Po čtyřech hodinách skončilo první kolo mírových jednání. Lavrov odmítl návrhy na bezpodmínečné příměří

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil úvodní kolo jednání za velmi produktivní, ačkoliv očekávání okamžitého průlomu v ukončení války zůstávají nízká. Zástupci Washingtonu v čele s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem a zmocněncem Stevem Witkoffem uvedli, že se podařilo zmenšit propast mezi oběma stranami a zaměřit se na poválečné bezpečnostní obavy Moskvy i Kyjeva.

Kushner během úvodního dne setkání zdůraznil potřebu vytvoření nového bezpečnostního rámce, který by zajistil mír na desítky či stovky let dopředu, přičemž americká delegace vedla stranou jednání také konzultace s evropskými a aliančními zástupci. Zapojení Evropy do celého procesu přitom vyvolává v diplomatických kruzích značnou pozornost, neboť evropští lídři dříve usilovali o pevnou účast na rozhodování o bezpečnostní architektuře vlastního kontinentu.

Zatímco američtí představitelé podle BBC uznávají, že evropské státy hrají klíčovou roli v dlouhodobém řešení problému, Moskva se staví k účasti Evropy odmítavě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například rázně odmítl návrhy na bezpodmínečné příměří jakožto prerekvizitu pro mírová jednání s tím, že by takové příměří poskytlo Kyjevu pouze čas na přeskupení sil.

Hlavním a nejspornějším bodem nadále zůstává územní otázka východní části Ukrajiny, zejména Doněcké oblasti, kterou Rusko z větší části okupuje. Moskva požaduje, aby se Ukrajina stáhla i ze zbývajících částí Doněcka, které dosud drží pod svou kontrolou, zatímco Kyjev trvá na zmrazení současné linie dotyku jako na klíčovém předpokladu pro budoucí zajištění své bezpečnosti.

Přestože obě strany v těchto zásadních požadavcích oficiálně neustoupily, nejmenovaný americký činitel naznačil, že v soukromých rozhovorech projevují Moskva i Kyjev mírnou flexibilitu. Podle diplomatických vyjadřování však bude jakékoliv řešení územních sporů záviset na tom, jak bude vypadat celková poválečná bezpečnostní architektura regionu.

Navrhovaný rámec budoucího uspořádání zahrnuje bezpečnostní konzultace, zřízení krizových komunikačních linek, vzájemná deeskalační opatření a možnost opětovného oživení Rady NATO-Rusko, která byla utlumena od roku 2022. Tyto kroky mají pomoci nastolit stabilitu, avšak cesta k trvalému míru čelí řadě geopolitických překážek a hluboké skepsi na ukrajinské straně.

Představitelé ukrajinského parlamentu a mnozí domácí pozorovatelé vyjadřují obavy, že snahy americké administrativy mohou směřovat k rychlé dohodě na úkor ukrajinských zájmů. Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko v této souvislosti upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin nemá při fungujícím válečném stroji motivaci k reálným ústupkům a k zahájení skutečných vyjednávání.

Zatímco v Emirátech probíhají diplomatické rozhovory, ruské ozbrojené síly nadále pokračují v masivních úderech na ukrajinské území a energetickou infrastrukturu, což Kyjev vnímá jako snahu donutit jej k akceptaci mírových podmínek diktovaných Moskvou. Delegace obou zemí a Spojených států se v Abú Dhabí mají opět sejít ve středu k druhému dni navazujících jednání.