Pět let od anexe Krymu. Politoložka vysvětlila, jak se změnilo Rusko

Pět let po ruské anexi Krymu přicházejí experti s detailními analýzami toho, jak událost změnila Rusko a jeho společnost, konstatuje Tatiana Stanovajová v komentáři pro server Moscow Times. Politoložka z think-tanku Instituto of Modern Russsia tvrdí, že země se nepochybně změnila, ale neméně významná je změna, kterou prošel sám ruský prezident Vladimir Putin.

Zcela nový politik

Putin zažil dva klíčové momenty, míní odbornice. Za první označuje jeho návrat do prezidentského křesla, kde nahradil Dmitrije Medveděva, který snil o druhém funkčním období. Za druhý pak považuje právě rozhodnutí - které bylo velmi překvapivé, zřejmě i pro Putina samotného - o anexi Krymu.

V uplynulých pěti letech se objevil zcela nový politik, který má jen málo společného s Putinem, kterého země znala a milovala dříve, deklaruje Stanovajová. Tvrdí, že Rusko sice ovládlo Krym, ale poloostrov na oplátku pomyslně pohltil Putina.

"Skutečnost, že režim Vladimira Putina byl založen na jeho vysoké oblibě, nebyla tajemstvím; šlo o klíčový prvek celého politického systému," píše politoložka. Putin byl podle ní schopen vytvořit vlastní mocenskou vertikálu založenou na přímém kontrastu mezi mocí a společností, vykleštěním ruské elity a upřednostněním státní kontroly a represivního aparátu před všemi ostatními politickými aktéry - oligarchy, místními politiky i politickými stranami.

Toto uspořádání podle Stanovajové dosáhlo svého vrcholu okolo roku 2008 a následně prošlo výraznou zkouškou během prezidentství Dmitrije Medveděva. Nejtěžší chvíle však z pohledu Putina nastaly v roce 2013, kdy jeho popularita poklesla na nejnižší úroveň, paběrkovala a absentoval vzestupný trend, poukazuje odbornice.

O rok později se objevily první signály o erozi Putinova režimu a politické depresi v Rusku, konstatuje politoložka. Zdůrazňuje, že toto zvrátila anexe Krymu, která zřejmě vyzdvihla prvky, které rozsáhlé segmenty ruské společnosti od svého lídra očekávají - odhodlanost, historickou spravedlnost a národní hrdost.

"Země opět našla svého hrdinu," pokračuje Stanovajová. Dodává, že následný vzestup Putinovy popularity provázený paralýzou a nakonec i kolapsem liberální opozice, ovšem vytvořil nová politická nebezpečí.

Propast se zvětšuje

Putin začal ztrácet kontakt s náladou ve společnosti, protože "návrat" Krymu nastolil iluzi shovívavosti a vystavil bianko šek pro ambiciózní geopolitické projekty, tvrdí expertka. Domnívá se, že postupem času se začalo ukazovat, že prezident nesleduje zájmy svých voličů, ale své vlastní představy.

Od roku 2014 se tedy Putinův režim vyvíjel v cosi zcela nového, konstatuje politoložka. Vysvětluje, že anexe Krymu byla významným zahraničněpolitickým krokem, který nebral v potaz reakci Západu a podobný přístup byl brzy aplikován v Donbasu a Sýrii, stejně jako v ruské informační a kybernetické politice vůči západním zemím.

Jestliže v prvních dvou funkčních obdobích bylo hlavní Putinovou motivací pozvednout Rusko skrze domácí opatření, po anexi Krymu se ruský prezident vydal zcela novým směrem, který není jakkoliv spojen se sociálními a ekonomickými potřebami země, kritizuje Stanovajová. Míní, že Putinova linie si začala žít svým vlastním životem a dostala se do přímého rozporu s vůlí Rusů.

"Krym sjednotil Rusy za Putinem, ale Putin jim již nenaslouchá," píše politoložka. Dodává, že svým zaměřením na zahraniční politiku se šéf Kremlu rovněž vzdálil vlastní politické elitě, což vede k vytváření vakua v mocenské vertikále. Výsledkem je tvrdý boj uvnitř elity demonstrovaný zatčeními bývalého ministra pro hospodářský rozvoj Alexeje Uljukajeva či senátora Raufa Arašukova, které expertka rovněž interpretuje jako signál Putinovy politické slabosti.

Hlavním důsledkem anexe Krymu z pohledu Ruska je tak postupné oslabování Putina coby domácího vůdce, přičemž vzniklé politické vakuum je pevně ohraničeno a bedlivě bráněno před průnikem alternativních prvků, soudí Stanovajová. Odkazuje na nedávný otevřený dopis Putinova poradce Vladislava Surkova, který paradoxně otevřeně shrnul nedostatek myšlenek a cynismus Putinova nového Ruska jako nikdy předtím.        

Anexe Krymu umožnila Putinovi přistupovat k ruské společnosti jako k mlčící, bezbranné, neschopné mase, která je navždy zavázána svému prezidentovi za to, že získal zpět poloostrov, tvrdí odbornice. Dodává však, že ruská společnost začíná dávat najevo, že na takovou dohodu nikdy nepřistoupila.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.
Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  Krym ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Hodina od konce voleb: První data ukazují na účast pod 50 procenty

Český statistický úřad zveřejnil první průběhová data z právě probíhajícího sčítání hlasů. Hodinu po uzavření volebních místností, tedy v 15:00, evidovali statistici zpracované výsledky u komunálních voleb ze 466 okrsků, což představovalo 8,68 procenta ze všech okrsků s dosavadní volební účastí na úrovni 48,89 procenta.

před 18 minutami

před 35 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby: Sčítání hlasů je v plném proudu, první výsledky zveřejněny

První oficiální výsledky letošních komunálních voleb byly Českým statistickým úřadem zveřejněny již ve 14:30, tedy pouhých třicet minut po uzavření volebních místností. Data dorazila celkem ze tří menších obcí, čímž se celé zpracování posunulo o jednu minutu rychleji ve srovnání s minulými obecními volbami před čtyřmi lety.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační foto

Online Komunální volby 2026: Začalo sčítání hlasů, někde potrvá do noci

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

Náklady na letošní páteční a sobotní volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu přesáhnou hranici jedné miliardy korun. Podle údajů ministerstva financí je v českém státním rozpočtu na organizaci a zajištění celého volebního procesu vyčleněna celková částka dosahující 1,063 miliardy korun, přičemž samotné komunální volby ukrojí z této sumy 951 milionů korun.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy