Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská

Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.

Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.

„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.

Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.

„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.

Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.

Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu.