Prázdné chrámy, hlídkující policisté. Covid-19 narušil i pravoslavné Velikonoce

Zhruba 300 milionů ortodoxních křesťanů dnes slaví Velikonoce v nezvyklých podmínkách, které jsou dány epidemií způsobenou koronavirem. Představitelé církve vyzvali věřící, aby zůstali doma, ne všude to však lidé dodrželi, uvádí francouzská stanice France 24. Podobně i katolické oslavy před týdnem poznamenal naprosto nezvyklý pohled na prázdné kostely i na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu.

Totéž se nyní opakuje i v případě ortodoxních věřících, z nichž nejvíce je jich v Rusku. Moskevský patriarcha Kirill doporučil lidem, aby se pomodlili doma. Například prezident Vladimir Putin oslaví Velikonoce v kapli své oficiální rezidence, informuje France24.

Přesto v některých ruských regionech zůstaly dnes kostely otevřené. Přísněji úřady postupují v Moskvě, na kterou připadá nejvíc případů nákazy koronavirem i úmrtí. Obřady se tam konají za zavřenými dveřmi. Patriarcha Kirill bohoslužbu odsloužil v moskevské katedrále Krista Spasitele. Vyzval věřící, aby se nedali odradit tím, že nemohli osobně přijít.

"My, ortodoxní křesťané, bychom za obtížných okolností neměli zoufat nebo propadat beznaději, a už vůbec ne panice. Musíme si uchovat vnitřní svět," řekl Kirill.

Konstantinopolský pravoslavný patriarchát oznámil, že se obřady budou konat bez účasti veřejnosti a že přenášeny budou přes internet. Podobná situace je na Kypru, v Řecku, Srbsku, Severní Makedonii, ale také v Egyptě, kde Velikonoce slaví tamní desetimilionová koptská komunita.

Velikonoční mše se konaly v kostelích v Rumunsku, Řecku i na Kypru bez účasti veřejnosti. Srbsko vyhlásilo od pátku do úterního rána uzávěru, která má zajistit, že lidé budou o Velikonocích doma.

Požadavkům na mimořádná opatření ale některé státy nevyhověly. V Bulharsku zůstaly kostely otevřené, i když lidé tam chodit nemají. Pokud přijdou, pak mají dodržovat bezpečný odstup a mít roušku. Mnoho Bulharů se smířilo se sledováním bohoslužby v televizi. Bulharsko vyhlásilo mimořádný stav do 13. května a zakazuje shromažďování více než dvou dospělých. "Musíme být v současné situaci pokornější. Udělejme vše, co se udělat dá, abychom na své činy mohli být v příštích letech hrdí," vzkázal Bulharům premiér Bojko Borisov.

V Gruzii se vláda podřídila požadavkům patriarchátu a povolila, aby se konala shromáždění v těch kostelech, které jsou dostatečně prostorné. Oslav se ale nezúčastní žádný z politických představitelů.

Potíže jsou kvůli koronaviru i na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj sice věřící vyzval, aby zůstali doma, avšak vedení ukrajinské pravoslavné církve, která se hlásí k moskevskému patriarchátu, věřící vyzvalo, aby se shromáždili venku. Jak informovala agentura AP, kolem ukrajinských kostelů hlídkovali policisté, aby zajistili, že všichni, kdo budou během bohoslužby venku, zachovají odstup a že se nebude scházet příliš mnoho lidí. Výjimku policisté povolili jen v klášterním komplexu Kyjevskopečorská lávra, kde věřícím umožnili vstupovat po jednom. Další tedy mohl vstoupit, až ten před ním vyšel ven. Lávra je sídlem proruského ukrajinského pravoslaví.

Jinak je tomu v Bělorusku, kde metropolita Pavel věřícím doporučil zůstat doma, zatímco prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že se velikonoční mše osobně zúčastní.

V Řecku bylo zmobilizováno několik tisíc policistů, aby zabránili občanům vyjíždět za příbuznými, jak Řekové o Velikonocích dělají.

Související

Velikonoční mazanec

Co se jedlo na Boží hod velikonoční?

Boží hod velikonoční nebo také slavnost Zmrtvýchvstání Krista, to byl v minulosti ten nejdůležitější svátek v celém roce. Kristovo vítězství nad smrtí, a tedy i dobra nad zlem, bylo potřeba oslavit mimo jiné dobrým jídlem. Velikonoční hostina, která se navíc odehrávala po dlouhém období přísného půstu, bývala velmi bohatá a zahrnovala také pokrmy, jejichž názvy už dnes neznáme. Víte, co je třeba škvarenica nebo hlavička?

Více souvisejících

Velikonoce Církev Rusko Vladimír Putin Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy