Pět let po ruské anexi Krymu přicházejí experti s detailními analýzami toho, jak událost změnila Rusko a jeho společnost, konstatuje Tatiana Stanovajová v komentáři pro server Moscow Times. Politoložka z think-tanku Instituto of Modern Russsia tvrdí, že země se nepochybně změnila, ale neméně významná je změna, kterou prošel sám ruský prezident Vladimir Putin.
Zcela nový politik
Putin zažil dva klíčové momenty, míní odbornice. Za první označuje jeho návrat do prezidentského křesla, kde nahradil Dmitrije Medveděva, který snil o druhém funkčním období. Za druhý pak považuje právě rozhodnutí - které bylo velmi překvapivé, zřejmě i pro Putina samotného - o anexi Krymu.
V uplynulých pěti letech se objevil zcela nový politik, který má jen málo společného s Putinem, kterého země znala a milovala dříve, deklaruje Stanovajová. Tvrdí, že Rusko sice ovládlo Krym, ale poloostrov na oplátku pomyslně pohltil Putina.
"Skutečnost, že režim Vladimira Putina byl založen na jeho vysoké oblibě, nebyla tajemstvím; šlo o klíčový prvek celého politického systému," píše politoložka. Putin byl podle ní schopen vytvořit vlastní mocenskou vertikálu založenou na přímém kontrastu mezi mocí a společností, vykleštěním ruské elity a upřednostněním státní kontroly a represivního aparátu před všemi ostatními politickými aktéry - oligarchy, místními politiky i politickými stranami.
Toto uspořádání podle Stanovajové dosáhlo svého vrcholu okolo roku 2008 a následně prošlo výraznou zkouškou během prezidentství Dmitrije Medveděva. Nejtěžší chvíle však z pohledu Putina nastaly v roce 2013, kdy jeho popularita poklesla na nejnižší úroveň, paběrkovala a absentoval vzestupný trend, poukazuje odbornice.
O rok později se objevily první signály o erozi Putinova režimu a politické depresi v Rusku, konstatuje politoložka. Zdůrazňuje, že toto zvrátila anexe Krymu, která zřejmě vyzdvihla prvky, které rozsáhlé segmenty ruské společnosti od svého lídra očekávají - odhodlanost, historickou spravedlnost a národní hrdost.
"Země opět našla svého hrdinu," pokračuje Stanovajová. Dodává, že následný vzestup Putinovy popularity provázený paralýzou a nakonec i kolapsem liberální opozice, ovšem vytvořil nová politická nebezpečí.
Propast se zvětšuje
Putin začal ztrácet kontakt s náladou ve společnosti, protože "návrat" Krymu nastolil iluzi shovívavosti a vystavil bianko šek pro ambiciózní geopolitické projekty, tvrdí expertka. Domnívá se, že postupem času se začalo ukazovat, že prezident nesleduje zájmy svých voličů, ale své vlastní představy.
Od roku 2014 se tedy Putinův režim vyvíjel v cosi zcela nového, konstatuje politoložka. Vysvětluje, že anexe Krymu byla významným zahraničněpolitickým krokem, který nebral v potaz reakci Západu a podobný přístup byl brzy aplikován v Donbasu a Sýrii, stejně jako v ruské informační a kybernetické politice vůči západním zemím.
Jestliže v prvních dvou funkčních obdobích bylo hlavní Putinovou motivací pozvednout Rusko skrze domácí opatření, po anexi Krymu se ruský prezident vydal zcela novým směrem, který není jakkoliv spojen se sociálními a ekonomickými potřebami země, kritizuje Stanovajová. Míní, že Putinova linie si začala žít svým vlastním životem a dostala se do přímého rozporu s vůlí Rusů.
"Krym sjednotil Rusy za Putinem, ale Putin jim již nenaslouchá," píše politoložka. Dodává, že svým zaměřením na zahraniční politiku se šéf Kremlu rovněž vzdálil vlastní politické elitě, což vede k vytváření vakua v mocenské vertikále. Výsledkem je tvrdý boj uvnitř elity demonstrovaný zatčeními bývalého ministra pro hospodářský rozvoj Alexeje Uljukajeva či senátora Raufa Arašukova, které expertka rovněž interpretuje jako signál Putinovy politické slabosti.
Hlavním důsledkem anexe Krymu z pohledu Ruska je tak postupné oslabování Putina coby domácího vůdce, přičemž vzniklé politické vakuum je pevně ohraničeno a bedlivě bráněno před průnikem alternativních prvků, soudí Stanovajová. Odkazuje na nedávný otevřený dopis Putinova poradce Vladislava Surkova, který paradoxně otevřeně shrnul nedostatek myšlenek a cynismus Putinova nového Ruska jako nikdy předtím.
Anexe Krymu umožnila Putinovi přistupovat k ruské společnosti jako k mlčící, bezbranné, neschopné mase, která je navždy zavázána svému prezidentovi za to, že získal zpět poloostrov, tvrdí odbornice. Dodává však, že ruská společnost začíná dávat najevo, že na takovou dohodu nikdy nepřistoupila.
Související
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Rusko , Krym , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 1 hodinou
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 2 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.
Zdroj: Libor Novák