Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská

Spojené státy již nejsou „primárně zaměřeny“ na bezpečnost Evropy a evropské státy musí převzít vedoucí úlohu v obraně Ukrajiny. To podle deníku The Guardian prohlásil nový americký ministr obrany Pete Hegseth na své první zahraniční cestě do Bruselu, kde se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.

Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.

Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.

„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.

Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.

„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.

Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.

Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu. 

Související

Více souvisejících

Pete Hegseth USA (Spojené státy americké) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy