Lukašenko chce bezpečnější Evropu, hodlá zabránit rozmístění raket

Aktualizováno 8.10.2019, 14:18 8. října 2019, 11:17 — Autor: EuroZprávy.cz / ČTK

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se rozhodl posílit své postavení na mezinárodní scéně a zmírnit rostoucí napětí mezi Ruskem a západními státy. Na bezpečnostní konferenci v Minsku dnes oznámil, že jeho země uspořádá "mezinárodní bezpečnostní dialog" a zasadí se za omezení raketové výzbroje v Evropě. Lukašenko chce rovněž zapojit Washington do řešení konfliktu na východě Ukrajiny.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko
FOTO: News.com.au

Prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země je připravena vypracovat text "deklarace odpovědných států," které by se zavázaly upustit od rozmisťování raket středního a krátkého doletu v Evropě.

Kontinent je vystaven hrozbě rozmístění těchto zbraní po rozhodnutí Spojených států a Ruska vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Obě země se obviňují z jejího porušování, americký postup měl podporu všech spojeneckých zemí NATO.

Psali jsme:

Rusko testovalo v Sýrii nejnovější systém S-500, raketa zasáhne cíl vzdálený 480 km

"Konfrontace a nedůvěra mezi Ruskem a Západem je na maximu," varoval Lukašenko. "Během několika minut mohou Rusko a NATO projít cestou od neplánovaného lokálního konfliktu k jaderné válce," dodal. Poslední kapkou se podle něj může stát konec rusko-americké smlouvy o omezení strategických útočných zbraní z roku 2010, jejíž další osud je nejasný. "Lidstvo spěje sedmimílovými kroky k čáře, za níž je propast," řekl běloruský vůdce a vyzval evropské státy, aby se vrátily ke koncepcím celoevropské bezpečnosti.

Psali jsme:

Raketové moratorium? Putinův návrh narazil, státy NATO mlčí

Lukašenko se rovněž důrazně vyslovil pro ukončení konfliktu na východě Ukrajiny, který trvá od roku 2014. Ocenil pokrok, jehož bylo v minulých dnech dosaženo díky rozhodnutí Kyjeva uznat samosprávný autonomní status povstaleckých oblastí. Bělorusko se na diplomatickém úsilí o ukončení donbaské krize podílí od samého počátku, Minsk je místem podpisu dvou mírových dohod z let 2014 a 2015.

Dosavadní vyjednávací formát, do něhož jsou zapojeny kromě Ukrajiny a Ruska Německo a Francie, ale podle běloruského prezidenta nestačí. "Konflikt nelze urovnat bez účasti Spojených států," řekl Lukašenko. Upozornil rovněž, že do řešení se musí víc zapojit Moskva navzdory svému tvrzení, že se na válce mezi Kyjevem a separatisty nepodílí.

Rusko ale dnes dalo najevo, že s tímto názorem nesouhlasí. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Moskva přímou účast Spojených států na řešení krize na východě Ukrajiny nepodporuje. "Washington by ale mohl k řešení konfliktu na Donbasu Kyjev pobídnout," upozornil Peskov.