Krym patří Rusku: Putin podepsal smlouvu, mluvil o fašistech a zradě

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dnes v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.

Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.

Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.

Putin už dopoledne schválil návrh smlouvy o připojení poloostrova k Rusku, po poledni pak došlo k podpisu. Podle politologa Martina Riegla z Institutu politologických studií FSV UK to není překvapení. „Pouze se čekalo na to, zda se Rusko pokusí integrovat Krym jako integrální součást svého teritoria, či případně zvolí strategii vytvoření dalšího loutkového státu po vzoru Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie," podotkl Riegl.

Ukrajina, Evropská unie ani USA výsledky hlasování, které se konalo na území pod kontrolou proruských ozbrojenců a ruské armády a také v rozporu s ukrajinskou ústavou, neuznaly jako nelegitimní.

Také Riegl se domnívá, že takový postup je v rozporu s mezinárodním právem. „Prostě nemůžete zabrat území cizího státu a následně je integrovat na základě nějaké smlouvy," řekl pro Rozhlas.cz.

Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili

Putinův slavnostní projev obsahoval obsáhlé historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku, kterou prezident podpořil tvrdou kritikou postoje západních států. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za "kuloární rozhodnutí" z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, "Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili," řekl prezident.

Putin obvinil nezávislou Ukrajinu z násilné asimilace Rusů a naznačil, že ruskojazyčný jihovýchod země byl k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem. Tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení, které je vystaveno vlivu "neonacistů, fašistů a ideových pohrobků (nacionalistické vůdce Stepana) Bandery".

Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo "zradou". Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.

Putin obvinil Západ z úsilí o celosvětový rozvrat

Západ místo demokracie a svobody šíří chaos, krveprolití a převraty. Přestože Moskva vytrvale nabízí spolupráci, Západ Rusko obelhává, rozhoduje za jeho zády a staví Moskvu před hotová rozhodnutí, poznamenal Putin. Podle jeho slov pokračuje politika zadržování Ruska z dob studené války. Všechno ale má své hranice a pokud jde o Ukrajinu, Západ přípustnou hranici překročil, dodal Putin.

Svrchovanost Krymu může být jen ruská, řekl prezident dojatému a vzrušenému publiku. V očích některých poslankyň se v té chvíli objevily slzy, poslanci shromáždění v kremelském Georgijevském sále prezidentovi opakovaně aplaudovali vstoje.

"Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území," prohlásil Putin. "Na Ukrajině žijí miliony Rusů a Rusko bude vždy chránit jejich zájmy," konstatoval. O dělení Ukrajiny ale Rusko podle prezidenta nestojí. "Nic takového nemáme zapotřebí", řekl.

Související

Vladimir Putin

Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin přehání, když hodnotí letošní postup ruské armády na Ukrajině. Podle zahraničních expertů se invazním silám ani zdaleka nepovedlo ovládnout tak velké území, jak tvrdí Kreml. Ukrajinští vojáci byli dokonce v některých měsících těmi úspěšnějšími.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Rusko ,  Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

před 2 hodinami

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 5 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 8 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 11 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy