Válka na Ukrajině podle CNN vstoupila do rozhodující fáze

Představitelé ze západních zpravodajských služeb a armádní experti se domnívají, že válka na Ukrajině vstoupila do rozhodující fáze, která by mohla předurčit její dlouhodobý výsledek. Uvedla to na svém webu americká stanice CNN.

Ukrajinské síly rychle vyčerpávají zásoby zastaralé munice ze sovětské éry, zatímco Kyjev prosí Západ o zaslání dalších zbraní a ruské síly získávají dělostřeleckou převahu u strategicky důležitých měst na východě Ukrajiny. Tato klíčová chvíle by mohla přinutit k těžkému rozhodnutí západní vlády, které dosud Ukrajinu podporovaly i za cenu rostoucích nákladů a na úkor svých vlastních zásob zbraní, napsala CNN.

"Myslím, že se dostáváme do bodu, kdy uspěje jedna, nebo druhá strana," sdělil stanici nejmenovaný vysoce postavený představitel NATO. "Rusko buď získá Slovjansk a Kramatorsk, nebo je tam Ukrajinci zastaví. Pokud tam Ukrajina dokáže udržet linii, tváří v tvář takto početným silám, bude to něco znamenat," doplnil.

Západní představitelé podle CNN pozorně zkoumají tři možné scénáře, podle nichž by se mohla válka na Ukrajině dál vyvíjet. Podle prvního z nich bude Rusko postupně dosahovat územních zisků v klíčové oblasti ukrajinského Donbasu. Druhý scénář předpokládá, že bojové linie se vyvinou do patové situace, která se protáhne na měsíce nebo roky, což povede k obrovským ztrátám na obou válčících stranách a vleklé krizi představující zátěž pro světovou ekonomiku.

Podle západních představitelů existuje také třetí možnost, že Rusko přeformuluje své válečné cíle, oznámí, že dosáhlo vítězství, a pokusí se ukončit boje. Tento scénář je ale považován za nejméně pravděpodobný a podle zdrojů stanice se jeví být v podstatě jen "zbožným přáním".

Američtí činitelé se obávají, že pokud Rusko dokáže upevnit své zisky na východě, prezident Vladimir Putin bude moci toto území použít jako základnu k dalšímu postupu na Ukrajinu. Mezi západními představiteli panuje přesvědčení, že na východě Ukrajiny má Rusko díky své početní převaze výhodnější pozici. "O ruském postupu ale přesto není předem rozhodnuto," řekl činitel z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena.

Zatímco se přední linie bojů vyvinuly v opotřebovávací válku, která se točí okolo vzájemné dělostřelecké palby, utrpěly obě strany ohromné ztráty a nyní čelí možnému nedostatku lidské síly. Rusko podle informací CNN přišlo až o třetinu své pozemní síly a američtí zástupci z oblasti zpravodajských služeb veřejně mluvili o tom, že Moskva bez všeobecné mobilizace jen s obtížemi dosáhne významných zisků. Jde však o politicky riskantní krok, kterému se Putin zatím vyhýbal.

Na druhou stranu ale američtí a další západní odborníci nepozorují žádné známky toho, že by Putin ve svém odhodlání vést válku polevil. "Putin stále věří, že nakonec uspěje a získá buď fyzickou nebo politickou kontrolu nad Ukrajinou, buď nad její významnou částí nebo ideálně nad celou zemí," řekl CNN zdroj z NATO.

Ale s tím, jak se boje protahují, začínají narůstat náklady západních vlád. Ceny energií a inflace začínají dopadat na běžné občany v USA i Evropě a média se již tak nezaměřují na dennodenní boje na Ukrajině. Někteří západní představitelé se proto obávají, že podpora Ukrajiny ze strany Západu může pomalu slábnout.

Kyjev ale upozorňuje, že potřebuje další pravidelné dodávky zbraní od západních partnerů, a to především těžké armádní techniky včetně raketometů dlouhého dostřelu. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj listu The Guardian minulý týden řekl, že Ukrajina již téměř vyčerpala zásoby dělostřelecké munice, protože ukrajinské dělostřelectvo každý den vypálí 5000 až 6000 nábojů. "Teď je to dělostřelecká válka (...) a my v dělostřelectvu prohráváme," řekl. Na ukrajinské dělo podle něj připadá deset až 15 ruských děl a západní partneři dosud dali Kyjevu desetinu toho, čím disponují. "Vše nyní závisí na tom, co nám Západ poskytne," řekl Skibickyj.

Související

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 1 hodinou

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 2 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 5 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 5 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 6 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 7 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 7 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 7 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 8 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy