Ruský parlament ratifikoval dohody se separatisty z Ukrajiny

Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatistickými regiony na východě Ukrajiny v pondělí uzavřel ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu dnes podle ruských médií ratifikační proces završil, když po hlasování parlamentu podepsal příslušné listiny.

Prezidentské výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik Putin podepsal v pondělí a na jejich základě vzápětí nařídil ruské armádě, aby ve východoukrajinských regionech zahájila "mírovou misi". Dnes Putin podle agentury TASS získal i formální souhlas ruských senátorů s nasazením vojsk v cizině "v souvislosti se situací v Donbasu".

Poslanci Státní dumy dnes dopoledne schválili dohody jednomyslně. Zákonodárci přitom změnili ratifikační zákony, takže smlouvy vstoupí v platnost ihned po jejich zveřejnění, napsala agentura TASS. Ratifikovat dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou předem doporučily Dumě její příslušné výbory. Jednomyslně pak dohody potvrdili i zákonodárci v horní komoře parlamentu.

Dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se uzavírají na dobu deseti let s automatickým prodloužením o pětiletá období, napsala dnes agentura TASS.

V dokumentech se podle ní dále píše, že každá strana poskytne druhému signatáři právo budovat a používat vojenské základny a zařízení na svých územích a ochranu hranic Doněcké lidové republiky (DLR ) a Luhanské lidové republiky (LPR) bude zajišťována "společným úsilím smluvních stran na základě zájmu jejich vlastní bezpečnosti, míru a stability".

"Smlouvy předpokládají ochranu etnické, jazykové, kulturní a náboženské identity národnostních menšin. Občané Doněcké a Luhanské lidové republiky budou moci mít ruské občanství... a strany podepíší také další dohody o řešení otázek dvojího občanství," píše dále TASS. Podle agentury se dohody dále zabývají finančními a hospodářskými otázkami, které mimo jiné předpokládají jako měnu na území obou republik ruský rubl.

Agentura Interfax informovala, že ujednání dnes jednomyslně ratifikovaly také parlamenty obou separatistických republik. Podle této agentury se očekává, že dohody vstoupí v platnost "dnem výměny ratifikačních listin".

Většina západních zemí označila poslední kroky Moskvy za porušení mezinárodního práva a připravuje sankce. Uznání nezávislosti proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny prohloubilo obavy Západu z vypuknutí nového konfliktu v Evropě.

Dokumenty mohou podle agentury AP připravit půdu pro vstup ruských vojsk hlouběji na území Ukrajiny, jak se obávají USA a jejich spojenci. Krátce po Putinově podpisu dekretu začaly přes území ovládané separatisty přejíždět kolony obrněných vozidel, uvedla AP. Z prvotních informací ovšem nebylo jasné, zda se jedná o ruská vozidla.

Otázkou zůstává, v jakém rozsahu uzná Moskva hranice povstaleckých republik. Podle některých ruských poslanců by mohla uznat republiky v původních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Proruští separatisté totiž ovládají přibližně třetinu tohoto území, zatímco většina regionu je dál pod kontrolou ukrajinských vládních sil. Povstalci přitom vznášejí nárok i na další území na východě Ukrajiny, která momentálně nekontrolují.

Z Moskvy v tomto ohledu zatím zaznívají ne zcela jasné informace. Například náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko řekl, že Rusko uzná DLR a LPR v rámci hranic, v nichž úřady těchto republik mají pravomoc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle TASS řekl, že tomu bude v rámci hranic, ve kterých se prohlásily republikami: "V hranicích, ve kterých existují a byly vyhlášeny."

Související

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

včera

včera

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

včera

včera

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy