Milice stojí proti jaderné velmoci. Izrael vlastní téměř stovku jaderných hlavic, Hamás umí vyrábět rakety

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že je jeho země ve válce po smrtonosné raketové palbě z pásma Gazy. Konflikt výrazně eskalovalo i vyslání ozbrojenců. „Občané Izraele, jsme ve válce – ne v operaci, ne v přestřelce – ve válce,“ prohlásil premiér židovského státu podle americké stanice CNN.

K odpovědnosti za krvavé útoky se přihlásilo palestinské militantní hnutí Hamás, které pásmo Gazy řídí. „Pokud máte zbraň, vytáhněte ji. Teď je čas ji použít – vystupte s náklaďáky, auty, sekerami, dnes začíná ta nejlepší a nejúctyhodnější historie,“ vyzval palestinské občany velitel militantní skupiny Muhammad al-Deif.

Podle al-Deifa operace pod názvem „Bouře al-Aksá „zasáhla nepřátelské pozice, letiště a vojenské pozice pěti tisíci raketami“. Zdůraznil, že útok na Izrael „byl odpovědí na útoky na ženy, znesvěcení mešity al-Aksá v Jeruzalémě a pokračující obléhání Gazy“. Izrael později uvedl, že raket byla zhruba polovina.

Milice čelí suverénní armádě dlouhodobě

Hamás se vrhnul do bojům proti armádě suverénního státu Izrael de facto jako militantní ozbrojená skupina. Zároveň jde o jednu ze dvou politických stran na území Palestiny. Podle serveru Council of Foreign Relations (CFR) vládne až dvěma milionům Palestincům.

Druhá politická strana, Fatah, se zřekla násilí. Ta dominuje Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP) a má vládne na Západním břehu Jordánu. Mezi Hamásem a Fatah existuje konkurence, skupina z pásma Gazy ale vůči Izraelcům chová hlubokou nenávist a vyhlídky na stabilitu v Gaze jsou i kvůli tomu špatné.

Historie rozbrojů mezi Izraelskými obrannými silami (IDF) a Hamásem není nijak dlouhá, ale o to krvavější. Militantní skupina odpaluje rakety na Izrael od chvíle, co se roku 2005 Gazy zmocnil. Hamás díky spolupráci s Teheránem a íránskými Islámskými revolučními gardami (IRGC) získal schopnost rakety dokonce vyrábět.

Nejznámějším z výpadů je podle CFR únos izraelského vojáka Gilada Šalita z roku 2006. O pět let později Izrael propustil přes tisícovku palestinských vězňů, díky čemuž Šalita osvobodil.

Hamás se doslova zavázal k ozbrojenému odporu proti Izraeli. „Izraelští představitelé rádi říkají všem, kteří chtějí poslouchat, že Palestinci v Gaze jsou obětí Hamásu. To je pravda, ale mám podezření, že se především cítí být obětí Izraele. A tak i pro ty Palestince, kteří Hamás a Islámský džihád nepodporují, se to, co dělají, rovná legitimnímu odporu,“ vysvětlil analytik CFR Steven Cook.

Izrael má jednu z nejmocnějších armád

IDF jsou velice silným bojovým uskupením. V jejich prospěch hovoří zejména rozsáhlé bojové zkušenosti. Každý mladý člověk musí projít povinnou vojenskou službou, která mnohdy zahrnuje nasazení v oblastech s největším napětím. Většina dospělé populace za sebou tedy má vojenský výcvik a často nosí zbraně.

Hamás sice ukazuje ohromné nasazení proti izraelské armádě bojovat, z kvantitativního ani kvalitativního hlediska ale příliš šancí nemá. Server Globalfirepower.com IDF silou přirovnává k armádám Austrálie, Íránu nebo Vietnamu. Stálá armáda má sílu zhruba 200 tisíc mužů s tím, že až 500 tisíc dalších osob je v rezervách.

Připraveno do boje mají IDF asi 1760 tanků, 45 tisíc vozidel. Letectvo pak má k dispozici bezmála dvě stě bojových stíhaček a přes sto helikoptér. Co ale IDF liší od Hamásu a většiny světa je jeho jaderný arsenál. K dispozici má zhruba 90 hlavic s tím, že některé odhady mluví o stovkách.