90 procent lidí na dlažbě, konec podpory očkování i boje s HIV. Dokument odhalil rozsah Trumpových změn

Tento krok, který je součástí politiky „America First“, vyvolává obavy mezi globálními zdravotnickými a humanitárními organizacemi, které varují před nárůstem nemocí a úmrtí v nejzranitelnějších oblastech světa, uvedl server Politico, který má k dispozici podrobný dokument.

Podle dokumentu, který v pondělí obdržel Kongres, byla zároveň zachována téměř tisícovka programů v hodnotě 8,3 miliardy dolarů. Informace jsou aktuální k 21. březnu a potvrzují, že USAID si ponechává 869 pracovníků, kteří ve spolupráci s ministerstvem zahraničí pokračují v poskytování „život zachraňujících a strategických programů“. Agentura přitom na začátku roku disponovala více než 10 000 zaměstnanci, než bylo její fungování postupně omezeno nově zřízeným Ministerstvem vládní efektivity, které vede Elon Musk.

Mezi nejvýznamnější zrušené programy patří 880 milionů dolarů určených pro Gavi, alianci pro očkování, která pomáhá rozvojovým zemím získávat vakcíny, 262 milionů dolarů pro program OSN zaměřený na boj proti HIV a 57 milionů dolarů na výzkum tuberkulózy, který realizovala Johns Hopkins University. Byly rovněž zrušeny granty ve výši 6,5 milionu dolarů na zlepšení léčby multirezistentní tuberkulózy v zemích podporovaných USAID.

Navzdory rozsáhlým škrtům některé klíčové programy pokračují. Patří mezi ně potravinová pomoc v zemích jako Zimbabwe a Tanzanie nebo boj proti podvýživě dětí v Jemenu. Zachována byla také část projektů zaměřených na HIV, včetně 458milionového programu na nákup a distribuci rychlotestů na HIV a iniciativy na snižování infekcí v Malawi.

Ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že pokračující programy jsou v souladu s národními zájmy Spojených států. „USAID nadále podporuje koordinovanou reakci USA na epidemii eboly v Ugandě, poskytuje životně důležité služby v oblasti HIV, zajišťuje nouzovou pomoc v konfliktních zónách a posiluje strategická partnerství Spojených států,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Tento rozsáhlý zásah do americké zahraniční pomoci má potenciálně vážné důsledky. Spojené státy jsou největším světovým dárcem v oblasti globálního zdraví a humanitární pomoci a experti varují, že snížení financování povede k nárůstu nemocnosti a úmrtí na léčitelné nemoci, zejména v rozvojových zemích. Organizace jako Světová zdravotnická organizace a mezinárodní neziskové organizace dlouhodobě argumentují, že americká pomoc je klíčová pro zvládání globálních zdravotních krizí a zmírňování humanitárních katastrof.

Na druhé straně však Kongresoví republikáni podporují škrty s argumentem, že je nutné snížit narůstající americký státní dluh, který přesahuje bilion dolarů. Pro ně je omezování zahraniční pomoci v souladu s prioritou, aby peníze amerických daňových poplatníků sloužily především domácím zájmům.

Očekává se, že pravomoc administrativy ukončovat tyto programy bude čelit právnímu a politickému odporu ze strany demokratů. Kongres má tradičně rozhodující slovo v otázkách rozpočtu a demokraté mohou zpochybnit, zda má výkonná moc oprávnění tak rozsáhle měnit financování schválené legislativním sborem.

Zásah do zahraniční pomoci zároveň vyvolává širší otázky ohledně budoucnosti amerického vlivu ve světě. Kritici varují, že omezení podpory v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, potravinová bezpečnost a krizová pomoc, může oslabit globální postavení Spojených států a otevřít prostor pro větší vliv jiných mocností, zejména Číny a Ruska, které aktivně investují do rozvojových regionů.

Zda Trumpova administrativa uspěje ve své snaze o výrazné přesměrování americké zahraniční politiky, závisí na nadcházejících měsících. Demokraté v Kongresu avizovali, že budou hledat způsoby, jak škrty zvrátit nebo alespoň omezit jejich nejzávažnější dopady. V sázce je nejen osud tisíců humanitárních a zdravotnických projektů po celém světě, ale také otázka, zda Spojené státy zůstanou lídrem v globálních otázkách nebo ustoupí do role izolacionistické velmoci.