Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Spojené státy, aby neumožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z politické a ekonomické izolace. Jeho prohlášení zaznělo 26. března, den poté, co Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o částečném příměří týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu a černomořské oblasti, kterou zprostředkovaly Spojené státy. V rámci této dohody se USA zavázaly rozšířit ruský přístup ke globálním trhům.

„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z této globální izolace,“ prohlásil Zelenskyj během své návštěvy Paříže. Zdůraznil, že jakýkoli krok směřující k uvolnění tlaku na Kreml považuje za mimořádně nebezpečný.

Zelenskyj se domnívá, že Putinovým cílem je udržet se u moci až do své smrti a varoval, že jeho ambice sahají daleko za hranice Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta by nedostatečný tlak na Moskvu mohl vést k přímé konfrontaci s celým Západem.

Ukrajinský prezident také vyzval Spojené státy a evropské země, aby zachovaly jednotný přístup vůči Rusku a pokračovaly ve společném tlaku na Putina. Podle něj ruský vůdce nejvíce obává silného spojenectví mezi Evropou a Amerikou a snaží se tuto jednotu narušit.

„Putin se bojí vlastní smrtelnosti,“ řekl podle webu Kyiv Independent Zelenskyj a dodal: „Zemře brzy, to je fakt, a tím všechno skončí.“

Zelenskyj dále uvedl, že hlavním cílem Ukrajiny při posledních jednáních o příměří je návrat ukrajinských dětí, které byly násilně odvlečeny do Ruska. V této souvislosti Spojené státy přislíbily zmírnění některých ekonomických sankcí vůči Rusku výměnou za omezené příměří v Černém moři a zastavení útoků na kritickou energetickou infrastrukturu.

Podle prohlášení USA se jedná o opatření, která umožní Rusku znovu získat přístup ke světovým trhům s agrárními a hnojivovými produkty, snížit náklady na námořní pojištění a usnadnit přístup k přístavům a platebním systémům pro tyto transakce.

Zelenskyj však upozornil, že z ruské strany nebyly v rámci jednání učiněny žádné podstatné ústupky. Připomněl, že Ukrajina již 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné třicetidenní příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko. Moskva však tuto nabídku odmítla.

Přestože částečné příměří v oblasti Černého moře považuje za krok směrem k ukončení války, Zelenskyj trvá na tom, že Ukrajina usiluje o úplné a trvalé zastavení bojů.

„Obecně jsme byli připraveni na úplné příměří,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Zelenskyj ve svých výrocích rovněž zdůraznil, že jakákoli forma uvolnění sankcí na Rusko bez odpovídajících ústupků z ruské strany může posílit Putinovu pozici a podkopat snahy o ukončení konfliktu. Proto znovu vyzval západní spojence k zachování tvrdého postoje a pokračování tlaku na Kreml.

O Putinově zdraví se spekuluje dlouho

Zelenskyj neuvedl, co jej vede k myšlence, že Putin brzy zemře. Putin ale koncem loňského roku podstoupil sérii lékařských vyšetření v moskevské nemocnici, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho zdravotním stavu. Informace o jeho návštěvě nemocnice se rychle rozšířily, přičemž některé zdroje, včetně ukrajinských tajných služeb, naznačují, že by mohl trpět rakovinou. Kreml však tato tvrzení dlouhodobě popírá a uvedl, že Putinova návštěva nemocnice byla pouze rutinní záležitostí.

Podle ruské agentury TASS Putin po sérii vyšetření vystoupil na tiskové konferenci, kde byl po boku ministra zdravotnictví Michaila Muraška. Při této příležitosti se rozhodl informovat veřejnost o svém zdravotním stavu a sdílel, že mu lékaři doporučili očkování proti onemocněním.

„Lékaři z Centrální nemocnice, kam jsem musel na vyšetření, mi doporučili, abych se nechal naočkovat tuzemskými vakcínami,“ sdělil Putin podle informací serveru Express. Tím chtěl pravděpodobně rozptýlit spekulace o vážnosti svého zdravotního stavu a zároveň podpořit důvěru veřejnosti v ruské vakcíny.

