Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dnes v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.
Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.
Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.
Putin už dopoledne schválil návrh smlouvy o připojení poloostrova k Rusku, po poledni pak došlo k podpisu. Podle politologa Martina Riegla z Institutu politologických studií FSV UK to není překvapení. „Pouze se čekalo na to, zda se Rusko pokusí integrovat Krym jako integrální součást svého teritoria, či případně zvolí strategii vytvoření dalšího loutkového státu po vzoru Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie," podotkl Riegl.
Ukrajina, Evropská unie ani USA výsledky hlasování, které se konalo na území pod kontrolou proruských ozbrojenců a ruské armády a také v rozporu s ukrajinskou ústavou, neuznaly jako nelegitimní.
Také Riegl se domnívá, že takový postup je v rozporu s mezinárodním právem. „Prostě nemůžete zabrat území cizího státu a následně je integrovat na základě nějaké smlouvy," řekl pro Rozhlas.cz.
Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili
Putinův slavnostní projev obsahoval obsáhlé historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku, kterou prezident podpořil tvrdou kritikou postoje západních států. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za "kuloární rozhodnutí" z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, "Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili," řekl prezident.
Putin obvinil nezávislou Ukrajinu z násilné asimilace Rusů a naznačil, že ruskojazyčný jihovýchod země byl k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem. Tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení, které je vystaveno vlivu "neonacistů, fašistů a ideových pohrobků (nacionalistické vůdce Stepana) Bandery".
Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo "zradou". Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.
Putin obvinil Západ z úsilí o celosvětový rozvrat
Západ místo demokracie a svobody šíří chaos, krveprolití a převraty. Přestože Moskva vytrvale nabízí spolupráci, Západ Rusko obelhává, rozhoduje za jeho zády a staví Moskvu před hotová rozhodnutí, poznamenal Putin. Podle jeho slov pokračuje politika zadržování Ruska z dob studené války. Všechno ale má své hranice a pokud jde o Ukrajinu, Západ přípustnou hranici překročil, dodal Putin.
Svrchovanost Krymu může být jen ruská, řekl prezident dojatému a vzrušenému publiku. V očích některých poslankyň se v té chvíli objevily slzy, poslanci shromáždění v kremelském Georgijevském sále prezidentovi opakovaně aplaudovali vstoje.
"Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území," prohlásil Putin. "Na Ukrajině žijí miliony Rusů a Rusko bude vždy chránit jejich zájmy," konstatoval. O dělení Ukrajiny ale Rusko podle prezidenta nestojí. "Nic takového nemáme zapotřebí", řekl.
Související
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
před 2 hodinami
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 3 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 3 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 4 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 5 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 6 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 6 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 7 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 8 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 9 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 10 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Zdroj: Jan Hrabě