Napjatý víkend plný zvratů. Co znamená pro Zelenského, Evropu a zbytek světa?

Tento kontrast mezi Washingtonem a Londýnem ukázal, jak rozdílně světoví politici přistupují k ukrajinské krizi. Po summitu britský premiér Keir Starmer naznačil možnost vytvoření „koalice ochotných“ na podporu Ukrajiny, avšak bez konkrétních detailů o tom, kdo a jakým způsobem by se na pomoci podílel, píše BBC.

V sobotu ráno Zelenskyj na sociálních sítích zdůraznil, že USA a Ukrajina si musí být „upřímné a přímočaré“ v tom, jaké mají společné cíle. Ocenil podporu Američanů, ale zároveň naznačil, že od Spojených států očekává pevnější postoj. V rozhovoru pro Fox News se vyjádřil ke konfrontaci s Trumpem a označil ji za „opravdu obtížnou situaci“. I když poděkoval Spojeným státům, nepřistoupil na požadavek některých amerických zákonodárců, aby se omluvil.

Trump se k incidentu přímo nevyjádřil, ale většina republikánských politiků se postavila na jeho stranu. Národní bezpečnostní poradce Mike Waltz přirovnal Zelenského k „bývalé přítelkyni“, která se nedokáže smířit s rozchodem. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson dokonce vyzval Zelenského k rezignaci.

Ne všichni republikáni však sdílejí tento postoj. Umírněný kongresman Don Bacon označil situaci za „špatný den pro americkou zahraniční politiku“ a senátorka Lisa Murkowski uvedla, že je „znechucená tím, jak administrativa opouští spojence a přibližuje se k Putinovi“.

Evropští lídři Zelenského po jeho setkání s Trumpem jednoznačně podpořili. Výjimkou byla italská premiérka Giorgia Meloniová, která se snaží udržet dobré vztahy s Trumpovou administrativou, a maďarský premiér Viktor Orbán, jenž ocenil Trumpa za jeho „odvážný postoj k míru“.

V neděli na summitu v Londýně bylo jasné, že Evropa musí svou podporu Ukrajině přetavit v konkrétní činy. Starmer na závěr setkání představil čtyřbodový plán, který zahrnuje pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zajištění její účasti na mírových jednáních, posílení obranných kapacit a vytvoření „koalice ochotných“, která by teoreticky mohla zahrnovat i vyslání vojáků na Ukrajinu.

Otázka přímého zapojení evropských armád do konfliktu je stále otevřená. Skandinávské země, včetně Dánska a Švédska, naznačily ochotu zvážit tento krok. Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že si ponechává „otevřenou mysl“, zatímco švédský premiér Ulf Kristersson by byl ochoten poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, pokud by je podpořily Spojené státy.

Naopak Itálie je k této myšlence skeptická a Giorgia Meloniová preferuje další jednání se Spojenými státy před jakýmikoli rozhodnutími o evropské vojenské přítomnosti na Ukrajině. Polsko, které patří k nejhlasitějším podporovatelům Kyjeva, již oznámilo, že vojáky nevyšle, ale bude pokračovat v poskytování humanitární a vojenské pomoci.

Evropští představitelé mají nyní několik dní na to, aby zvážili další kroky. Ve čtvrtek se sejdou v Bruselu na speciálním obranném summitu, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představí plán na posílení evropské obrany.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer údajně navrhli měsíční příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle deníku Le Figaro by se příměří týkalo leteckých a námořních operací i energetické infrastruktury, ale nevztahovalo by se na bojové akce na frontové linii.

Britský ministr obrany Luke Pollard však v pondělí uvedl, že žádná dohoda zatím neexistuje. „Pracujeme s Francií a našimi evropskými spojenci na tom, jak dosáhnout trvalého míru na Ukrajině,“ řekl pro Times Radio. Příměří by muselo schválit i Rusko, což se zatím nezdá pravděpodobné.

Moskva se k událostem vyjádřila s obvyklou kritikou. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila Zelenského cestu do Washingtonu za „naprosté diplomatické fiasko“. Kreml v pondělí reagoval i na londýnský summit.

„Byla tam učiněna prohlášení o nutnosti urychleného financování Ukrajiny. To rozhodně není součástí žádného mírového plánu, ale spíše pokračování války,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Zároveň naznačil, že „kolektivní Západ začíná částečně ztrácet svou jednotu“. Tím patrně narážel na rozdílné postoje evropských států k pokračování vojenské pomoci Ukrajině a možné přítomnosti aliančních jednotek na jejím území.

Příští dny budou klíčové pro budoucí podporu Ukrajiny. Pokud se Evropa rozhodne pro silnější vojenskou pomoc, může to vyostřit vztahy s Trumpovou administrativou, která je k další podpoře Ukrajiny skeptická. O dalším postupu se rozhodne na nadcházejícím summitu EU v Bruselu, kde bude jedním z hlavních témat obrana Evropy a reakce na ruskou agresi.