Ruská invaze na Ukrajinu? Co by podniklo NATO? Známý politolog Brzezinski promluvil

Putin dal před třemi měsíci najevo své nadšení, ale očividně jen velmi málo promyslel širší, dlouhodobější strategické konsekvence toho, co svými akcemi rozpoutal, píše Brzezinski. Nyní, za pokračující nejistoty ohledně budoucích rusko-ukrajinských vztahů a stupňujících se mezinárodních dopadů pro Rusko, má prezident podle politologa tři základní možnosti postupu:

1) Ukrajina v EU, ale ne v NATO

Putin může sledovat urovnání s Ukrajinou. To by předpokládalo ukončení útoků na její suverenitu a hospodářskou prosperitu. Daný přístup by podle Brzezinského vyžadoval moudrost a vytrvalost nejen z ruské, ale též z ukrajinské a západní strany. Zahrnoval by ukončení ruské snahy o destabilizaci Ukrajiny zevnitř, konec jakýchkoliv hrozeb větší invazí a určitý druh západovýchodního porozumění, v rámci kterého Rusko vydá tichý souhlas s tím, že se Ukrajina vydá na dlouhou cestu k případnému členství v Evropské unii.

Brzezinski ovšem dodává, že v takovém případě by Rusko muselo obdržet na oplátku závazky, že Ukrajina neusiluje o členství v NATO a Západ o daném scénáři ani neuvažuje. Obavy Moskvy z takového vývoje bývalý Carterův bezpečnostní poradce plně chápe a považuje za opodstatněné.

"Dále by bylo záhodné vyjasnit, že Rusko již neočekává, že se Ukrajina stane součástí Euroasijské unie," uvádí Brzezinski. Dané uskupení považuje za krycí název pro obnovení jisté podoby Sovětského svazu či carského impéria. To neznamená, že by Rusko s Ukrajinou nemohlo uzavřít nějakou obchodní dohodu, jelikož obě země mohou ze vzájemného obchodu a finančních styků profitovat. Mezinárodní společenství by podle experta mělo zopakovat svou podporu pro takové řešení a zároveň přislíbit Rusku normalizaci vztahů, včetně zrušení současných sankcí.

2) Rusko bude nadále vojensky škodit

V druhém případě může Vladimir Putin nadále podporovat vojenské akce proruských separatistů v určitých částech Ukrajiny, které budou narušovat tamní běžný život.

"Pokud bude Rusko pokračovat v tomto kurzu, Západ bude muset uvalit dlouhodobé a opravdu poškozující sankce navržené tak, aby bylo Rusko vystaveno bolestivým důsledkům svého narušování ukrajinské suverenity," uvádí politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Takový scénář nepovažuje za optimální. Jeho obětí by se totiž nestalo pouze Rusko, ale kvůli přetrvávajícím ruským akcím také Ukrajina.

3) Ruská invaze na Ukrajinu

V nejhorším případě se může Vladimir Putin rozhodnout pro invazi na Ukrajinu a využít tak výrazně větší vojenský potenciál Ruska. "Taková akce by nicméně nejen vyvolala odvetu ze strany Západu, ale také vzedmula ukrajinský odpor. Pokud by byl trvalý a intenzivní, narůstal by tlak na členské státy NATO, aby Ukrajincům v různých formách pomohly a učinily tak konflikt pro agresora nákladnějším," domnívá se Brzezinski.

Důsledkem této možnosti by byl pro Kreml nejen permanentní odpor ukrajinské populace čítající na 40 milionů lidí, ale také hospodářská a politická izolace. Ta by mohla přinést vzrůstající možnost vnitřních nepokojů v Rusku, naznačuje politolog.

Jednoznačně správným řešením je tak podle Brzezinského najít recept na uspořádání, které bude zahrnovat vzdání se užití síly vůči Ukrajině ze strany Ruska. Připouští přitom, že otázka Krymu prozatím zůstane nevyřešena. "Bude ale sloužit jako trvalá připomínka, že šovinistický fanatismus není nejlepším východiskem pro řešení komplexních problémů. To je důvod, proč Putinovy akce neohrožují pouze Západ, ale také Rusko samotné," uzavírá expert svůj komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západního, tak z ruského pohledu. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.