími výdaji na správu státního dluhu.

Mezi hlavní výdajové priority navrženého rozpočtu patří posílení zdravotní péče, kam má zamířit o 50 miliard korun více než dosud. Významný nárůst čeká také oblast platů ve veřejném sektoru, kde se počítá s navýšením o 36 miliard korun. Platy veřejných zaměstnanců by měly vzrůst v rozmezí od pěti do devíti procent, což vyvolá úpravu platových tabulek od nového roku. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl klesnout pod úroveň minimální mzdy ani zaručeného platu, přičemž opatření se dotkne 857 tisíc pracovníků.

Navržený schodek ve výši 389 miliard korun představuje druhý nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Výrazněji se stát zadlužil pouze v pandemickém roce 2021, kdy schodek hospodaření dosáhl 419,7 miliardy korun. Ministerstvo financí v novém návrhu počítá s růstem celkových příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Celkové výdaje státu mají souběžně vzrůst o 6,2 procenta a dosáhnout výše 2,578 bilionu korun.

Předložení návrhu rozpočtu s takto vysokým schodkem umožnila nedávná změna legislativy týkající se rozpočtové odpovědnosti. Koalice tvořená hnutími ANO, SPD a Motoristé sobě totiž v zákonodárném sboru přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Tímto krokem dochází k rozvolnění dosavadních dluhových pravidel, která dříve růst deficitu omezovala. Vládní tábor tak získal potřebný prostor pro schválení vyšších výdajových rámců.

Prezident Petr Pavel předem avizoval, že vládnímu návrhu rozpočtu nebude stavět překážky. Své stanovisko vyjádřil v nedělním vystoupení v pořadu na CNN Prima News s tím, že dosud žádný rozpočet nevetoval. Hlava státu však zdůraznila, že podmínkou pro jeho podpis je zachování dostatečných výdajů na obranu. Podle prezidenta by tyto obranné investice neměly být v návrhu výrazně podseknuty.

Kabinet má nyní čas do konce září, aby finální návrh státního rozpočtu oficiálně odeslal do Poslanecké sněmovny. Do té doby budou vládní ministři o jednotlivých rozpočtových kapitolách nadále jednat. Během nadcházejících jednání tak může dokument doznat ještě dalších změn a úprav. O konečné podobě hospodaření státu bude následně rozhodovat dolní komora parlamentu.