Na Ukrajině podle Jourové probíhá první kybernetická válka v dějinách

Evropská unie i za současné situace nadále drží strategii digitalizovat Evropu. Posílení kybernetické bezpečnosti Evropy je klíčové, řekla dnes novinářům na konferenci ISSS v Hradci Králové místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Investice do kybernetické bezpečnosti je nutné provést co nejdříve, a to i přesto, že Evropa je na útoky v kyberprostoru lépe připravena než v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu. Nynější konflikt na Ukrajině označila za první digitální válku v dějinách, ve které má Kyjev silnou podporu Evropy.

"Problém (s kybernetickou bezpečností) je všude, měli jsme některé členské státy (EU), kde byly napadeny například nemocnice či bankovní systém. Útoky jsou vedeny velice přesně. V rámci strategie proti kyberútokům děláme velmi precizní analýzu. Musíme vyhodnotit, kde máme slabá místa a posílit bezpečnost, včetně legislativy, která se nyní finalizuje," řekla Jourová.

Podle ní nebývalá aktivita Ruska proti Evropě v kyberprostoru začala již v roce 2014, kdy šlo o poměrně nový fenomén. "Jde například o cílené dezinformační kampaně, které mají za cíl posilovat radikalizaci společnosti, nejistotu a nenávist," řekla Jourová.

Válka na Ukrajině je podle ní první digitální válkou v dějinách. "Jestli lze vůbec mluvit (v souvislosti s válkou na Ukrajině) o nějakých dobrých zprávách, tak to, že máme také přes digitální systémy velice dobře zdokumentováno, co se na Ukrajině děje. Ukrajina je posílena řadou digitálních možností jak se bránit, pozitivní je reakce digitálního byznysu. Rusko vede válku zbraněmi minulého století, zatímco Ukrajina je vybavována i v oblasti digitálních technologií velmi slušně. Vidím tu prostor pro byznys, aby udělal ještě více," řekla Jourová.

Mezi pilíře plánu digitalizace Evropy patří podle ní dokončení digitální infrastruktury, podpora byznysu, příprava obyvatel na digitální transformaci a zkvalitnění služeb veřejného sektoru, včetně propojování systémů napříč Evropou.

Evropská unie na obnovu po pandemii covidu-19 vyčlenila pro jednotlivé unijní státy celkem 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu korun), z toho zhruba 20 procent je určeno na digitální projekty, například na rozvoj e-governmentu, elektronického obchodování a digitální transformaci. "Pro Česko je to závazek a zároveň příležitost vynaložit 40 miliard korun do roku 2026 na digitální projekty," řekl Jourová.

Plán digitalizace Evropy podle ní uspěje za předpokladu, že si získá důvěru obyvatel, členské země se plně zapojí a efektivně využijí vyčleněné peníze. Upozornila na to, že apel, aby se Česko zapojilo se do plánu digitalizace, je o to silnější, že od 1. července bude předsedat Radě EU.

"Česko bude tím hlavním hráčem, který bude například posunovat digitální legislativu a připravovat se zeměmi způsob, jak ji uvádět do praxe. Přišli jsme s novou legislativou, protože znečištění digitálního prostoru je značné, Evropa se po letech váhání rozhodla regulovat," dodala Jourová.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy