Polská prokuratura věděla o průmyslové soli už léta!

Daňový úřad dostal v květnu 2002 anonymní udání, že technickou sůl, kterou vyráběla firma Anwil, se prodává přes prostředníky potravinářským firmám. Ty ji pak přidávaly do masa, ryb, mléčných a pekárenských výrobků.

Prokuratura začala vyšetřování, po roce je ale uzavřela kvůli nedostatku důkazů. Podezřelé firmy Solchem a Chemsol totiž zničily veškerou dokumentaci. Nyní, kdy skandál otřásá polskou veřejností, prokuratura zase nechce s odvoláním na probíhající vyšetřování zveřejnit seznam podniků, které technickou sůl při výrobě potravin používaly.

Aféra se technickou solí v potravinách vypukla předminulý týden, kdy na ni upozornil pořad Uwaga (Pozor) polské stanice TVN. Pět lidí ze tří firem od roku 1999 levně nakupovalo technickou sůl určenou na posyp silnic a prodávala ji se zhruba trojnásobným ziskem jako sůl jedlou.

Jedním z pěti zatčených lidí je i majitel firmy Amasol Adam F., kterého vyšetřovali už v roce 2003 jako prostředníka prodeje.

Technickou sůl prodávala vratislavská firma Anwil v jedné ze svých provozoven ve městě Włocławek. Společnost se po propuknutí skandálu bránila, že sůl na posyp silnic neohrožuje přímo zdraví lidí a že na smlouvách je jasně uvedeno, že se nejedná o kuchyňskou sůl.

Polští hygienici v úterý po prvních testech vzorků technické soli uvedli, že sůl sice není jedlá a v potravinářském průmyslu se používat nesmí, zdraví škodlivá ale není. I hygiena nechce zveřejnit seznamy podniků používajících technickou sůl.

List Dziennik v této souvislosti cituje Charlieho Chaplina ve scéně z filmu Diktátor, v níž si lid stěžuje na velké množství pilin v chlebu. "Jak to?" diví se diktátor. "Vždyť to jsou nejlepší piliny, z nejlepšího dřeva, z nejlepší pily!"