Proč lidé v Bělorusku protestují? Nejde pouze o volební výsledky, tvrdí ekonom

Současné protesty jsou živeny množstvím ekonomických faktorů, které se v letech 2001, 2006 a 2010 neprojevovaly, vyzdvihuje odborník. Vysvětluje, že hlubokou ekonomickou krizi vyvolanou rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, kterou dále prohloubila ruská finanční krize z roku 1998, vystřídalo desetiletí hospodářského růstu.

Pak ale přišla finanční krize z roku 2008 a v Bělorusku vrátily se vzpomínky na 90. léta, uvádí Tokbolat. Dodává, že před rokem 2011 zemi zasáhla celková ekonomická krize, která vyvolala masové protesty, stejně jako měnová krize z roku 2014 a zdanění "sociálních parazitů" z roku 2015 vedly k celostátním demonstracím v roce 2017.

Ekonom na základě více než stovky rozhovorů s běžnými Bělorusy odvysílanými na nestátních kanálech během prezidentské kampaně i následného vývoje soudí, že jádrem protestů proti Lukašenkovu znovuzvolení je právě dekáda ekonomické stagnace a malá víra ve schopnost současného vládce problém vyřešit.  

Neudržitelný ekonomický systém

Ekonomický růst Běloruska po roce 2000 poháněly příznivé vnější faktory, nikoliv Lukašenkův "tržní socialismus", který je podle mnoha ekonomů neudržitelný, tvrdí autor komentáře. Podotýká, že zatímco sousední Polsko a bývalé sovětské pobaltské republiky zahájily přechod k tržní ekonomice, Lukašenko neprojevoval velké nadšení z takových reforem.

"Hlavním důvodem jsou těsné vztahy země s Ruskem coby dlouhodobým poskytovatelem levné ropy a plynu a dalších surovin výměnou za běloruskou integraci do 'unitárního státu' se svým sousedem," píše expert. Vyzdvihuje, že Lukašenkovi se ale nepovedlo přeměnit tuto výhodu k zisku nového zdroje příjmů.

Vztahy mezi Běloruskem a jeho největšími obchodními partnery jsou v poslední době napjaté a Lukašenko nedávno pocítil, že Rusko a jeho prezident Vladimir Putin hrají se svými dodávkami tvrdou hru, poukazuje ekonom. Dodává, že to se spojilo s propadem růstu HDP z předkrizových 8 % na pokrizová 2 %.

Dalším chybným rozhodnutím Lukašenkovy vlády v posledních letech bylo zvýení průměrné mzdu v zemi v přepočtu na 500 dolarů (zhruba 11 tisíc korun, poz. redaktora), ale tohoto předvolebního slibu z roku 2010 bylo dosaženo jen dotiskem peněz, upozorňuje Tokbolat. Konstatuje, že to přispělo k měnové krizi a propadu hodnoty běloruského rublu o více než 60 % v následujícím roce.

Inflace tehdy dosáhla 109 % a reálná průměrná mzda poklesla z 530 dolarů na 330 dolarů (necelých 7,5 tisíce korun), navíc pokračoval propad běloruské měny, nastiňuje expert. Za další nepopulární Lukašenkovo rozhodnutí označuje zdanění nezaměstnaných z roku 2015, které mělo za cíl zamezit daňovým únikům a práci načerno, ale termín pro zaplacení daně v roce 2017 dodrželo jen 11,5 %  z 470 tisíc lidí.

"(Běloruská) ekonomika tedy paběrkovala ještě před úderem koronaviru," pokračuje odborník. Vyzdvihuje, že Světová banka navíc předvídá velký otřes tamního hospodářství v důsledku pandemie, přičemž Lukašenkova reakce - doporučení chodit do sauny a pít vodku - nedopadla nejlépe.

Co chystá budoucnost

Bělorusko bylo jednou z nejvíce prosperujících částí poválečného Sovětského svazu a v době jeho kolapsu představovalo druhý nejrozvinutější nezávislý stát co do HDP na hlavu, uvádí ekonom. Dodává, že v zemi žilo mnoho vzdělaných lidí a existovala dobře rozvinutá průmyslová a zemědělská základna, avšak propadající se ekonomika vedla mnoho osob k emigraci a zbavila Bělorusko jeho hlavního trumfu.

Úspěch technologické společnosti H-Tech Park založené Valerijem Cepkalem, který chtěl kandidovat v posledních volbách, ale bylo mu to zakázáno, považuje autor komentáře za důkaz, že ekonomické reformy byl mohly zužitkovat lidský kapitál v Bělorusku, kde velkou část HDP vytvářejí mezinárodně úspěšné aplikace jako Flo či Viber, oblíbené videohry jako World of Tanks - země je ostatně jedním z největším útočištěm zahraničních IT společností v Evropě.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Po desetiletí ekonomické stagnace a koronavirovým omezením dochází lidem trpělivost, a to je důvod, proč protestují, tvrdí Tokbolat. Poukazuje, že i pracovníci velkých státních podniků, kteří byli tradičním pilířem Lukašenkova ekonomického modelu, nyní vyslyšeli opoziční výzvy ke stávkám, a přestože je to krátkodobě finančně poškodí, doufají v nastolení lepší ekonomiky v dlouhodobém horizontu.

Ke stávkám se připojují další odvětví, včetně novinářů a úředníků, tudíž Lukašenkovi docházejí možnosti, zdůrazňuje expert. Připomíná, že lidé v zemi čekají ve frontách u směnáren a vybírají peníze z bankovních účtů, a tak se Bělorusko přibližuje nové měnové krizi, které může Lukašenko zamezit pouze penězi.

Získat peníze bude ovšem pro Lukašenka obtížné, protože nesplnil reformy, na které kývnul Mezinárodnímu měnovému fondu při posledním úvěru z roku 2011, zatímco půjčky od Ruska a Číny nepovedou k žádným reformám, ale pouze větší závislosti Běloruska na těchto státech, upozorňuje akademik. Domnívá se, že v případě neúspěchu stávajících protestů dále poroste hněv kvůli hluboce zakořeněným ekonomický problémům, v důsledku čehož nebude mít Lukašenkova vláda velký prostor pro manévrování.