Británie chce tento týden z Afghánistánu odvézt dalších 6000 lidí

Británie plánuje tento týden evakuovat z Afghánistánu dalších až šest tisíc lidí, informoval o tom deník The Times. V přepravě svých občanů i mnoha místních z Afghánistánu, který před týdnem ovládlo extremistické islamistické hnutí Tálibán, pokračují i další země. Německo například v noci na dnešek převezlo 213 lidí z Kábulu do uzbeckého Taškentu, informovala v noci na dnešek agentura DPA.

Nejvíce svých občanů a místních obávajících se represí za strany Tálibánu evakuovaly dosud Spojené státy. Od 14. srpna jich podle nedělního oznámení prezidenta Joea Bidena odvezly na 28.000, z toho 11.000 za tento víkend. Biden také uvedl, že celkem od července USA evaukovaly z Afghánistánu 33.000 lidí.

Británie od předminulého víkendu z Afghánistánu odvezla na 5700 lidí, uvedlo v neděli její ministerstvo obrany. Zhruba stejný počet se chystá evakuovat tento týden. Podle deníku The Times kvůli tomu vláda posunula původní úterní termín pro poslední let na pátek či sobotu. Agentura Reuters ale minulý týden uvedla, že úterý nebylo zatím schváleno jako termín pro poslední let britského královského letectva.

Německo dosud evakuovalo na 2500 lidí z Afghánistánu, z toho asi 1850 byli Afghánci, oznámilo podle agentury DPA v neděli večer ministerstvo zahraničí.

Kvůli situaci v Afghánistánu mají v úterý na online schůzce jednat lídři skupiny G7. Toto jednání se koná z iniciativy Británie, která podle zdrojů agentury Reuters hodlá navrhnout zvážení sankcí vůči Tálibánu. O možnosti sankcí hovořil už minulý týden britský ministr zahraničí Dominic Raab. Podle některých expertů je ale nepravděpodobné, že by byly zavedeny okamžitě, uvedla agentura Reuters.

Předminulý týden Tálibán dobyl několik velkých měst, jako poslední i metropoli Kábul, a obsadil tak téměř celou zemi. Řada měst a obcí se tálibům vzdala bez boje. Ze země se od předminulého víkendu snaží dostat tisíce lidí, kteří způsobují chaos na kábulském letišti. Mnozí utíkají kvůli strachu z represí ze strany Tálibánu kvůli tomu, že v předchozích letech podporovali vládu či západní spojence, další se obávají obnovení radikální verze islámského práva šaría, které se Tálibán držel během své dřívější vlády v zemi v letech 1996-2001, než ho svrhla protiteroristické operace vedená USA a Británií. Během zmatků provázejících evakuaci na kábulském mezinárodním letišti zahynulo od začátku minulého týdne nejméně 20 lidí.

Tálibánu v zemi už vzdorují jen místní jednotky v údolí Pandžšír, které v sobotu oznámily, že získaly kontrolu nad třemi okresy. Jejich velitelé tvrdí, že se nevzdají, i oni jsou ale připraveni s Tálibánem jednat o utvoření vlády, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny. Ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov uvedl, že ho Tálibán požádal, že předat vůdcům v údolí Pandžšír zprávu o ochotě jednat i s nimi, informovala v noci na dnešek agentura DPA. Tálibán se v příštích dnech chystá jednat s bývalými guvernéry a sesazenými vysokými činiteli většiny provincií.

Související

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 
Ilustrační fotografie.

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet

Přesně před dvaceti lety zasáhla Londýn série teroristických útoků, které si vyžádaly 52 mrtvých a stovky zraněných. Islamisté odpálili nálože v metru i autobusu a způsobili nejhorší útok v Británii od války. Tragédie vedla k zásadní reformě bezpečnostních opatření i posílení pravomocí rozvědky. Navzdory pokroku však podle expertů riziko DIY útoků osamělých útočníků přetrvává a nulové nebezpečí terorismu je i nadále nedosažitelné.

Více souvisejících

Velká Británie Afghanistán letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 2 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 3 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 5 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 5 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy