Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety

Nálety se soustředily na lokality Búšehr, Čáh Bahár, Jask, Konárak, Abú Músá a Bandar Abbás. Cílem této operace byly především íránské systémy pobřežní obrany, raketové a bezpilotní kapacity a námořní infrastruktura. Podle amerického velení budou tyto akce pokračovat, aby donutily íránské síly platit vysokou cenu za ohrožování civilních plavidel v Hormuzském průlivu.

Souběžně s těmito útoky došlo k eskalaci napětí přímo na moři, kde Sbor islámských revolučních gard zasáhl dvě plavidla Mombasa a Al Bahiyah. Lodě byly zasaženy íránskými střelami s plochou dráhou letu během plavby v ománských vodách. Podle informací ministerstva obrany Spojených arabských emirátů vypukly na obou poškozených tankerech požáry.

Při tomto útoku zahynul jeden indický člen posádky a dalších osm lidí utrpělo zranění. Mezi zraněnými je šest občanů Indie a dva lidé z Ukrajiny, přičemž čtyři osoby jsou ve vážném stavu. Spojené arabské emiráty označily incident za bezprecedentní porušení mezinárodního práva a vyhradily si právo na odpovídající reakci.

Íránské revoluční gardy odpovědnost za zásah tankerů potvrdily na svém kanálu na platformě Telegram. Podle jejich vyjádření obě plavidla záměrně ignorovala předchozí varování, vypnula své navigační systémy a pokusila se proplout zaminovanou trasou. Írán zároveň varoval, že jakákoli spolupráce s nepřátelskými silami povede k vážným škodám a vyvolá globální energetickou krizi.

Kromě námořních cílů zaútočily íránské síly také na americká zařízení na území Bahrajnu a Jordánska. V Bahrajnu byly podle íránského prohlášení zničeny sklady zbraní, družicové komunikační centrum, budova s americkými vojáky a radar pro řízení leteckého provozu námořnictva. Jordánská strana oznámila, že nad svým územím úspěšně zneškodnila čtyři rakety, což se obešlo bez obětí i hmotných škod.

Tato vojenská konfrontace úzce souvisí s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa o obnovení námořní blokády íránských přístavů. Blokáda má za cíl zcela zamezit vstupu i opuštění Hormuzského průlivu pro íránská plavidla a jejich zákazníky. Pro všechny ostatní státy má zůstat tato strategická vodní cesta volná a otevřená.

Součástí amerického plánu je také zavedení dvacetiprocentního poplatku na veškerý náklad přepravovaný přes tento průliv. Vybrané finance mají pokrýt náklady spojené se zajištěním bezpečnosti v této nestabilní oblasti. Mezinárodní námořní organizace však již reagovala prohlášením, že pro takové vymáhání poplatků neexistuje žádný právní základ.

Zavádění blokády má na starosti velitelství US Central Command a opatření má vstoupit v platnost v úterý v 16:00 východoamerického času. Prezident Trump na své sociální síti Truth Social deklaroval, že Spojené státy budou působit jako ochránce této vodní cesty. Konkrétní technické a praktické provádění tohoto dozoru však prozatím zůstává neupřesněné.

Eskalace konfliktu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích, kde opět vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent v ranním asijském obchodování posílila o 1,9 procenta na 84,87 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa zaznamenala nárůst o dvě procenta na 79,75 dolaru. Tento růst navázal na pondělní skokový nárůst ceny Brentu o devět procent.

Současné ceny suroviny se však stále drží pod úrovní z konce dubna, kdy Brent dosahoval hodnoty 120 dolarů za barel. Tehdejší prudký nárůst cen byl důsledkem kroku Teheránu, který po útocích USA a Izraele z konce února Hormuzský průliv fakticky uzavřel. Touto úžinou běžně prochází přibližně pětina celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.