KLDR není jediná, existují i další izolované země. Jedna se teď otevírá světu a láká na "Bránu pekla"

Pro určité typy cestovatelů, zejména pro ty, kteří se zaměřují na konfliktní zóny a geopolitické zvláštnosti, se Turkmenistán díky své neprostupnosti stal fascinujícím místem. Jenže vstup do země byl dlouho komplikovaný a vízová procedura vyžadovala měsíce trvající schvalovací proces, což bylo pro většinu turistů velkou překážkou.

Vzhledem k tomu, že nový vízový proces má být jednodušší a rychlejší, někteří odborníci, jako Dylan Lupine z Lupine Travel, který organizuje zájezdy do Turkmenistánu, věří, že by mohl výrazně zvýšit počet návštěvníků.

„Pokud tento nový proces opravdu začne fungovat, myslím, že to opravdu zvýší počet návštěvníků,“ říká pro CNN Lupine, i když dodává, že v současnosti není žádná jasná informace o tom, kdy přesně změny vstoupí v platnost.

Jedním z hlavních turistických lákadel Turkmenistánu je již několik desetiletí kráter Darvaza, známý jako "Brány pekla". Tento obrovský hořící kráter vznikl během sovětské éry, když při průzkumu zemního plynu došlo k havárii těžební plošiny, která spadla do propasti.

Návštěvníci mohou projíždět pouští Karakum a po příjezdu do táborů se vydat k okraji kráteru, kde se jim naskytne pohled na plameny šlehající z propasti.

Přestože plameny už v posledních letech slábnou a očekává se, že kráter brzy přestane hořet, stále zůstává jedním z největších turistických lákadel. Kromě toho Turkmenistán nabízí i další historické a kulturní památky, jako jsou starobylá města na Hedvábné stezce, která uchovávají historické mešity a minarety, a fascinující moderní architektura hlavního města Ašchabadu.

Ašchabad je město s neobvyklou architekturou, vyzdobené zlatými sochami a bílým mramorem. V jeho ulicích se nacházejí monumentální stavby, jako budova Ministerstva ropy a plynu, která vypadá jako obří zapalovač, nebo obří kolo Ferris, které je rekordní. Město se stalo nejen architektonickým divem, ale také oblíbeným místem pro turisty a instagramové fotografie.

Navzdory tomu, že Turkmenistán není příliš navštěvovanou destinací, místní obyvatelé jsou velice přátelští a pohostinní. Když se rozhodnete prozkoumat tuto zemi, čekají vás nádherné krajiny a unikátní zážitky. A pokud máte rádi suché oblasti, kolem 80 % Turkmenistánu tvoří poušť.

Erika Fatland, norská spisovatelka a etnografka, která napsala knihy o Střední Asii, o Turkmenistánu říká: „Je to jedna z nejzajímavějších zemí, jaké jsem kdy navštívila. Ašchabad, jehož bílé mramorové ulice jsou prázdné, je jedno z nejpodivnějších hlavních měst, která jsem viděla.“

Pokud jde o místní kuchyni, na trhu se nabízí kaviár z Kaspického moře a v restauracích si můžete vychutnat pokrmy ovlivněné perskými a středněasijskými vlivy. Jediným menším problémem může být národní nápoj – kvašené velbloudí mléko „chal“, který se podává v hojnosti, a je to nápoj, který si člověk musí oblíbit.

Vtipné je, že Turkmenistán byl pro turisty přístupnější ještě za sovětských časů, kdy existovala cestovní agentura Intourist, která organizovala cesty do SSSR a zajišťovala kontrolovaný pohyb turistů. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se však země uzavřela a Turkmenistán se pod vedením Saparmurata Nijazova stal politicky a kulturně izolovaným.

Přestože po jeho smrti v roce 2006 došlo k určitému oteplení vztahl, nový režim stále udržoval přísnou kontrolu nad zahraničními návštěvami. Turkmenistán se díky svým obrovským zásobám zemního plynu mohl obejít bez mezinárodní pomoci a zůstat v neutralitě.

Dnes však existují náznaky, že se země začíná otevírat světu. Vláda se rozhodla zjednodušit vízový proces a zaměřuje se na přitahování zahraničních investic, stejně jako na turistiku, která v posledních letech zaznamenala vzestup u jejích sousedů, jako jsou Uzbekistán a Kazachstán.

Tento krok k otevření se světu by mohl být součástí širšího ekonomického plánu, jak zvýšit zahraniční rezervy a přitáhnout více turistů, kteří by přispěli k ekonomickému růstu.