Naděje dožití klesla v západní Evropě kvůli pandemii nemoci covid-19 nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology. Zkoumala průměrný věk, kterého se lidé mohou dožít ve 27 evropských zemích, v USA a v jihoamerickém Chile. Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku.
Střední délka života klesla u lidí narozených v roce 2020 oproti narozeným v roce 2019 ve 27 z 29 zkoumaných zemích. Autoři studie zaznamenali největší pokles u amerických mužů narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich v průměru snížila o 2,2 roku na 74,5 roku. Následovali je litevští (pokles o 1,7 roku), bulharští (o 1,6 roku) a polští (o 1,5 roku) muži. Vědci registrovali pokles pravděpodobného věku dožití o více než rok u mužů v 11 zemích a u žen v osmi. Přičítají ho vysoké úmrtnosti na nemoc covid-19 u osob starších 60 let.
Čeští muži narození v roce 2020 by se mohli dožít v průměru 75,4 roku, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,1 roku. České ženy narozené v roce 2020 by se mohly dožít 81,2 roku, střední délka života se u nich oproti roku 2019 snížila o necelý rok.
Vědci zaznamenali největší pokles střední délky života u Američanek narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,7 roku na 80 let. Následovaly Španělky (o 1,5 roku) a Bulharky s Litevkami, u obou se naděje dožití snížila o 1,3 roku.
Střední délka života se nepatrně zvýšila pouze ve třech sledovaných zemích - u obou pohlaví v Dánsku a Norsku a u finských žen. Vědci rovněž porovnali střední délku života s nedávnými trendy a zjistili, že v porovnání s rokem 2015 se snížila u žen v 15 zemích a u mužů v deseti. Naději dožití v roce 2015 poznamenala chřipková sezóna.
Pokles střední délky života je ve střední a východní Evropě vyšší než po rozpadu Sovětského svazu, s výjimkou Maďarska a Litvy. V západní Evropě byly podobné ztráty zaznamenány naposledy během druhé světové války, uvedli autoři studie.
"Západoevropské země jako jsou mimo jiné Španělsko, Anglie, Wales, Itálie a Belgie zaznamenaly tak velký pokles střední délky života během jednoho roku naposledy během druhé světové války," řekl listu The Guardian hlavní autor studie José Manuel Aburto z Oxfordské univerzity. "Ženy v osmi zemích a muži v 11 zemích zaznamenali ztráty větší než rok. Abychom to uvedli do kontextu, těmto zemím trvalo v průměru 5,6 roku, než prodloužily střední délku života o jeden rok," uvedl Aburto.
Výzkumníci ve studii zohlednili problémy související s počty obětí nemoci covid-19, jako je nedostatečné testování nebo špatná klasifikace příčiny úmrtí, řekl spoluautor studie Ridhi Kashyap. I tak se ale podle nich ukazuje, jak velký dopad měla pandemie covidu-19.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech
před 34 minutami
Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života
před 1 hodinou
Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách
před 1 hodinou
Potvrzeno. Předpověď počasí slibuje další nadílku, napadne až 15 cm sněhu
před 1 hodinou
Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí
před 2 hodinami
Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá
před 2 hodinami
Waltz odráží kritiku USA: Pod vedením Trumpa vracíme svět zpět z okraje propasti
před 3 hodinami
USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď
před 3 hodinami
Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz
před 3 hodinami
Adamczyková zkompletovala olympijskou sbírku. Z Itálie si přiveze stříbro
před 4 hodinami
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
před 5 hodinami
Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk
před 6 hodinami
Do Mnichova se sjíždí světoví lídři na konferenci MSC. Rutte se ještě před zahájením vysmál Rusku
před 6 hodinami
Poslanci schválili odklad superdávky. Řeší změnu jednacího řádu Sněmovny
před 7 hodinami
Starý svět je definitivně minulostí, situace na Ukrajině je strašná, prohlásil Rubio
před 8 hodinami
Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž
před 9 hodinami
Albaneseová označil Izrael za „společného nepřítele lidstva“. Macinka ji vyzval k rezignaci
před 9 hodinami
Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce
před 10 hodinami
Švýcaři s USA potvrdili roli favorita, Německo si poradilo na úvod hokejového turnaje s Dánskem
před 10 hodinami
„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu
Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.
Zdroj: Libor Novák