Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Spojené státy, aby neumožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z politické a ekonomické izolace. Jeho prohlášení zaznělo 26. března, den poté, co Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o částečném příměří týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu a černomořské oblasti, kterou zprostředkovaly Spojené státy. V rámci této dohody se USA zavázaly rozšířit ruský přístup ke globálním trhům.

„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil Zelenskyj během své návštěvy Paříže. Zdůraznil, že jakýkoli krok směřující k uvolnění tlaku na Kreml považuje za mimořádně nebezpečný.

Zelenskyj se domnívá, že Putinovým cílem je udržet se u moci až do své smrti a varoval, že jeho ambice sahají daleko za hranice Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta by nedostatečný tlak na Moskvu mohl vést k přímé konfrontaci s celým Západem.

Ukrajinský prezident také vyzval Spojené státy a evropské země, aby zachovaly jednotný přístup vůči Rusku a pokračovaly ve společném tlaku na Putina. Podle něj ruský vůdce nejvíce obává silného spojenectví mezi Evropou a Amerikou a snaží se tuto jednotu narušit.

„Putin se bojí vlastní smrtelnosti,“ řekl podle webu Kyiv Independent Zelenskyj a dodal: „Zemře brzy, to je fakt, a tím všechno skončí.“

Zelenskyj dále uvedl, že hlavním cílem Ukrajiny při posledních jednáních o příměří je návrat ukrajinských dětí, které byly násilně odvlečeny do Ruska. V této souvislosti Spojené státy přislíbily zmírnění některých ekonomických sankcí vůči Rusku výměnou za omezené příměří v Černém moři a zastavení útoků na kritickou energetickou infrastrukturu.

Podle prohlášení USA se jedná o opatření, která umožní Rusku znovu získat přístup ke světovým trhům s agrárními a hnojivovými produkty, snížit náklady na námořní pojištění a usnadnit přístup k přístavům a platebním systémům pro tyto transakce.

Zelenskyj však upozornil, že z ruské strany nebyly v rámci jednání učiněny žádné podstatné ústupky. Připomněl, že Ukrajina již 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné třicetidenní příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko. Moskva však tuto nabídku odmítla.

Přestože částečné příměří v oblasti Černého moře považuje za krok směrem k ukončení války, Zelenskyj trvá na tom, že Ukrajina usiluje o úplné a trvalé zastavení bojů.

„Obecně jsme byli připraveni na úplné příměří,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Zelenskyj ve svých výrocích rovněž zdůraznil, že jakákoli forma uvolnění sankcí na Rusko bez odpovídajících ústupků z ruské strany může posílit Putinovu pozici a podkopat snahy o ukončení konfliktu. Proto znovu vyzval západní spojence k zachování tvrdého postoje a pokračování tlaku na Kreml.

O Putinově zdraví se spekuluje dlouho

Zelenskyj neuvedl, co jej vede k myšlence, že Putin brzy zemře. Putin ale koncem loňského roku podstoupil sérii lékařských vyšetření v moskevské nemocnici, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho zdravotním stavu. Informace o jeho návštěvě nemocnice se rychle rozšířily, přičemž některé zdroje, včetně ukrajinských tajných služeb, naznačují, že by mohl trpět rakovinou. Kreml však tato tvrzení dlouhodobě popírá a uvedl, že Putinova návštěva nemocnice byla pouze rutinní záležitostí.

Podle ruské agentury TASS Putin po sérii vyšetření vystoupil na tiskové konferenci, kde byl po boku ministra zdravotnictví Michaila Muraška. Při této příležitosti se rozhodl informovat veřejnost o svém zdravotním stavu a sdílel, že mu lékaři doporučili očkování proti onemocněním.

„Lékaři z Centrální nemocnice, kam jsem musel na vyšetření, mi doporučili, abych se nechal naočkovat tuzemskými vakcínami,“ sdělil Putin podle informací serveru Express. Tím chtěl pravděpodobně rozptýlit spekulace o vážnosti svého zdravotního stavu a zároveň podpořit důvěru veřejnosti v ruské vakcíny.

I přes toto veřejné vystoupení se Ruskem rychle začaly šířit zvěsti, že Putinova návštěva nemocnice mohla být způsobena vážnějšími zdravotními problémy. Některé spekulace poukazují na možnou diagnózu rakoviny, přičemž tato tvrzení vycházela především z informací ukrajinských tajných služeb.

Kreml byl nucen na tyto zprávy reagovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veřejně odmítl, že by se prezident potýkal s jakýmikoli vážnými problémy. „Měl na mysli rutinní lékařské prohlídky,“ prohlásil Peskov a zdůraznil, že Putin je ve výborné kondici.

Zdravotní stav ruského prezidenta je již delší dobu předmětem spekulací, zejména v kontextu jeho dlouhého působení ve funkci a složitých geopolitických vztahů. Vzhledem k nedostatku informací a silné kontrole nad médii v Rusku se každá zmínka o Putinově zdravotním stavu okamžitě stává předmětem spekulací.

Ačkoliv Kreml pravidelně ujišťuje veřejnost, že Putin je v dobré kondici, nelze přehlédnout, že jakékoli náznaky zdravotních potíží vyvolávají velkou pozornost, jak doma, tak i v zahraničí.

Například před rokem šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru s americkou stanicí ABC News prohlásil, že Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře. Tyto informace má podle svých slov ze zdrojů blízkých Kremlu. 

I telegramový kanál General SVR, který o sobě tvrdí, že má přístup k informacím přímo z Kremlu, uvedl, že Putin podstoupil na jaře loňského roku operaci. Ačkoliv nebylo jasné, z jakého důvodu, už předloni spekuloval například magazín Newsweek o možnosti rakoviny. I jeho zdroje navíc lékařský zákrok potvrdily.

Server Current Time zjistil, že Putina dlouhodobě navštěvuje onkolog a další specialisté. "Po analýze údajů o veřejných zakázkách novináři zjistili, že Putina nejčastěji doprovází chirurg specializující se na rakovinu štítné žlázy a otorinolaryngologii. Na různých cestách prezidenta doprovázelo šest až 13 specialistů," píše server.

Zmíněný chirurg se specializací na onkologii má být Jevgenij Selivanov, který se věnuje rakovině štítné žlázy. V Putinově přítomnosti strávil nezanedbatelných 166 dní, uvádí investigativní server Proekt.

Dokumenty, které novináři zkoumají od předloňského roku, navíc ukazují, že navzdory časté péči elitního chirurga se o Putina starají i další specialisté na otorinolaryngologii, kteří s ním tráví ještě více času. To, že Putina doprovází prakticky neustále některé z lékařů, a na zahraničních cestách se neobejde bez týmu specialistů, naznačuje, že zdravotní stav ruského prezidenta může být vážný.

To, že Putin má údajně rakovinu štítné žlázy, naznačilo i dlouhodobé vyšetřování prezidentova zdravotního stavu z pera ruských novinářů z publikace Project Media.  

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 51 minutami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy