Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské "speciální operace", jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika.
Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.
Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. "Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu," řekl dnes Putin.
Plynovod Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. V loňském roce byl dokončen nový plynovod Nord Stream 2, který kapacitu pro dodávky ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy zdvojnásobuje. Německo však loni proces schvalování provozu plynovodu Nord Stream 2 pozastavilo a letos německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla, přispěly k tomu stabilní dodávky plynu z Norska a pokračující růst zásob. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes snížila o téměř 13 procent a uzavřela na 186,75 eura (zhruba 4600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za MWh.
Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve čtvrtek plné téměř z 85 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků téměř 89 procent, v České republice přes 83 procent.
"Očekává se pokračující růst úrovně zásob po celé EU," uvedla analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. "Na trzích roste přesvědčení, že v zimě nebude u dodávek plynu zapotřebí zavést přídělový systém, pokud to bude z hlediska spotřeby plynu normální zima," dodala.
Putin: Rusko pokračuje v ofenzivě na Donbasu nehledě na ukrajinský protiútok
Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin, který je v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Před novináři ruský prezident také uvedl, že plán "speciální vojenské operace", jak Moskva svou invazi označuje, zůstává stejný a nemění se.
"Plán speciální vojenské operace úpravám nepodléhá," řekl Putin. Kyjevu pohrozil, že by ruské síly mohly na Ukrajině přistoupit k ještě větším útokům než doposud.
"Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější," řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.
Ukrajinu dnes Putin obvinil, že se na ruském území pokouší o "teroristické útoky", a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.
Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala "Západem ovládaná" Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě "demilitarizace" a "denacifikace" sousední země.
Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.
Ukrajinská strana v posledních týdnech přešla do protiofenzivy na jihu a severovýchodě Ukrajiny, kde donutila ruské síly k ústupu. Moskva zatím v souvislosti s ukrajinským postupem slova jako protiofenziva či protiútok nepoužívala, osvobození Charkovské oblasti Ukrajinou a stažení svých vojáků vysvětluje jako přeskupení sil.
Související
Ukrajina začala propouštět vězně, aby mohli vstoupit do armády
Rusko zaútočilo na město Cherson. Ukrajina poslala rakety na Belgorod
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Prezident Pavel se zranil na motorce. Je v nemocnici
před 1 hodinou
Íránského prezidenta Ebráhíma Raísího pohřbili v jeho rodném měs
před 1 hodinou
Orbán: Maďarské tajné služby mají informace o atentátu na Fica
před 2 hodinami
Jak se chovají Češi na dovolené? Rádi si připlatí za luxusnější služby, říká manažerka cestovky
před 2 hodinami
Výpověď bez důvodu, ale s výrazně vyšším odstupným. ODS chce změnit způsob propouštění zaměstnanců
před 3 hodinami
Čistka pokračuje? Po Popovovi v Rusku zatkli i Gerasimova zástupce
před 4 hodinami
Týdenní výhled filmů: Běsnící Furiosa, nevyřešitelná detektivka a radikalizace
před 4 hodinami
Uznání Palestiny bude mít "vážné důsledky", varuje Izrael
před 5 hodinami
EU naplno pocítí ruskou odvetu za plán použít příjmy z našich aktiv pro Ukrajinu, hrozí Rusko
před 5 hodinami
Povinná vojna? Polsko chce desítky tisíc nových vojáků
před 6 hodinami
Svět chce konec války v Pásmu Gazy. EU zasedne ke stolu s arabskými státy kvůli Izraeli
před 7 hodinami
Pohár trpělivosti přetekl. Norsko uzavře hranice Rusům
před 7 hodinami
MS v ledním hokeji vrcholí. Policie obvinila několik podvodníků se vstupenkami
před 8 hodinami
Den D se blíží. O osudu Pásma Gazy se rozhodne už v pátek
před 9 hodinami
Pohonné hmoty letí cenově dolů. Zlevňování má ještě pokračovat
před 9 hodinami
Ukrajina začala propouštět vězně, aby mohli vstoupit do armády
před 10 hodinami
Počasí: V Česku udeří silné bouřky, varovali meteorologové
před 10 hodinami
Kadyrov nabídl Putinovi vyslání svých bojovníků na Ukrajinu
před 11 hodinami
Rusko zaútočilo na město Cherson. Ukrajina poslala rakety na Belgorod
před 11 hodinami
Ptačí chřipka se dál šíří na lidi. Austrálie hlásí první případ, USA druhý
Ve Spojených státech byl od konce března potvrzen druhý případ ptačí chřipky u člověka po kontaktu s infikovanými dojnicemi. Oznámilo to ve středu americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), píše agentura Reuters. V Austrálii potvrdili první případ přenosu subtypu viru ptačí chřipky A(H5N1) na člověka. Došlo k němu v nejmenším a nejhustěji obydleném státě Viktorie, informovala ve středu televize ABC News
Zdroj: Libor Novák