Putinova unie už dostává trhliny, Bělorusko a Kazachstán neposlouchají

Hospodářskou část asociační dohody, která počítá s vytvořením zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU, podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek. Dohoda vyžaduje ještě ratifikaci v parlamentech členských zemí, aby mohla začít platit.

Moskva varovala Kyjev před "vážnými následky" tohoto kroku a hrozila přijetím příslušných opatření, aby se prý nemohlo stát, že do celní unie bude pod ukrajinským pláštíkem proudit zboží z EU. Ukrajina je již členem zóny volného obchodu v rámci postsovětského Společenství nezávislých států.

K omezení ukrajinského dovozu Moskva podle pravidel celní unie potřebuje souhlas partnerů. Bělorusko a Kazachstán však ruský návrh, který by znamenal zhoršení vztahů s Ukrajinou, odmítly, uvedl list s odvoláním na nejmenovaného účastníka jednání.

Po jednání místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov prohlásil, že Rusko smí postupovat jednostranně, nicméně neupřesnil, jak by to mohlo učinit. "(...) ochranná opatření budou tak či onak zapotřebí a my budeme pokračovat v jednáních, aby tato opatření byla společná, nikoli jednostranná," prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Ruští úředníci prý připouštějí, že i kdyby Rusko zvýšilo cla na ukrajinské zboží z nuly na 7,1 procenta, zboží by se i tak mohlo dostat na ruský trh přes Bělorusko, pro které by bylo složité a nevýhodné uzavřít 600 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou.

Psali jsme: Putin stvořil Euroasijskou hospodářkou unii: Impérium, či torzo?  

Bělorusko je podle vicepremiéra Sjarheje Rumase rozhodně proti přijímání nějakých naléhavých opatření, protože není jasné, nakolik může být celní unie ukrajinským přidružením k EU ohrožena.

Listu se nepodařilo získat vyjádření Kazachstánu, nicméně odhadl, že když tato středoasijská země právě vyjednává o přijetí do Světové obchodní organizace (WTO), nebude zřejmě riskovat ukrajinské veto.

Euroasijská ekonomická unie startuje s pouhými 169 miliony obyvatel (Evropská unie 500 milionů), s třemi zeměmi, jejichž hospodářský produkt je 2,7 bilionu dolarů (Evropská unie 16 bilionů dolarů). V rámci světové ekonomiky je spojení tří států, z nichž Kazachstán a Bělorusko jsou v ekonomickém porovnání s Ruskou federací jen přidruženými trpaslíky, významné pouze z téhož důvodu, ze kterého dnes hraje nějakou roli i samotné Rusko: Jak se Vladimir Putin nezapomněl pochlubit, země Euroasijského ekonomického společenství mají pod kontrolou patnáct procent světových zásob ropy a dvacet procent zemního plynu.

Oba údaje jsou ale vzhledem k rozbíhající se těžbě břidlicových plynů čísly, která už za rok nebo za dva nemusí platit, uvedl server finmag.penize.cz.

Problém Euroasijské ekonomické unie může být v tom, že si její členové vzájemně nemají moc co nabídnout. Rusko a Kazachstán jsou v podstatě identické ekonomiky, jejichž hospodářství stojí a padá s vývozem energetických surovin a rud, které na světovém trhu mění za všechno ostatní. Jak Moskvě, tak Astaně zoufale schází moderní technologie a nemají žádné výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které by byla schopny vyvážet. S malou výjimkou v podobě některých ruských zbraní a i ty konkurují americkým a západoevropským především cenou.

Bělorusko má sice vyváženější ekonomiku, za dob SSSR mělo pověst „montovny Sovětského svazu", ale jeho výrobky jako traktory, nákladní auta nebo trolejbusy nejsou tím, co by si člověk koupil, kdyby si měl vybírat mezi nimi a nějakým evropským či americkým výrobkem. I proto byl dosavadní obrat obchodu tří zemí Euroasijské ekonomické unie velice malý, v minulém roce jen 66 miliard dolarů – to je pro srovnání polovina loňského obchodu mezi Polskem a Ruskem.

Nedá se přitom očekávat nějaký skokový růst, protože celní unie, kterou v podstatě Euroasijská ekonomická unie je, má daleko do dokonalosti. A neplatí pro základní položku vzájemné výměny, tedy plyn a ropu, kde se s odbouráním celních bariér počítá nejdříve v roce 2025.