ON-LINE 70. den války: V Mariupolu pokračují těžké boje i snahy o evakuaci

Na Ukrajině pokračují snahy o evakuaci Mariupolu, který je již téměř celý pod kontrolou ruských vojsk. Podle webu Ukrajinska pravda do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, pronikly ruské síly. Na místě se odehrávají těžké boje.

Stručný přehled středečních událostí: 

Ruská armáda pokračovala podle ukrajinských médií v úterý večer v ostřelování Lvova, Dnipra, okolí Kyjeva a cílů v Kirovohradské oblasti. Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, šlo o první ruský úder v tomto regionu od začátku války. Více než 130 hasičů z Doněcka a okolí, které ovládají proruští separatisté, již déle než osm hodin hasí rozsáhlý požár ve skladu paliv ve městě Makijivka, který způsobilo ukrajinské ostřelování.

Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka dnes pokračuje snaha o evakuaci civilistů z přístavu Mariupol, který je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazený ruskými invazními silami. Odchod civilistů z bojové zóny nicméně podle Ukrajiny ztěžují pokračující útoky ruských vojsk. Moskva z průtahů viní ukrajinské bojovníky.

List Ukrajinska pravda uvedl, že ruské jednotky do oceláren Azovstal už pronikly. Podle ukrajinského generálního štábu, se ale ruským vojákům nedaří zničit ukrajinské jednotky v rozsáhlém hutním areálu. Starosta Mariupolu řekl, že na místě se odehrávají těžké boje.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Mariupol je již zcela pod kontrolou ruských sil, ačkoliv Kyjev tvrdí, že v částech města nadále kladou odpor ukrajinští obránci. Šojgu přitom znovu poznamenal, že Moskva považuje vozidla převážející zbraně od zemi NATO za legitimní cíle.

Agentura AP oznámila, že podle jejího vyšetřování zemřelo při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí. Podle agentury Unian patří mezi důsledky ruské invaze i kompletní zničení tramvajové dopravy v Charkově.

Běloruská armáda dnes zahájila rozsáhlé cvičení, které bylo podle médií neočekávané. Minsk tvrdí, že manévry nepředstavují žádnou hrozbu pro sousední země ani pro evropské společenství obecně.

Evropská komise dnes navrhla do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Opatření je součástí šestého balíku sankcí, o němž budou jednat členské státy. Maďarsko má vůči podobě sankcí výhrady, Česko a Slovensko budou požadovat odklad platnosti ropného embarga.

Evropský blok by podle návrhu rovněž odpojil od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Evropská komise chce také potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu by dostala zákaz vysílat v unijních zemích.

Maďarsko oznámilo, že balík sankcí obsahujících ruské ropné embargo nepodpoří, protože by tím ohrozilo svou energetickou bezpečnost. Slovensko, které k podobnému kroku dříve vyjádřilo výhrady, je ochotno na zákaz dovozu ropy z Ruska přistoupit, pokud dostane tříletý odklad.

Český premiér Petr Fiala řekl, že Česko je připraveno návrh podpořit, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. To by podle něj mohlo trvat dva až tři roky.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že členské země, které embargo odmítnou, jsou de facto na straně Ruska. Uvítal další kolo protiruských sankcí, zpochybnil ale navrhovaný časový harmonogram. "Je to ale lepší než nic," dodal šéf ukrajinské diplomacie.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla europoslancům, že by EU měla začít připravovat balíček na poválečnou obnovu Ukrajiny, celkové náklady odhadla na stamiliardy eur (biliony korun). Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU. Podle ukrajinského ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala Ukrajina zatím dostala od mezinárodních partnerů během ruské invaze pomoc ve výši 4,5 miliardy eur (přes 110 miliard korun).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel, že by se Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku, jak dříve informovala americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci. Oficiální vyhlášení války by Putinovi podle CNN umožnilo mimo jiné mobilizaci záložníků a odvody branců.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy