Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dnes v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.
Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.
Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.
Putin už dopoledne schválil návrh smlouvy o připojení poloostrova k Rusku, po poledni pak došlo k podpisu. Podle politologa Martina Riegla z Institutu politologických studií FSV UK to není překvapení. „Pouze se čekalo na to, zda se Rusko pokusí integrovat Krym jako integrální součást svého teritoria, či případně zvolí strategii vytvoření dalšího loutkového státu po vzoru Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie," podotkl Riegl.
Ukrajina, Evropská unie ani USA výsledky hlasování, které se konalo na území pod kontrolou proruských ozbrojenců a ruské armády a také v rozporu s ukrajinskou ústavou, neuznaly jako nelegitimní.
Také Riegl se domnívá, že takový postup je v rozporu s mezinárodním právem. „Prostě nemůžete zabrat území cizího státu a následně je integrovat na základě nějaké smlouvy," řekl pro Rozhlas.cz.
Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili
Putinův slavnostní projev obsahoval obsáhlé historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku, kterou prezident podpořil tvrdou kritikou postoje západních států. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za "kuloární rozhodnutí" z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, "Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili," řekl prezident.
Putin obvinil nezávislou Ukrajinu z násilné asimilace Rusů a naznačil, že ruskojazyčný jihovýchod země byl k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem. Tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení, které je vystaveno vlivu "neonacistů, fašistů a ideových pohrobků (nacionalistické vůdce Stepana) Bandery".
Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo "zradou". Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.
Putin obvinil Západ z úsilí o celosvětový rozvrat
Západ místo demokracie a svobody šíří chaos, krveprolití a převraty. Přestože Moskva vytrvale nabízí spolupráci, Západ Rusko obelhává, rozhoduje za jeho zády a staví Moskvu před hotová rozhodnutí, poznamenal Putin. Podle jeho slov pokračuje politika zadržování Ruska z dob studené války. Všechno ale má své hranice a pokud jde o Ukrajinu, Západ přípustnou hranici překročil, dodal Putin.
Svrchovanost Krymu může být jen ruská, řekl prezident dojatému a vzrušenému publiku. V očích některých poslankyň se v té chvíli objevily slzy, poslanci shromáždění v kremelském Georgijevském sále prezidentovi opakovaně aplaudovali vstoje.
"Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území," prohlásil Putin. "Na Ukrajině žijí miliony Rusů a Rusko bude vždy chránit jejich zájmy," konstatoval. O dělení Ukrajiny ale Rusko podle prezidenta nestojí. "Nic takového nemáme zapotřebí", řekl.
Související
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
před 1 hodinou
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
před 2 hodinami
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
před 3 hodinami
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
před 5 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
před 6 hodinami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 7 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 10 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 11 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
Francouzské úřady od začátku letošního léta zadržely téměř pět set lidí podezřelých ze zakládání lesních požárů. Policie v souvislosti s vlnou požárů, která zasáhla zemi během rekordních veder, zadržela celkem 474 osob, mezi nimiž je i 183 nezletilých.
Zdroj: Libor Novák