Rusko hlídá pohyb některých lidí, nesmí mimo jiné ani do Česka

Opatření se podle všeho týká pracovníků ministerstva vnitra, ministerstva obrany nebo protidrogových či imigračních úřadů, kteří mají vyšší stupeň bezpečnostní prověrky.

Zákaz vstupu do roku 2019

Rusko zakázalo Mustafu Džemilevovi, jednomu z vůdců krymských Tatarů, pro příštích pět let vstup na své území. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo neformální tatarské shromáždění medžlis.

Džemilev, který v minulosti meždlis dlouhé roky vedl a který je v současnosti ukrajinským poslancem, podle krymských Tatarů dostal na hranicích vyrozumění, že do 19. dubna 2019 na území Ruska nesmí. Autonomní ukrajinský Krym je nyní pod kontrolou Moskvy, která poloostrov připojila k Ruské federaci.

Dokument s názvem Uvědomění o zákazu vstupu do Ruské federace uvádí, že ukrajinský občan Džemilev do Ruska pět let nesmí na základě ruského federální zákona. Medžlis neupřesnil, kdo zákaz vydal. Reuters v této souvislosti poznamenal, že Moskva ještě stále přebírá kontrolu nad hranicemi Krymu a že dopravu mezi poloostrovem a zbytkem Ukrajiny řadu týdnů řídí proruští ozbrojenci.

Dopad sankcí zminimalizujeme

Rusko je schopné minimalizovat dopad všech sankcí, kterým kvůli ukrajinské krizi čelí. V projevu k výroční zprávě o činnosti vlády to dnes ve Státní dumě, tedy dolní parlamentní komoře, prohlásil premiér Dmitrij Medveděv.

Rusko podle Medveděva čelí bezprecedentnímu tlaku kvůli komplikovanému stavu světového hospodářství, diplomatickému klimatu a domácím strukturálním potížím. Dodal, že prioritou vlády je minimalizovat ekonomický dopad sankcí.

Zatímco prohlášení Evropské unie o dovozu amerického plynu, který by pomohl snížit energetickou závislost na Rusku, jsou podle Medveděva trikem, Moskva se prý více než kdy v minulosti zajímá o rozložení svého energetického exportu na více trhů. Premiér v této věci zmínil vývozní projekty týkající se Asie.

Bude z Donbasu neuznávaný stát?

V poslední době je na Ukrajině módou kritizovat policii za pouhou imitaci postupu proti separatistům, zejména po nedávných událostech v Doněcku a Charkově, kde bylo mnoho zraněných a dokonce zabitých lidí. Proto je třeba pochopit, že ukrajinské ozbrojené složky musí bojovat se separatisty s ohledem na obrovské síly ruské armády čekající v bezprostřední blízkosti „horkých" příhraničních oblastí. Nelze zapomínat, že velká silová akce proti separatistům v podobě rozehnání jejich shromáždění se může stát vhodnou záminkou pro sousední stát pro vtržení armády kvůli „ochraně ruskojazyčného obyvatelstva". Právě proto policie zvolila taktiku nekrvavého přidušení separatismu.

Kromě toho nelze zapomínat, že policie každý den zatýká aktivisty separatistického hnutí a „lidoví gubernátoři" Hubarev a Charitonov již dávno odpočívají za mřížemi. Pohraniční službě se také víceméně podařilo převzít kontrolu nad pohybem gastarbeiterů-separatistů přes více než děravou rusko – ukrajinskou hranici.

Tímto způsobem se ukrajinská policie opatrně, ale systematicky snaží bojovat se separatistickými snahami Kremlu a zároveň nevyprovokovat vetší ozbrojený konflikt nebo dokonce vojenskou agresi.

Pokud se přesto Rusku povede vtrhnout na Donbas (doněcká uhelná pánev), tak existují dvě varianty vývoje událostí. V každém případě vše začne od toho, že samozvaná Doněcká republika zorganizuje „referendum". Jak tomu bylo i na Krymu, nabídnou dvě otázky – vstoupit do Ruské federace nebo federalizace Ukrajiny – obě varianty nepřijatelné pro Ukrajinu.

Pokud obyvatelé rozhodnou pro federalizaci, tak se Donbas stane neuznávaným státem podobně jako Podněstří. Kontingent ruské armády zůstane na území regionu pod záminkou „ochrany pořádku". Největší škodu za vznik takové enklávy ponesou obchod a obyvatelé Donbasu.

Rozpad ekonomických vztahů a mezinárodní izolace přetvoří Donbas z prostě chudého regionu na ožebračený. Rusko však dostane nárazovou zónu a zdroj nátlaku na Ukrajinu, informuje vojsko.net.