Bělorusky s květinami protestují proti policejnímu násilí

Asi 200 žen v běloruském hlavním městě Minsku dnes vytvořilo živý řetěz, aby předvedly solidaritu se zraněnými demonstranty z tří nocí protestů proti výsledku nedělních prezidentských voleb. Policisté mezitím napadají novináře, střílejí a násilně vnikají do obytných budov, aby zatýkali, uvedla agentura AP.

"V různých běloruských městech lidé začali vycházet ven s květinami a vytvářet živé řetězy solidarity proti falšování voleb a proti násilí proti demonstrantům. První byla akce žen v bílém oblečení u trhu v Minsku," napsala agentura Interfax.

Mladé ženy s květinami se držely za ruce v dlouhé řadě poblíž trhu v centru Minsku. Po chvíli pochodovaly ulicemi města, skandovaly "Hanba!" na adresu policejní brutality proti účastníkům protestů, při kterých policisté zadrželi nejméně 6000 lidí.

"Stojíme tady v pokojném protestu," řekla agentuře AP jedna z účastnic, třiadvacetiletá počítačová specialistka Ksenija Iljaševičová. "Stovky a tisíce Bělorusů vyjadřují solidaritu, aby bojí se (jít demonstrovat). Stojíme tu za všechny," dodala.

Podobné akce se konaly i na dalších místech v Minsku a dalších městech. "Ženy po celém Bělorusku vycházejí do ulic s květinami na znamení protestu proti policejní brutalitě," napsal zpravodajský server Tut.by.

Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že prezident Alexandr Lukašenko byl pošesté zvolen hlavou státu a nedělní hlasování vyhrál s 80 procenty hlasů. Nejsilnější opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která během kampaně shromažďovala davy lidí, frustrovaných autoritářským režimem, získala podle komise jen deset procent hlasů. Tisíce lidí po tři noci demonstrovaly v Minsku a desítkách dalších měst, aby tyto výsledky zpochybnily. Policie proti nim použila obušky, zábleskové granáty, slzný plyn a gumové projektily. Jeden z demonstrantů v Minsku v pondělí zemřel, stovky lidí utrpěly zranění.

Ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že v Brestu u hranic s Polskem byl jeden člověk postřelen, když demonstranti zaútočili kovovými tyčemi na policisty.

V Minsku policisté zbili několik novinářů z nezávislých běloruských a zahraničních médií. Policisté zabavovali paměťové karty fotoreportérům, včetně fotografa AP, kteří zákrok zaznamenávali.

"Začal cílený lov na novináře," tvrdí Barys Gorecki z běloruského sdružení žurnalistů. Ve vazbě je podle něj už 25 reportérů, kteří čekají na soud, a další tři už byli odsouzeni k deseti až 15 dnům za mřížemi. Policisté podle agentury TASS zadrželi už 55 novinářů. Některé zahraniční novináře úřady vyhostily a zakázaly jim na deset let vstup do země.

Běloruská nevládní organizace na ochranu lidských práva Vjasna uvedla, že mnoho zraněných demonstrantů se bojí vyhledat lékařskou pomoc, protože se obávají postihu. "Máme informace, že zdravotníci jsou povinni hlásit všechna zranění policii. Nevidí protestující jako oběti, ale jako nepřátele běloruské stability," uvedl právník Vjasny.

Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, zavrhl opozici jako "ovce" zmanipulované zahraničními pány. Na dnešním zasedání vlády prohlásil, že jádro demonstrantů tvoří "lidé s kriminální minulostí a nezaměstnaní".

Související

Zatýkání v Bělorusku

Běloruská policie zatkla desítky lidí včetně novinářů

Běloruské bezpečnostní složky dnes zadržely desítky lidí včetně několika novinářů nezávislých médií. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž policie zatýkala na místě plánované demonstrace proti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Běloruské úřady varovaly před účastí na protivládních shromážděních. Opozice se snaží obnovit demonstrace, které v posledních měsících zeslábly.

Více souvisejících

demonstrace v Bělorusku policie Bělorusko Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy