Když vláda Turkmenistánu v dubnu oznámila nová, zjednodušená vízová pravidla, mnoho lidí, kteří mají zkušenosti s cestováním do této středoasijské země, bylo zaskočeno. Ne že by takových odborníků bylo mnoho, protože Turkmenistán je spolu se Severní Koreou a Eritreou jednou z nejizolovanějších zemí světa. Tento status si drží již od 90. let, kdy se země po rozpadu Sovětského svazu uzavřela a přešla k autoritářskému režimu.
Pro určité typy cestovatelů, zejména pro ty, kteří se zaměřují na konfliktní zóny a geopolitické zvláštnosti, se Turkmenistán díky své neprostupnosti stal fascinujícím místem. Jenže vstup do země byl dlouho komplikovaný a vízová procedura vyžadovala měsíce trvající schvalovací proces, což bylo pro většinu turistů velkou překážkou.
Vzhledem k tomu, že nový vízový proces má být jednodušší a rychlejší, někteří odborníci, jako Dylan Lupine z Lupine Travel, který organizuje zájezdy do Turkmenistánu, věří, že by mohl výrazně zvýšit počet návštěvníků.
„Pokud tento nový proces opravdu začne fungovat, myslím, že to opravdu zvýší počet návštěvníků,“ říká pro CNN Lupine, i když dodává, že v současnosti není žádná jasná informace o tom, kdy přesně změny vstoupí v platnost.
Jedním z hlavních turistických lákadel Turkmenistánu je již několik desetiletí kráter Darvaza, známý jako "Brány pekla". Tento obrovský hořící kráter vznikl během sovětské éry, když při průzkumu zemního plynu došlo k havárii těžební plošiny, která spadla do propasti.
Návštěvníci mohou projíždět pouští Karakum a po příjezdu do táborů se vydat k okraji kráteru, kde se jim naskytne pohled na plameny šlehající z propasti.
Přestože plameny už v posledních letech slábnou a očekává se, že kráter brzy přestane hořet, stále zůstává jedním z největších turistických lákadel. Kromě toho Turkmenistán nabízí i další historické a kulturní památky, jako jsou starobylá města na Hedvábné stezce, která uchovávají historické mešity a minarety, a fascinující moderní architektura hlavního města Ašchabadu.
Ašchabad je město s neobvyklou architekturou, vyzdobené zlatými sochami a bílým mramorem. V jeho ulicích se nacházejí monumentální stavby, jako budova Ministerstva ropy a plynu, která vypadá jako obří zapalovač, nebo obří kolo Ferris, které je rekordní. Město se stalo nejen architektonickým divem, ale také oblíbeným místem pro turisty a instagramové fotografie.
Navzdory tomu, že Turkmenistán není příliš navštěvovanou destinací, místní obyvatelé jsou velice přátelští a pohostinní. Když se rozhodnete prozkoumat tuto zemi, čekají vás nádherné krajiny a unikátní zážitky. A pokud máte rádi suché oblasti, kolem 80 % Turkmenistánu tvoří poušť.
Erika Fatland, norská spisovatelka a etnografka, která napsala knihy o Střední Asii, o Turkmenistánu říká: „Je to jedna z nejzajímavějších zemí, jaké jsem kdy navštívila. Ašchabad, jehož bílé mramorové ulice jsou prázdné, je jedno z nejpodivnějších hlavních měst, která jsem viděla.“
Pokud jde o místní kuchyni, na trhu se nabízí kaviár z Kaspického moře a v restauracích si můžete vychutnat pokrmy ovlivněné perskými a středněasijskými vlivy. Jediným menším problémem může být národní nápoj – kvašené velbloudí mléko „chal“, který se podává v hojnosti, a je to nápoj, který si člověk musí oblíbit.
Vtipné je, že Turkmenistán byl pro turisty přístupnější ještě za sovětských časů, kdy existovala cestovní agentura Intourist, která organizovala cesty do SSSR a zajišťovala kontrolovaný pohyb turistů. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se však země uzavřela a Turkmenistán se pod vedením Saparmurata Nijazova stal politicky a kulturně izolovaným.
Přestože po jeho smrti v roce 2006 došlo k určitému oteplení vztahl, nový režim stále udržoval přísnou kontrolu nad zahraničními návštěvami. Turkmenistán se díky svým obrovským zásobám zemního plynu mohl obejít bez mezinárodní pomoci a zůstat v neutralitě.
Dnes však existují náznaky, že se země začíná otevírat světu. Vláda se rozhodla zjednodušit vízový proces a zaměřuje se na přitahování zahraničních investic, stejně jako na turistiku, která v posledních letech zaznamenala vzestup u jejích sousedů, jako jsou Uzbekistán a Kazachstán.
Tento krok k otevření se světu by mohl být součástí širšího ekonomického plánu, jak zvýšit zahraniční rezervy a přitáhnout více turistů, kteří by přispěli k ekonomickému růstu.
Související
Ukrajina kritizuje státníky, kteří se zúčastnili přehlídky v Moskvě
Putin se chystá na první zahraniční cestu od začátku války na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 3 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 3 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 6 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.
Zdroj: Libor Novák