Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v roce 2016 odsoudil Karadžiče ke 40 letům vězení za genocidu spáchanou při masakru ve Srebrenici, při němž bosenskosrbská vojska v červenci 1995 zavraždila více než 8000 muslimských mužů a chlapců. V roce 2019 tribunál v Haagu trest změnil na doživotní.

"Radovan Karadžić je jedním z mála lidí, kteří byli shledáni vinnými z genocidy. Je zodpovědný za masakry mužů, žen a dětí při srebrenické genocidě," řekl britský ministr zahraničí Dominic Raab s tím, že někdejší bosenskosrbský politik odpovídá také za bezohledné útoky na civilisty během obléhání Sarajeva.

"Měli bychom být hrdí na skutečnost, že Británie třicet let podporuje prosazování spravedlnosti za tyto ohavné zločiny, od pomoci při (Karadžičově) zatčení po poskytnutí cely, do které se přesune," dodal Raab.

Přesun Karadžiče do Británie dnes potvrdil předseda Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který v roce 2017 nahradil ICTY a v jehož haagském vězení nyní Karadžić přebývá.

"Spojené království informovalo Mechanismus o své připravenosti, aby si tam Karadžić odpykal zbytek Mechanismem vyměřeného trestu. Tímto nařizuji, aby si Karadžić odpykal trest ve Spojeném království," citovala bosenská média z prohlášení předsedy tribunálu v Haagu Carmela Agiuse.

Kromě genocidy byl Karadžić odsouzen také za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti za bezmála čtyřletého obléhání bosenského hlavního města Sarajeva, a rovněž že dohlížel na kampaň etnického čištění, při němž byli z bosenských území nárokovanými Srby vyháněni tamní Muslimové (dnes Bosňáci) a Chorvaté.

Po válce v Bosně z let 1992 až 1995 se Karadžić více než deset let skrýval, než byl v roce 2008 dopaden v Bělehradě a předán ICTY.