Pět let od anexe Krymu. Politoložka vysvětlila, jak se změnilo Rusko

Pět let po ruské anexi Krymu přicházejí experti s detailními analýzami toho, jak událost změnila Rusko a jeho společnost, konstatuje Tatiana Stanovajová v komentáři pro server Moscow Times. Politoložka z think-tanku Instituto of Modern Russsia tvrdí, že země se nepochybně změnila, ale neméně významná je změna, kterou prošel sám ruský prezident Vladimir Putin.

Zcela nový politik

Putin zažil dva klíčové momenty, míní odbornice. Za první označuje jeho návrat do prezidentského křesla, kde nahradil Dmitrije Medveděva, který snil o druhém funkčním období. Za druhý pak považuje právě rozhodnutí - které bylo velmi překvapivé, zřejmě i pro Putina samotného - o anexi Krymu.

V uplynulých pěti letech se objevil zcela nový politik, který má jen málo společného s Putinem, kterého země znala a milovala dříve, deklaruje Stanovajová. Tvrdí, že Rusko sice ovládlo Krym, ale poloostrov na oplátku pomyslně pohltil Putina.

"Skutečnost, že režim Vladimira Putina byl založen na jeho vysoké oblibě, nebyla tajemstvím; šlo o klíčový prvek celého politického systému," píše politoložka. Putin byl podle ní schopen vytvořit vlastní mocenskou vertikálu založenou na přímém kontrastu mezi mocí a společností, vykleštěním ruské elity a upřednostněním státní kontroly a represivního aparátu před všemi ostatními politickými aktéry - oligarchy, místními politiky i politickými stranami.

Toto uspořádání podle Stanovajové dosáhlo svého vrcholu okolo roku 2008 a následně prošlo výraznou zkouškou během prezidentství Dmitrije Medveděva. Nejtěžší chvíle však z pohledu Putina nastaly v roce 2013, kdy jeho popularita poklesla na nejnižší úroveň, paběrkovala a absentoval vzestupný trend, poukazuje odbornice.

O rok později se objevily první signály o erozi Putinova režimu a politické depresi v Rusku, konstatuje politoložka. Zdůrazňuje, že toto zvrátila anexe Krymu, která zřejmě vyzdvihla prvky, které rozsáhlé segmenty ruské společnosti od svého lídra očekávají - odhodlanost, historickou spravedlnost a národní hrdost.

"Země opět našla svého hrdinu," pokračuje Stanovajová. Dodává, že následný vzestup Putinovy popularity provázený paralýzou a nakonec i kolapsem liberální opozice, ovšem vytvořil nová politická nebezpečí.

Propast se zvětšuje

Putin začal ztrácet kontakt s náladou ve společnosti, protože "návrat" Krymu nastolil iluzi shovívavosti a vystavil bianko šek pro ambiciózní geopolitické projekty, tvrdí expertka. Domnívá se, že postupem času se začalo ukazovat, že prezident nesleduje zájmy svých voličů, ale své vlastní představy.

Od roku 2014 se tedy Putinův režim vyvíjel v cosi zcela nového, konstatuje politoložka. Vysvětluje, že anexe Krymu byla významným zahraničněpolitickým krokem, který nebral v potaz reakci Západu a podobný přístup byl brzy aplikován v Donbasu a Sýrii, stejně jako v ruské informační a kybernetické politice vůči západním zemím.

Jestliže v prvních dvou funkčních obdobích bylo hlavní Putinovou motivací pozvednout Rusko skrze domácí opatření, po anexi Krymu se ruský prezident vydal zcela novým směrem, který není jakkoliv spojen se sociálními a ekonomickými potřebami země, kritizuje Stanovajová. Míní, že Putinova linie si začala žít svým vlastním životem a dostala se do přímého rozporu s vůlí Rusů.

"Krym sjednotil Rusy za Putinem, ale Putin jim již nenaslouchá," píše politoložka. Dodává, že svým zaměřením na zahraniční politiku se šéf Kremlu rovněž vzdálil vlastní politické elitě, což vede k vytváření vakua v mocenské vertikále. Výsledkem je tvrdý boj uvnitř elity demonstrovaný zatčeními bývalého ministra pro hospodářský rozvoj Alexeje Uljukajeva či senátora Raufa Arašukova, které expertka rovněž interpretuje jako signál Putinovy politické slabosti.

Hlavním důsledkem anexe Krymu z pohledu Ruska je tak postupné oslabování Putina coby domácího vůdce, přičemž vzniklé politické vakuum je pevně ohraničeno a bedlivě bráněno před průnikem alternativních prvků, soudí Stanovajová. Odkazuje na nedávný otevřený dopis Putinova poradce Vladislava Surkova, který paradoxně otevřeně shrnul nedostatek myšlenek a cynismus Putinova nového Ruska jako nikdy předtím.        

Anexe Krymu umožnila Putinovi přistupovat k ruské společnosti jako k mlčící, bezbranné, neschopné mase, která je navždy zavázána svému prezidentovi za to, že získal zpět poloostrov, tvrdí odbornice. Dodává však, že ruská společnost začíná dávat najevo, že na takovou dohodu nikdy nepřistoupila.

Související

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.
Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

Více souvisejících

Rusko Krym Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 2 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

včera

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy