Krajní pravice má možnost změnit EU. Xenofobní a nacionalistická rétorika je na vzestupu

Krajní pravice je před volbami do Evropského parlamentu na vzestupu. Silné francouzské, italské a německé strany mohou zapříčinit totální proměnu imigrační a environmentální politiky EU. Dle průzkumů na ně čeká až čtvrtina křesel. 

Krajní pravice má nebývalou možnost uspět ve volbách do Evropského parlamentu. V pondělí na to upozornila například americká stanice CNN.

Vzestupu krajní pravice si všímá více předních světových deníků v čele s New York Times. Upozorňují například na to, že ve Švédsku je u moci strana Švédští demokraté a v Nizozemsku volby v listopadu vyhrála Strana pro svobodu s lídrem Geertem Wildersem. Wilders označuje například marocké přistěhovalce za „spodinu“.

Ve Francii je lídrem nacionalistického Národního sjednocení Marine Le Penová. Její strana by měla získat okolo 31 % hlasů, centristická koalice Renesance prezidenta Emmanuela Macrona pouze 16. „Pro Francii to znamená, že nacionalistická, xenofobní a islamofobní strana se může objevit posílená – akceptovaná, legitimizovaná a skvěle volitelná do vysokých funkcí způsobem, který by byl ještě před deseti lety nemyslitelný,“ píší NYT. Byla to právě Marie Le Penová, kdo dříve označil holocaust za „historický detail“.

Obdobné výsledky v největších zemích Evropské unie mohou vést k tomu, že (krajně) pravicové strany obsadí až čtvrtinu křesel v Evropském parlamentu. „To by mohlo vést ke zpřísnění imigračních předpisů v celé Evropě, nepřátelství vůči reformě životního prostředí a tlaku na větší vstřícnost vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi,“ podotýká přední americký deník.

České strany ve frakcích Evropského parlamentu

Evropská lidová strana (EPP): KDU-ČSL, TOP09, STAN

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D): SOCDEM

Renew Europe: ANO2011

Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA): Česká pirátská strana

Identita a demokracie (ID): SPD

Evropští konzervatisti a reformisté (ECR): ODS

Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL): KSČM

Nezařazení: v současnosti bývalý europoslanec za SPD Hynek Blaško

Co o úspěchu krajní pravice říkají průzkumy?

Pravicová frakce ECR a krajně pravicová ID podle průzkumů pravidelně zveřejňovaných na serveru Politico mohou společně dosáhnout až na 140 křesel. Oproti předpokládaným ziskům liberálnějších EPP a S&D sice jde o poměrně malý zisk, má ale potenciál zamíchat s celým rozhodovacím procesem EU.

Průzkumy zveřejněné serverem Politico u EPP předpokládají zisk 171 křesel, S&D 142 křesel, koalice Renew Europe by měla mít 76 křesel, ECR 75 a ID 69 křesel.

Z České republiky je součástí pravicového uskupení ECR Občanská demokratická strana, ze Slovenska Sloboda a Solidarita. V uskupení ID se nachází Strana přímé demokracie Tomia Okamury, ze Slovenska nikdo. Pokud se ale do Evropského parlamentu dostane strana PRO nebo Přísaha a motoristé, lze očekávat, že se k pravicovým uskupením přidají, konkrétněji k ID.

Podle serveru Politico není problémem tradiční pravicová politika vedená ECR a členskými národními stranami, nýbrž posilující krajní pravice. Varovalo před ní už začátkem letošního roku. Součástí uskupení ID je například německá Alternativa pro Německo (AfD).

ECR má rovněž silně pravicové členy. Patří mezi ně například polská strana Právo a spravedlnost (PiS), která až do loňského roku vládla Polsku poměrně tvrdou rukou, a italská strana Bratři Itálie (FdI). Strana italské premiérky Giorgie Meloniové je často obviňována z inklinace k fašismu a někdejšímu diktátorovi Benitu Mussolinimu.

K ECR se navíc po dohodě s FdI ještě může přidat strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Ta dosud byla „politickým bezdomovcem“, k žádné parlamentní frakci nepatřila. „Vidím realistickou šanci, že se tyto dvě frakce stanou nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu společně,“ uvedl maďarský ministr úřadu vlády Gergely Gulyás.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Eurovolby

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 22 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy