Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájí návštěvu Spojených států, se svým americkým protějškem Joem Bidenem bude oficiálně jednat ve čtvrtek. Jedním z hlavních důvodů cesty je shodný pohled obou státníků na význam podpory Ukrajiny napadené Ruskem, uvedl již dříve Bílý dům.
Podle serveru Politico budou prezidenti mluvit o možných dodávkách plynu z USA do Evropy, podpoře ekologie v průmyslu nebo elektromobilitě. Osobní setkání by mohlo napravit vztahy po loňských silných výrocích Paříže kvůli odstoupení Austrálie od plánu nákupu ponorek od Francie a příklonu k americkým produktům, píše agentura AP.
Pro Bidena je to v polovině mandátu první setkání s hlavou Francie a hlavně první státní návštěva, kterou přijme v Bílém domě po dvou letech pandemie covidu-19. Francouzská média v tom vidí symboliku trvajícího velkého významu francouzsko-amerického partnerství. Podle Washingtonu padla volba na Francii jako na "nejrelevantnějšího partnera" s ohledem na aktuální dění. Pro Paříž je to "čest, které se dostalo Francii spíš než jinému evropskému státu", cituje prohlášení Elysejského paláce agentura AFP.
Macron navštívil Oválnou pracovnu již v roce 2018, tehdy tam ovšem úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.
Macron nyní v doprovodu manželky Brigitte přiletí do Washingtonu dnes večer, bydlet budou v Blair House, domě pro hosty Bílého domu. S manžely Bidenovými se poprvé setkají ve středu při soukromé večeři. Macron by měl ve středu navštívit město New Orleans, které v 18. století založili Francouzi. Čtvrtek bude patřit oficialitám, včetně přijetí s nejvyššími poctami, vojenské přehlídky, čestné salvy nebo návštěvy hřbitova v Arlingtonu.
Státníci budou podle agentury AP jednat rovněž o íránském jaderném programu, rostoucí asertivitě Číny v Indopacifické oblasti i stupňujících se obavách o bezpečnost a stabilitu v africkém pásmu Sahelu. Podle AFP se Macron také pokusí důrazně ohradit proti americkému obchodnímu protekcionismu.
Macron se bude Bidena ptát, zda mohou USA Evropě nabídnout levnější plyn a také přístup k mnohamiliardovému americkému dotačnímu programu pro ekologický průmysl, píše Politico. V případě neshody hrozí podle serveru dotační závody, odvetná cla a transatlantická obchodní válka.
Na podzim loňského roku se vztahy Francie a USA rapidně ochladily poté, co Austrálie odstoupila od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a uzavřela partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Paříž tvrdila, že ji o chystané dohodě nikdo předem neinformoval a že byla postavena před hotovou věc. Francie kvůli tomu na protest dočasně stáhla své velvyslance z USA a Austrálie.
Související

"Ne," USA Kyjevu letouny F-16 nedodají, řekl Biden, podle Macrona není nic vyloučené

Páteční atentát v Jeruzalémě odsoudili Macron a Scholz
Emmanuel Macron , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera

Papež František při návštěvě Konga kritizoval vykořisťování Afriky
Aktualizováno včera

Francie zažila rozsáhlou stávku. Proti důchodové reformě demonstrovalo přes milion lidí
včera

Odborníci OSN žádají vyšetřování možných válečných zločinů v Mali
včera

Zástupci Nexenu se s odboráři zatím nedohodli, stávka dál pokračuje
včera

Rusko podle Spojených států nedodržuje závazky plynoucí z jaderné dohody Nový START
Aktualizováno včera

Pavel mluvil s poradcem pro bezpečnost Pojarem, řešili koordinaci zahraniční politiky
včera

Hejtman Vondrák, který kritizoval Babiše, považuje za stěžejní zasedání předsednictva ANO
včera

Ukrajina vyzvala Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou
Aktualizováno včera

V Česku je nejvíc nových případů HIV od roku 1985
včera

Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září
včera

Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace
včera

Po Zemanovi je laťka nízko. Pavel bude podle Jurečky blízko kvalit Václava Havla
včera

Prodej aut v EU letos oživí, Euro 7 si však vyžádá výrazné zdražování
včera

Leden byl na silnicích mimořádně tragický. Zemřelo nejvíce lidí za posledních 11 let
včera

Maďarsko vzkazuje Švédsku: Chovejte se jinak, jestli chcete do NATO
včera

Na Tachovsku se objevila ptačí chřipka v dalším chovu
Aktualizováno včera

Nová vláda nepřinesla změnu v boji s korupcí, tvrdí TI. Ministerstvo se brání
včera

Škoda Auto očekává zlepšení situace v dodávkách čipů v druhém pololetí
včera

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 na pouhá čtyři procenta
včera
Sněmovní výbor podpořil změny ve vysílání vojáků
Navrhovanou širší pravomoc vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, dnes podpořil sněmovní branný výbor. Pro ústavní novelu ale hlasovali jen poslanci koaličních stran. Členové z řad opozičního hnutí ANO se hlasování zdrželi. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích, který neprosadil přerušení diskuse.
Zdroj: ČTK