Moskva/Praha - Rusko podle dnešní zprávy ruského ministerstva financí dokončilo úhradu dluhu České republice, který dosahoval výše 3,6 miliardy dolarů (přes 72 miliard korun). Splacení dluhu, který vznikl v éře bývalého Sovětského svazu, předpokládala mezivládní smlouva z roku 1994.
Většinu dluhu Česko za někdejší vlády premiéra Miloše Zemana prodalo soukromé firmě, dohodu s Moskvou o splacení zbytku dluhu schválila letos v létě vláda Jiřího Rusnoka.
"Můžeme potvrdit, že v letošním roce došlo ke splacení zůstatku ruského dluhu vůči ČR, původní ruský dluh byl z velké části umořen již v minulosti," řekl ČTK mluvčí ministra financí Ondřej Šrámek. V posledních letech šlo již jen o zbývající část pohledávky, poslední splátka zhruba 6,5 milionu dolarů (131 milionů Kč) byla podle něj uhrazena letos v říjnu.
Ruský dluh vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo.
Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů (15 miliard korun v dnešním kurzu), podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí podle listu E15 loni v létě.
Dohodu s Ruskem o splacení zbývajícího dluhu schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka letos v srpnu. Česká republika podle tehdejšího Rusnokova vyjádření měla získat ze zbytku dluhu za zhruba osm milionů dolarů přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Dluh byl podle dnešní zprávy ruského ministerstva uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Václava Lídla dorovnání dluhu velký politický dopad nemá. "Je to spíš symbolické ukončení záležitosti, která je dávno vyřešená. Velké politické konsekvence tento krok nemá," míní Lídl. Nemyslí si, že by za doplacením dluhu mohly být případné nadstandardní vztahy českého prezidenta s Ruskem, ale spíš naplnění závazků bez ohledu na vazby.
Stejně jako vůči Česku umořila údajně Moskva staré dluhy vůči Slovensku, Černé Hoře a Finsku.
Související
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Rusko , rubl , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák