Následky ruského bombardování nemocnic: Kvůli nemožnosti léčit chronické nemoci zemřelo přes 3000 lidí

"Ve 40 procentech domácností žije nejméně jeden člověk, který potřebuje léčbu chronického onemocnění, ke které se nyní nemůže dostat. To má za následek odhadem nejméně 3000 úmrtí, kterým šlo zabránit," řekl Kluge. Mluvil v této souvislosti o nemocech, jako je rakovina nebo HIV/AIDS.

Také šéfka ukrajinské monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Matilda Bognerová řekla, že sleduje zvyšující se míru úmrtnosti kvůli tomu, že se lidé nedostanou k lékařské péči. Připomněla případ z obce Jahidne v Černihivské oblasti, kde ruští vojáci ve sklepě školy drželi skoro měsíc asi 300 místních obyvatel. Deset starších lidí zemřelo kvůli tomu, že ve sklepě panovaly mizerné podmínky a Rusové jim neumožnili z něj odejít.

Zástupci WHO minulý týden uvedli, že shromažďují důkazy pro případné vyšetřování válečných zločinů spáchaných při ruských útocích. Moskva popírá obvinění ze strany Ukrajiny a Západu, že by se její jednotky dopouštěly válečných zločinů, i to, že by cílem jejich útoků byli civilisté.

Na schůzce WHO pro Evropu její členové schválili rezoluci, která by mohla vést k uzavření regionální pobočky agentury v Rusku a k tomu, že by se v Rusku nekonala žádná jednání. Ruské ministerstvo zdravotnictví rezoluci označilo za "čistě politickou", píše agentura Reuters.

Rusko válku na Ukrajině, kterou zahájilo 24. února, označuje za "zvláštní vojenskou operaci" s cílem svého souseda odzbrojit a zbavit údajných nacistů. Ukrajina a západní země ruskou invazi označují za nevyprovokovanou válečnou agresi.