Katar se zřekl role prostředníka v rámci jednání mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás ohledně možného příměří a propuštění rukojmích. Informovala o tom BBC s odkazem na zprávy dalších médií.
Anonymní diplomatické zdroje sdělily podle BBC zpravodajským agenturám, že politická kancelář Hamásu v Dauhá přestala sloužit svému účelu, protože odmítá vyjednat dohodu. Děje se tak poté, co američtí činitelé uvedli, že Washington odmítá dále tolerovat přítomnost představitelů Hamásu v Kataru, protože odmítají nejnovější návrhy na ukončení války v Pásmu Gazy.
Katarská vláda podle Američanů souhlasila a hodlá dát Hamásu deset dní na uzavření politické kanceláře v zemi. Katar je připraven se vrátit do pozice prostředníka, pokud obě strany konfliktu projeví opravdu upřímný zájem o návrat k jednacímu stolu.
Poslední kolo rozhovorů v polovině října selhalo, když Hamás odmítl návrh na krátkodobé příměří. Hnutí požaduje úplný konec války a stažení všech izraelských jednotek z Gazy. Jiné návrhy měl odmítnout zase Izrael. Bývalý ministr obrany Joav Gallant po vyhazovu z vlády nařkl premiéra Benjamina Netanjahua, že navzdory doporučení bezpečnostních expertů odmítl mírovou dohodu.
Výzva k vyhoštění Hamásu z Kataru je podle britské stanice pokusem končící administrativy úřadujícího amerického prezidenta Joea Bidena o vynucení nějaké mírové dohody do konce jeho mandátu v lednu příštího roku.
Kde se nově usídlí politická kancelář palestinského hnutí, to není jasné. Podle BBC se nabízí Írán, ale navzdory svému členství v NATO také Turecko. Ankara se ostatně často staví do role mostu mezi Západem a Východem.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Katar , Hamás , Izrael , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek