Rebelové na Ukrajině nabídli humanitární příměří. Kyjev odmítl a požaduje složení zbraní

"Jsme připraveni ke klidu zbraní v zájmu odvrácení sílicí humanitární katastrofy," zdůraznil dnes jeden z vůdců separatistů Alexander Sacharšenko. Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko však zdůraznil, že příměří bude možné, až vzbouřenci složí zbraně a vzdají se.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že je připraven humanitární misi na východě země zvážit, ale za určitých podmínek. "Jsme připraveni akceptovat humanitární pomoc, pokud bude mise mezinárodní, bez jakékoli vojenské podpory a pokud projde hraničními kontrolními stanovišti po kontrolou ukrajinské ostrahy," citoval prezidenta jeho úřad.

Kyjev v sobotu obvinil Moskvu z provokace, protože u společné hranice prý operovala velká kolona ruských armádních vozidel. Ta údajně měla namířeno na Ukrajinu a maskovala se jako "humanitární konvoj". Moskva obvinění odmítla. "Chtějí vyvolat ostrý konflikt," řekl zástupce prezidentské kanceláře Valerij Čalyj.

Britský ministerský předseda David Cameron se v sobotu v telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou shodl, že jakýkoli průnik ruských sil na ukrajinské území pod zástěrkou humanitární akce by byl "neospravedlnitelný a nelegální". Obama o situaci na Ukrajině telefonicky hovořil i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a oba varovali Rusko, že by čelilo dalším důsledkům, pokud by zasáhlo bez souhlasu Kyjeva.

Mezinárodní výbor Červeného kříže nabídku humanitární pomoci z Ruska přivítal. "V současné situaci je vítána jakákoli humanitární aktivita, která pomůže trpícím civilistům," uvedl v prohlášení zástupce organizace Michel Masson s tím, že jakákoli humanitární pomoc pod hlavičkou Červeného kříže musí splňovat požadavky neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

Agentura Interfax dnes informovala o nočním propuštění pěti ukrajinských vojáků, kteří byli zadrženi po překročení hranice do Ruska. Pětice patří mezi zhruba tři stovky vojáků a pohraničníků, kteří byli podle Kyjeva přinuceni k překročení hranice kvůli bojům. Většina jich byla vrácena na Ukrajinu, ale desítky byla zadrženy kvůli podezření ze ostřelování civilních oblastí či ruského území.