I přes toto veřejné vystoupení se Ruskem rychle začaly šířit zvěsti, že Putinova návštěva nemocnice mohla být způsobena vážnějšími zdravotními problémy. Některé spekulace poukazují na možnou diagnózu rakoviny, přičemž tato tvrzení vycházela především z informací ukrajinských tajných služeb.

Kreml byl nucen na tyto zprávy reagovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veřejně odmítl, že by se prezident potýkal s jakýmikoli vážnými problémy. „Měl na mysli rutinní lékařské prohlídky,“ prohlásil Peskov a zdůraznil, že Putin je ve výborné kondici.

Zdravotní stav ruského prezidenta je již delší dobu předmětem spekulací, zejména v kontextu jeho dlouhého působení ve funkci a složitých geopolitických vztahů. Vzhledem k nedostatku informací a silné kontrole nad médii v Rusku se každá zmínka o Putinově zdravotním stavu okamžitě stává předmětem spekulací.

Ačkoliv Kreml pravidelně ujišťuje veřejnost, že Putin je v dobré kondici, nelze přehlédnout, že jakékoli náznaky zdravotních potíží vyvolávají velkou pozornost, jak doma, tak i v zahraničí.

Například před rokem šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru s americkou stanicí ABC News prohlásil, že Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře. Tyto informace má podle svých slov ze zdrojů blízkých Kremlu. 

I telegramový kanál General SVR, který o sobě tvrdí, že má přístup k informacím přímo z Kremlu, uvedl, že Putin podstoupil na jaře loňského roku operaci. Ačkoliv nebylo jasné, z jakého důvodu, už předloni spekuloval například magazín Newsweek o možnosti rakoviny. I jeho zdroje navíc lékařský zákrok potvrdily.

Server Current Time zjistil, že Putina dlouhodobě navštěvuje onkolog a další specialisté. "Po analýze údajů o veřejných zakázkách novináři zjistili, že Putina nejčastěji doprovází chirurg specializující se na rakovinu štítné žlázy a otorinolaryngologii. Na různých cestách prezidenta doprovázelo šest až 13 specialistů," píše server.

Zmíněný chirurg se specializací na onkologii má být Jevgenij Selivanov, který se věnuje rakovině štítné žlázy. V Putinově přítomnosti strávil nezanedbatelných 166 dní, uvádí investigativní server Proekt.

Dokumenty, které novináři zkoumají od předloňského roku, navíc ukazují, že navzdory časté péči elitního chirurga se o Putina starají i další specialisté na otorinolaryngologii, kteří s ním tráví ještě více času. To, že Putina doprovází prakticky neustále některé z lékařů, a na zahraničních cestách se neobejde bez týmu specialistů, naznačuje, že zdravotní stav ruského prezidenta může být vážný.

To, že Putin má údajně rakovinu štítné žlázy, naznačilo i dlouhodobé vyšetřování prezidentova zdravotního stavu z pera ruských novinářů z publikace Project Media.  

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

před 2 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

před 4 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že sestřelení balistické rakety směřující na Turecko není bezprostředním důvodem k aktivaci článku 5 o vzájemné obraně. Rutte zdůraznil, že o tomto kroku v rámci Aliance nikdo nediskutuje. Podle jeho slov je nejdůležitější skutečností, že protivníci mohli v uplynulých hodinách vidět sílu a vysokou bdělost NATO, která se od sobotního vypuknutí krize ještě znásobila.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

před 6 hodinami

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

před 8 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

včera

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

včera

Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Izraelské letectvo dnes provedlo další ze série precizních úderů hluboko na íránském území. Stíhací letoun páté generace F-35I zničil v oblasti Kermánšáhu na západě Íránu připravené odpalovací zařízení balistických raket. Izraelské obranné síly (IDF) k útoku zveřejnily videozáznam a zdůraznily, že jejich prioritou zůstává systematická likvidace hrozeb namířených proti židovskému státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy