Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu. Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.
Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.
Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.
Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.
S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii. Při té příležitosti zabili palestinští ozbrojenci, včetně členů Hamásu, na 1200 lidí a unesli dalších 240. Izrael následně zahájil odvetnou akci, při které došlo k rozsáhlé destrukci v Gaze a ke ztrátám životů kolem 24 000 Palestinců.
Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA.
Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již tři týdny.
Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.
Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.
Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.
USA nadále poskytují Izraeli diplomatickou a vojenskou podporu, ale zdůrazňují, že očekávají výrazné utlumení vojenských operací ze strany Izraele. Navíc nesouhlasí s postojem izraelského vedení, které kritizuje Jihoafrickou republiku za oficiální obvinění Izraele z porušení Úmluvy OSN o genocidě u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí zdůraznil, že je nutné zabezpečit tok více humanitární pomoci a komerčního zboží do Pásma Gazy. Toto téma bylo klíčovým bodem rozhovorů amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena během jeho nedávné návštěvy regionu.
Nesoulad ohledně dalšího postupu v Pásmu Gazy trvá už od podzimu. Biden tehdy například sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Bidenův plán izraelský premiér neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před časem i mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
Související
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Benjamin Netanjahu , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák