Krajní pravice má možnost změnit EU. Xenofobní a nacionalistická rétorika je na vzestupu

Krajní pravice má nebývalou možnost uspět ve volbách do Evropského parlamentu. V pondělí na to upozornila například americká stanice CNN.

Vzestupu krajní pravice si všímá více předních světových deníků v čele s New York Times. Upozorňují například na to, že ve Švédsku je u moci strana Švédští demokraté a v Nizozemsku volby v listopadu vyhrála Strana pro svobodu s lídrem Geertem Wildersem. Wilders označuje například marocké přistěhovalce za „spodinu“.

Ve Francii je lídrem nacionalistického Národního sjednocení Marine Le Penová. Její strana by měla získat okolo 31 % hlasů, centristická koalice Renesance prezidenta Emmanuela Macrona pouze 16. „Pro Francii to znamená, že nacionalistická, xenofobní a islamofobní strana se může objevit posílená – akceptovaná, legitimizovaná a skvěle volitelná do vysokých funkcí způsobem, který by byl ještě před deseti lety nemyslitelný,“ píší NYT. Byla to právě Marie Le Penová, kdo dříve označil holocaust za „historický detail“.

Obdobné výsledky v největších zemích Evropské unie mohou vést k tomu, že (krajně) pravicové strany obsadí až čtvrtinu křesel v Evropském parlamentu. „To by mohlo vést ke zpřísnění imigračních předpisů v celé Evropě, nepřátelství vůči reformě životního prostředí a tlaku na větší vstřícnost vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi,“ podotýká přední americký deník.

České strany ve frakcích Evropského parlamentu

Evropská lidová strana (EPP): KDU-ČSL, TOP09, STAN

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D): SOCDEM

Renew Europe: ANO2011

Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA): Česká pirátská strana

Identita a demokracie (ID): SPD

Evropští konzervatisti a reformisté (ECR): ODS

Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL): KSČM

Nezařazení: v současnosti bývalý europoslanec za SPD Hynek Blaško

Co o úspěchu krajní pravice říkají průzkumy?

Pravicová frakce ECR a krajně pravicová ID podle průzkumů pravidelně zveřejňovaných na serveru Politico mohou společně dosáhnout až na 140 křesel. Oproti předpokládaným ziskům liberálnějších EPP a S&D sice jde o poměrně malý zisk, má ale potenciál zamíchat s celým rozhodovacím procesem EU.

Průzkumy zveřejněné serverem Politico u EPP předpokládají zisk 171 křesel, S&D 142 křesel, koalice Renew Europe by měla mít 76 křesel, ECR 75 a ID 69 křesel.

Z České republiky je součástí pravicového uskupení ECR Občanská demokratická strana, ze Slovenska Sloboda a Solidarita. V uskupení ID se nachází Strana přímé demokracie Tomia Okamury, ze Slovenska nikdo. Pokud se ale do Evropského parlamentu dostane strana PRO nebo Přísaha a motoristé, lze očekávat, že se k pravicovým uskupením přidají, konkrétněji k ID.

Podle serveru Politico není problémem tradiční pravicová politika vedená ECR a členskými národními stranami, nýbrž posilující krajní pravice. Varovalo před ní už začátkem letošního roku. Součástí uskupení ID je například německá Alternativa pro Německo (AfD).

ECR má rovněž silně pravicové členy. Patří mezi ně například polská strana Právo a spravedlnost (PiS), která až do loňského roku vládla Polsku poměrně tvrdou rukou, a italská strana Bratři Itálie (FdI). Strana italské premiérky Giorgie Meloniové je často obviňována z inklinace k fašismu a někdejšímu diktátorovi Benitu Mussolinimu.

K ECR se navíc po dohodě s FdI ještě může přidat strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Ta dosud byla „politickým bezdomovcem“, k žádné parlamentní frakci nepatřila. „Vidím realistickou šanci, že se tyto dvě frakce stanou nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu společně,“ uvedl maďarský ministr úřadu vlády Gergely Gulyás.