Macron zahájí návštěvu Spojených států, sejde se i s Bidenem

Podle serveru Politico budou prezidenti mluvit o možných dodávkách plynu z USA do Evropy, podpoře ekologie v průmyslu nebo elektromobilitě. Osobní setkání by mohlo napravit vztahy po loňských silných výrocích Paříže kvůli odstoupení Austrálie od plánu nákupu ponorek od Francie a příklonu k americkým produktům, píše agentura AP.

Pro Bidena je to v polovině mandátu první setkání s hlavou Francie a hlavně první státní návštěva, kterou přijme v Bílém domě po dvou letech pandemie covidu-19. Francouzská média v tom vidí symboliku trvajícího velkého významu francouzsko-amerického partnerství. Podle Washingtonu padla volba na Francii jako na "nejrelevantnějšího partnera" s ohledem na aktuální dění. Pro Paříž je to "čest, které se dostalo Francii spíš než jinému evropskému státu", cituje prohlášení Elysejského paláce agentura AFP.

Macron navštívil Oválnou pracovnu již v roce 2018, tehdy tam ovšem úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Macron nyní v doprovodu manželky Brigitte přiletí do Washingtonu dnes večer, bydlet budou v Blair House, domě pro hosty Bílého domu. S manžely Bidenovými se poprvé setkají ve středu při soukromé večeři. Macron by měl ve středu navštívit město New Orleans, které v 18. století založili Francouzi. Čtvrtek bude patřit oficialitám, včetně přijetí s nejvyššími poctami, vojenské přehlídky, čestné salvy nebo návštěvy hřbitova v Arlingtonu.

Státníci budou podle agentury AP jednat rovněž o íránském jaderném programu, rostoucí asertivitě Číny v Indopacifické oblasti i stupňujících se obavách o bezpečnost a stabilitu v africkém pásmu Sahelu. Podle AFP se Macron také pokusí důrazně ohradit proti americkému obchodnímu protekcionismu.

Macron se bude Bidena ptát, zda mohou USA Evropě nabídnout levnější plyn a také přístup k mnohamiliardovému americkému dotačnímu programu pro ekologický průmysl, píše Politico. V případě neshody hrozí podle serveru dotační závody, odvetná cla a transatlantická obchodní válka.

Na podzim loňského roku se vztahy Francie a USA rapidně ochladily poté, co Austrálie odstoupila od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a uzavřela partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Paříž tvrdila, že ji o chystané dohodě nikdo předem neinformoval a že byla postavena před hotovou věc. Francie kvůli tomu na protest dočasně stáhla své velvyslance z USA a Austrálie.