Osudy pohřešovaných Ukrajinců. Je jich přes 60 tisíc, ale Rusové mlčí

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se počet pohřešovaných ukrajinských občanů vyšplhal až na 61 tisíc. Mnoho z nich jsou civilisté, jejichž osud zůstává neznámý. Ruské úřady se systematicky vyhýbají povinnosti poskytovat informace o zadržených Ukrajincích, čímž porušují mezinárodní právo a rodinám ztěžují jakoukoli snahu o jejich nalezení.

Od počátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu je hlášeno více než 61 tisíc pohřešovaných osob, a to jak z řad vojenského personálu, tak civilistů. Na alarmující statistiku upozornila britská stanice BBC.

U vojáků stále existuje naděje, že by mohli být objeveni v rámci budoucích výměn zajatců, což se již v některých případech potvrdilo. Osud civilistů je však mnohem nejasnější a znepokojivější. Ruská strana totiž v drtivé většině případů jejich zadržování neuznává ani oficiálně nekomentuje, což rodinám znemožňuje získat jakékoli informace o jejich blízkých.

Zprávy o tajných věznicích, nucených deportacích i násilných zmizeních navíc naznačují, že skutečný počet obětí může být ještě vyšší. Mezinárodní organizace proto stále naléhají na Rusko, aby poskytlo konkrétní údaje o pohřešovaných a umožnilo nezávislé vyšetřování.

Komplikovanou životní situací si prochází například Ludmila Plačkova z Melitopolu – její maminka zemřela v nemocnici pod ruskou okupací, otec se nikdy nenašel. „Je pro mě tak těžké myslet na to, co jí udělali a proč. Mojí mamince bylo jednapadesát let. Milovala život. Byla takový zářivý člověk, a pak všechno utnuli. Jestli se, nedej bože, něco stalo mému otci, tak mě to zabije,“ vylíčila.

Postupem času zjistila, že její matku vyslýchala ruská rozvědka FSB, protože ji ruské úřady údajně podezřívaly ze špionáže. „Ráda bych věřila, že se její zdravotní stav zhoršil kvůli špatným podmínkám a nedostatku řádné péče, ale v hloubi duše chápu, že ji mučili. Pravděpodobně z ní získávali informace. Vím, že rádi používají elektrické šoky,“ dodala Ludmila. 

Patrick Griffins, mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže, připustil, že je podobné situace velice náročné řešit. „Vždy existují limity toho, co jsme schopni udělat, a musíme být vůči rodinám velmi realističtí, abychom zvládli jejich očekávání. Je v nich spousta bolesti a frustrace,“ popsal.

Podle mezinárodního práva přitom Rusko musí všem státům hlásit každého zadrženého během ozbrojeného konfliktu. „Je tu spousta rodin, které... možná nikdy nedostanou odpověď, kterou hledají. Červený kříž nemůže nikam vniknout násilím. Ale proces dialogu s úřady a snaha o zlepšení našeho přístupu nikdy nekončí,“ dodal Griffins.

Leonid Popov, rovněž z Melitopolu, se z ruského zadržení vrátil. Rusové ho zatkli kvůli tomu, že si fotil vojenskou techniku. „Řekl mi, že byl ve strašných podmínkách. Řekl: ‚Mami, jedním slovem, byl jsem v pekle‘,“ vylíčila jeho matka Anna. Leonid přitom trpí paranoidní schizofrenií. „Nechápou, že pro člověka s takovou diagnózou je smrtelné už jen to, že je ve vězení bez prášků,“ vysvětlila. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Aktualizováno před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Obchodní platforma je jediný program potřebný k obchodování na Forexu. Pomocí ní zobrazujete trhy, otevíráte a zavíráte objednávky.

Proč se obchodování na Forexu těší rostoucí popularitě mezi Čechy?

Denně se na trhu s cizími měnami protočí více peněz než na všech světových burzách dohromady. Přístup k němu má přitom každý, kdo disponuje internetovým připojením a základním kapitálem. Forex tak stále více láká i české obchodníky, kteří v něm vidí příležitost, jak se zapojit do světového finančního trhu.

před 1 hodinou

NATO

Paříž hostí vojenské špičky NATO. Do očí bije neúčast Američanů

V úterý se v Paříži scházejí vojenské špičky ze třiceti evropských zemí a členských států Severoatlantické aliance. Setkání se zúčastní představitelé států, které jsou připraveny podpořit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po případném příměří s Ruskem. O události informoval server Kyiv Post.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policisté hledali mladíka v řece Moravě.

Tragický konec pátrání. Zmizelého Vojtu nalezli v Moravě bez známek života

Více než měsíční pátrání po pohřešovaném dvaadvacetiletém Vojtovi M. z Olomoucka bohužel dospělo k tragickému závěru. Podle dostupných informací, vycházejících z policejního šetření a záznamů městských kamer, se mladý muž zřejmě utopil v řece Moravě. Začátkem týdne byl nalezen bez známek života. 

před 5 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Dánsko, nebo Trump? Grónsko na historické křižovatce rozhoduje o budoucnosti

Grónsko se nachází na historické křižovatce. V úterních parlamentních volbách nebudou voliči rozhodovat jen o složení zákonodárného sboru, ale v širším smyslu i o budoucnosti celého ostrova. Setrvání pod Dánskem, úplná nezávislost, nebo snad připojení ke Spojeným státům? Každá z možností s sebou nese dalekosáhlé důsledky nejen pro Gróňany, ale i pro mocenské rozložení v Arktidě, kde soupeří světové velmoci o vliv a strategické suroviny.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Džiddě jednají delegace USA a Ukrajiny. (11.3.2025) Prohlédněte si galerii

Naděje z Arábie. Jermak se podělil o první dojmy z jednání s Američany

Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací v saúdskoarabské Džiddě odstartovala ve velmi konstruktivním duchu, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jermak se schází mimo jiné s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Walzem. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 9 hodinami

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 9 hodinami

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Příměří na Ukrajině? Představy se liší. Analytik řekl, v jaké pozici je Zelenskyj

V úterý se v saúdskoarabské Džiddě uskuteční klíčové jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací. Zatímco šéf Bílého domu Donald Trump tlačí na Kyjev, aby přistoupil na ústupky, uvnitř jeho vlastní administrativy narůstají obavy, zda má Moskva vůbec zájem o jakékoli vyjednávání.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy