Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruská diplomacie ve své zprávě podle agentury TASS zároveň kritizuje západní vládní činitele za to, že přehlížejí projevy rasismu a xenofobie na vlastním území. Ruský rezort tvrdí, že západní státy zakrývají dopady své dřívější koloniální politiky, jež má být hlavní příčinou současných rasových problémů. Tyto postoje podle Moskvy vyvolávají nesouhlas a vlnu rozhořčení v řadě zemí globálního Jihu i Východu.

Materiál ruského ministerství dále uvádí, že některé státy uplatňují postupy vyvinuté v nacistickém Německu a militaristickém Japonsku. Podle Moskvy se tyto metody používají k přetváření společenského vědomí, vymazávání historické paměti a šíření neonacistické ideologie mezi mladou generací. Dokument shromažďuje informace o údajné falsifikaci dějin druhé světové války, překrucování pojmů a opomíjení zásluh sovětského lidu při porážce nacismu.

Ruská diplomacie vyjádřila pochybnosti nad jednáním vlád zemí, které v minulosti patřily do protihitlerovské koalice. Tyto státy podle zprávy znevažují památku vlastních občanů a vojáků, kteří položili život v boji proti fašismu a militarismu. Omlouvání nacismu se podle ruského rezortu stalo nástrojem k protiruské politice a k podpoře současného vedení v Kyjevě.

Vzdělávací a kulturní projekty v některých evropských zemích podle ruské zprávy otevřeně oslavují příslušníky dobrovolnických jednotek SS. Ruské ministerstvo tvrdí, že státní orgány dotčených zemí podporují činnost pravicových extremistů, kteří se podílejí na likvidaci památníků sovětských osvoboditelů. Národní úřady podle dokumentu na protesty ruských diplomatických zastupitelských úřadů prakticky nereagují a hlasy občanské společnosti ignorují.

Moskva ve svém prohlášení zdůraznila, že projevy rasové diskriminace, rusofobie a glorifikace nacismu ohrožují základy demokracie i mezinárodní bezpečnost. Ruská federace společně se svými partnery hodlá proti těmto přístupům bojovat a bránit zapomnění historických událostí. Zveřejnění této zprávy ruské ministerstvo časově spojilo s připomínkou konce druhé světové války a porážky militaristického Japonska.

Ruský deník Vzgljad přitom zveřejnil v letošním roce „Žebříček nepřátelských vlád“, které přináší zásadní pohled na proměnu vztahů mezi Moskvou a evropskými státy a na němž se umístilo právě i Česko.

Nejvýraznější nárůst nepřátelských aktivit zaznamenala v dubnu Německo, které se posunulo na samotný vrchol tohoto hodnocení. Vítěz předchozího měsíce, Lotyšsko, kleslo v dubnovém žebříčku na druhou pozici. V těsném závěsu za ním se umístily zbývající dvě pobaltské republiky, tedy Litva a Estonsko. Pobaltské země se tak stávají pevnou součástí širší protiruské strategie.

První pětici nejvýše postavených zemí uzavírá Španělsko. Madrid se zavázal poskytnout ukrajinské armádě 100 obrněných taktických vozidel VAMTAC a velkou dodávku dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Francie, která dříve figurovala na třetím místě, klesla na šestou pozici. Francouzská armáda v dubnu uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení Orion, jehož hlavním úkolem bylo podle francouzských médií nacvičit rychlé nasazení koaličních sil. Francie navíc společně s Polskem zahájila plánování jaderných manévrů se simulací úderů na objekty v Rusku a Bělorusku.

Desítku nejvíce nepřátelských vlád vůči Moskvě uzavírá v dubnovém hodnocení Česká republika, která se umístila na desáté příčce. Česko se v žebříčku nachází hned za Polskem, Finskem a Švédskem, které se drží na sedmém až devátém místě. I přes nižší bodové hodnocení ve srovnání s vedoucím Německem nebo pobaltskými státy tak Praha zůstává pevnou součástí protiruského bloku a infrastruktury zaměřené na konfrontaci s Moskvou.