Kreml: Na summitu Putina s Bidenem nečeká "restart" vztahů, důvěřuje Lukašenkově verzi o odklonu letadla

"Patrně tu nebudeme hovořit o restartu vztahů. Naše zkušenost s restartem bilaterálních vztahů, když jsme se ho pokusili uvést do praxe, není nejlepší," citovala agentura mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova.

Restart ve vztazích s Moskvou vyhlásil někdejší americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce v roce 2009, porozumění obou mocností ale trvalo jen krátce. Kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii a obviněním, že Kreml se vměšuje do amerických voleb, se vztahy Ruska a USA dostaly na nejnižší úroveň od konce studené války.

Peskov dále uvedl, že nadcházející schůzka je sice "velice důležitá", varoval však před "přílišnými očekáváními". Sdělil také, že se neplánuje podpis žádných dokumentů.

Kreml a Bílý dům v úterý oznámily, že se Putin a Biden sejdou 16. června ve švýcarské Ženevě. Přesné místo konání summitu je podle Peskova dosud předmětem jednání.

Vztahy obou velmocí jsou v posledních měsících mimořádně napjaté kvůli řadě neshod. USA nedávno uvalily na Rusko sankce a země si vzájemně vyhostily několik diplomatů. Moskva zařadila USA minulý týden spolu s Českem na seznam "nikoliv přátelských" zemí.

Biden však nedávno prohlásil, že očekává brzké setkání s Putinem a že není nutné, aby obě strany před jeho konáním vyřešily všechny své spory.

Rusko nevidí důvod nevěřit vysvětlení běloruského lídra Alexandra Lukašenka o okolnostech nedělního odklonu komerčního letu do Minsku, uvedl dnes podle agentury TASS ruský prezidentský mluvčí. Krok běloruských úřadů, které za letadlem mířícím z Atén do Vilniusu vyslaly stíhačku a po jeho přistání v Minsku zadržely opozičního novináře a jeho ruskou přítelkyni, naopak dříve důrazně odsoudila řada západních zemí a organizací.

"Nakolik tomu rozumíme, (Bělorusko) nenařídilo přistání letadla ze své iniciativy, ale řídilo se přitom odpovídajícími pravidly v případě hrozby," oznámil prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. "Nevidíme zde žádný důvod nevěřit běloruské straně," zdůraznil.

Lukašenko při svém dnešním vystoupení před poslanci v Minsku zopakoval dřívější tvrzení běloruských úřadů, že Bělorusko zasáhlo poté, co dostalo upozornění na bombu na palubě letadla. Řekl, že jednal zákonně a v souladu s mezinárodními normami, když postup schválil. Letadlo podle něj nakonec přistálo v Minsku, protože po obdržení zprávy o bombě ho nechtělo letiště ve Vilniusu přijmout, stejně jako letiště ve Varšavě, Lvově či Kyjevě. Lukašenko také uvedl, že zadržený novinář Raman Pratasevič se chystal v Bělorusku zorganizovat "krvavou vzpouru".

Naopak běloruský postup silně kritizovali západní představitelé. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU. Běloruský postup zkritizovaly také Spojené státy.

Lukašenko podle agentury Reuters Západ obvinil, že nedělní incident nesprávně vykládá a používá ho k tomu, aby mohl vést proti Bělorusku hybridní válku. Varoval, že na případné sankce a "provokace" Bělorusko tvrdě odpoví.