Pět let od anexe Krymu. Politoložka vysvětlila, jak se změnilo Rusko

Pět let po ruské anexi Krymu přicházejí experti s detailními analýzami toho, jak událost změnila Rusko a jeho společnost, konstatuje Tatiana Stanovajová v komentáři pro server Moscow Times. Politoložka z think-tanku Instituto of Modern Russsia tvrdí, že země se nepochybně změnila, ale neméně významná je změna, kterou prošel sám ruský prezident Vladimir Putin.

Zcela nový politik

Putin zažil dva klíčové momenty, míní odbornice. Za první označuje jeho návrat do prezidentského křesla, kde nahradil Dmitrije Medveděva, který snil o druhém funkčním období. Za druhý pak považuje právě rozhodnutí - které bylo velmi překvapivé, zřejmě i pro Putina samotného - o anexi Krymu.

V uplynulých pěti letech se objevil zcela nový politik, který má jen málo společného s Putinem, kterého země znala a milovala dříve, deklaruje Stanovajová. Tvrdí, že Rusko sice ovládlo Krym, ale poloostrov na oplátku pomyslně pohltil Putina.

"Skutečnost, že režim Vladimira Putina byl založen na jeho vysoké oblibě, nebyla tajemstvím; šlo o klíčový prvek celého politického systému," píše politoložka. Putin byl podle ní schopen vytvořit vlastní mocenskou vertikálu založenou na přímém kontrastu mezi mocí a společností, vykleštěním ruské elity a upřednostněním státní kontroly a represivního aparátu před všemi ostatními politickými aktéry - oligarchy, místními politiky i politickými stranami.

Toto uspořádání podle Stanovajové dosáhlo svého vrcholu okolo roku 2008 a následně prošlo výraznou zkouškou během prezidentství Dmitrije Medveděva. Nejtěžší chvíle však z pohledu Putina nastaly v roce 2013, kdy jeho popularita poklesla na nejnižší úroveň, paběrkovala a absentoval vzestupný trend, poukazuje odbornice.

O rok později se objevily první signály o erozi Putinova režimu a politické depresi v Rusku, konstatuje politoložka. Zdůrazňuje, že toto zvrátila anexe Krymu, která zřejmě vyzdvihla prvky, které rozsáhlé segmenty ruské společnosti od svého lídra očekávají - odhodlanost, historickou spravedlnost a národní hrdost.

"Země opět našla svého hrdinu," pokračuje Stanovajová. Dodává, že následný vzestup Putinovy popularity provázený paralýzou a nakonec i kolapsem liberální opozice, ovšem vytvořil nová politická nebezpečí.

Propast se zvětšuje

Putin začal ztrácet kontakt s náladou ve společnosti, protože "návrat" Krymu nastolil iluzi shovívavosti a vystavil bianko šek pro ambiciózní geopolitické projekty, tvrdí expertka. Domnívá se, že postupem času se začalo ukazovat, že prezident nesleduje zájmy svých voličů, ale své vlastní představy.

Od roku 2014 se tedy Putinův režim vyvíjel v cosi zcela nového, konstatuje politoložka. Vysvětluje, že anexe Krymu byla významným zahraničněpolitickým krokem, který nebral v potaz reakci Západu a podobný přístup byl brzy aplikován v Donbasu a Sýrii, stejně jako v ruské informační a kybernetické politice vůči západním zemím.

Jestliže v prvních dvou funkčních obdobích bylo hlavní Putinovou motivací pozvednout Rusko skrze domácí opatření, po anexi Krymu se ruský prezident vydal zcela novým směrem, který není jakkoliv spojen se sociálními a ekonomickými potřebami země, kritizuje Stanovajová. Míní, že Putinova linie si začala žít svým vlastním životem a dostala se do přímého rozporu s vůlí Rusů.

"Krym sjednotil Rusy za Putinem, ale Putin jim již nenaslouchá," píše politoložka. Dodává, že svým zaměřením na zahraniční politiku se šéf Kremlu rovněž vzdálil vlastní politické elitě, což vede k vytváření vakua v mocenské vertikále. Výsledkem je tvrdý boj uvnitř elity demonstrovaný zatčeními bývalého ministra pro hospodářský rozvoj Alexeje Uljukajeva či senátora Raufa Arašukova, které expertka rovněž interpretuje jako signál Putinovy politické slabosti.

Hlavním důsledkem anexe Krymu z pohledu Ruska je tak postupné oslabování Putina coby domácího vůdce, přičemž vzniklé politické vakuum je pevně ohraničeno a bedlivě bráněno před průnikem alternativních prvků, soudí Stanovajová. Odkazuje na nedávný otevřený dopis Putinova poradce Vladislava Surkova, který paradoxně otevřeně shrnul nedostatek myšlenek a cynismus Putinova nového Ruska jako nikdy předtím.        

Anexe Krymu umožnila Putinovi přistupovat k ruské společnosti jako k mlčící, bezbranné, neschopné mase, která je navždy zavázána svému prezidentovi za to, že získal zpět poloostrov, tvrdí odbornice. Dodává však, že ruská společnost začíná dávat najevo, že na takovou dohodu nikdy nepřistoupila.

Související

Více souvisejících

Rusko Krym Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 8 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy