Pentagon zveřejnil nové detaily o útocích USA na Írán. Svět ale čeká na úplně jiné odpovědi

Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci označil akci za „nejtajnější a nejkomplexnější vojenskou operaci v dějinách USA“. Konkrétní detaily však poskytl až předseda Sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, který popsal složitou přípravu a průběh akce. Zdůraznil především technologickou preciznost a lidské nasazení za celou misí.

Jedním z nových odhalených faktů bylo, že vývoj speciálních bomb využitých při útoku zabral tolik výpočetního výkonu, že se podle Cainea inženýři stali „největšími spotřebiteli superpočítačových hodin v USA“. Samotný útok trval 37 hodin a účastnili se ho členové aktivní služby i Missouri Air National Guard, většinou absolventi elitní zbraňové školy v Nevadě.

Generál Caine rovněž popsal, že Írán krátce před útokem učinil pokus o zesílení ochrany podzemního zařízení Fordo, konkrétně zakrytím ventilačních šachet vrstvou betonu. Podle něj americké velení o těchto krocích vědělo a své plány podle toho upravilo. Masivní bunker-buster bomby prý během svého prvního ostrého nasazení „fungovaly přesně podle očekávání“.

Na tiskové konferenci bylo rovněž promítnuto zpomalené video zachycující průnik bomby do betonové struktury, následovaný mohutným výbuchem. Přímý záznam z místa dopadu ale chybí – jak uvedl Caine, „uvnitř žádné kamery nebyly“.

Během operace byly také rozmístěny dvě baterie raket Patriot a 44 vojáků na ochranu základny před případnou íránskou odvetou.

Zásadní otázka – jak velké škody USA skutečně íránskému jadernému programu způsobily – však zůstala nezodpovězena. Hegseth i Caine odkázali novináře na zpravodajské služby a odmítli upřesnit škody v dalších dvou zasažených lokalitách, Natanz a Isfahán. Podle ministra obrany se v případě Fordo bude muset „někdo s velkou lopatou“ podívat dovnitř, aby bylo možné zhodnotit, co bylo zničeno.

„Nehodnotíme vlastní výsledky. To dělá zpravodajská komunita,“ prohlásil Caine.

První odhady americké obranné zpravodajské agentury DIA naznačují, že jaderný program nebyl zcela zničen, ale pouze zpomalen – možná o několik měsíců. Oproti tomu ředitel CIA John Ratcliffe tvrdí, že zařízení byla natolik poškozena, že jejich znovuvybudování bude trvat roky.

Přes tuto nejasnost Hegseth nadále podporoval prezidentovo tvrzení o „úplném zničení“ íránského jaderného programu, i když se vyhnul přímé odpovědi na otázku, na základě čeho k tomuto závěru Trump dospěl jen několik hodin po útoku. Uvedl pouze, že „všechna hodnocení stále probíhají“.

Hegseth si během vystoupení neodpustil ani kritiku médií, která podle něj šíří pochybnosti o úspěchu akce. Jeho tón byl výrazně politický, zatímco Caine zůstal věcný a soustředil se na technickou a lidskou stránku celé operace.

Na dotazy ohledně podezření, že Írán možná před útokem přesunul obohacený uran z některých zařízení, odpověděl místo Pentagonu opět prezident Trump – na své síti Truth Social napsal, že „auta a malé náklaďáky viděné u objektu patřily dělníkům, kteří betonovali šachty. Nic nebylo odvezeno“.

Zůstává tak otázkou, do jaké míry byla íránská infrastruktura skutečně zasažena. Pentagon slibuje v následujících týdnech podrobnější hodnocení, ale zatímco Bílý dům hlásá totální vítězství, realita na zemi může být složitější. Zveřejněné informace však ukazují, že operace byla z vojenského hlediska mimořádně dobře naplánována, i když její dopad na schopnost Íránu obohacovat uran zůstává zahalen mlhou.