Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Kyjevě prohlásil, že u hranic s Ukrajinou zůstává významný počet ruských vojáků a vojenského vybavení navzdory tomu, že Moskva minulý měsíc ohlásila stažení vojsk. Zároveň Rusko vyzval, aby upustilo od agresivního chování. Šéf americké diplomacie to uvedl při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ten řekl, že se podél ukrajinské hranice nachází 75.000 ruských vojáků. Blinken po setkání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou znovu potvrdil, že USA podporují ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a nezávislost.
"Rusko stáhlo některé síly, ale jejich významná část u ukrajinských hranic zůstává," uvedl Blinken podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci se Zelenským. "Rusko má kapacitu v krátké době podniknout agresivní kroky, pokud se k tomu rozhodne," dodal a Moskvu podle agentury AFP vyzval, aby ukončila "agresivní akce". Blinken rovněž prohlásil, že Spojené státy stále aktivně hledají způsob, jak zvýšit svou podporu Ukrajině v otázce bezpečnosti.
Podle ukrajinského prezidenta hrozba ze strany Ruska proti Ukrajině trvá. "Považujeme (snižování počtu ruských vojáků) za příliš pomalé, hrozba proto přetrvává," sdělil Zelenskyj. Podle ruské agentury Interfax rovněž uvedl, že podél hranic s Ukrajinou je asi 75.000 ruských vojáků s vojenskou technikou. Naše rozvědka a naše armáda zaznamenaly jen 3500 vojáků, kteří se začali stahovat a opustili území okupovaného poloostrova Krym, uvedl Zelenskyj.
Zelenskyj dnes také vyzval NATO, aby posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, a požádal Spojené státy, aby na červnovém summitu Severoatlantické aliance podpořily snahu Kyjeva připojit se k Akčnímu plánu členství v NATO, napsala agentura Reuters s odvoláním na prezidentovo prohlášení po schůzce.
Situace na východě země, kde už sedmým rokem pokračuje konflikt Kyjeva s proruskými separatisty, se v poslední době vyostřila. Kyjev a separatisté se navzájem obviňují z čím dál častějšího porušování klidu zbraní a z potyček. Podle Kyjeva od začátku roku separatisté zabili 34 ukrajinských vojáků. Rusko zároveň nedávno posílilo stavy vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z eskalace konfliktu. Kreml tvrdil, že jde o vojenská cvičení. Ruský ministr obrany minulý měsíc oznámil, že nařídil návrat vojáků do posádek.
Blinken do Kyjeva zavítal jako první vysoce postavený představitel Spojených států od ledna, kdy se ujal úřadu demokratický prezident Joe Biden. "Jsem zde z velmi prostého důvodu, a sice, abych jménem prezidenta Bidena znovu potvrdil náš závazek ve prospěch ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti," prohlásil šéf americké diplomacie po setkání se svým ukrajinským kolegou Kulebou.
Podle AFP Blinken řekl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci Ukrajině s "posílením demokracie, budováním institucí a uspíšením protikorupčních reforem". Po řešení korupce na Ukrajině Západ volá už delší dobu. Americké ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo znepokojení nad krokem ukrajinské vlády, která se rozhodla odvolat šéfa energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva, jenž byl podle agentury AP nakloněn reformám.
Tím, že Blinken zamířil na Ukrajinu poměrně brzy po nástupu nové americké administrativy a ještě před cestou do Ruska, vyslala americká diplomacie signál, že Ukrajina je pro vládu prezidenta Bidena v zahraniční politice jednou z priorit, uvedla AP. Zároveň však podle ní nebylo jasné, co konkrétního návštěva přinese.
V Kyjevě podle agentury panovala velká očekávání - například v podobě silné podpory pro vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance nebo dodávek vojenského vybavení. "Ukrajina potřebuje silný signál týkající se evropských a euroatlantických vyhlídek," uvedl Zelenskyj v pondělí na twitteru s odkazem na snahu Kyjeva rozšířit řady členských zemí NATO a Evropské unie. "Odkládání této otázky na 'později', 'jednoho dne', 'v příštích deseti letech' musí skončit," doplnil.
Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi. Velké boje na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly více než 14.000 životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
před 26 minutami
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
před 1 hodinou
Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán
před 3 hodinami
Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA
před 4 hodinami
Cena za barel ropy opět překonala hranici 100 dolarů. Rusko jedná o dodávkách paliv s USA
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Teploty budou pozvolna klesat
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.
Zdroj: Libor Novák